Na nálev stačí voda a cukr, ale poměr rozhoduje o výsledku. Pro středně sladké hrušky použijte zhruba 150 až 200 gramů cukru na litr vody. Sladší nálev ovoce zbytečně přebije, slabší zase nepodpoří trvanlivost. Do každé sklenice přidejte lžičku citronové šťávy nebo špetku kyseliny citronové — zvýší kyselost a kompot zůstane jasný. Kdo chce výraznější chuť, přidá hřebíček, skořici nebo kousek vanilky, ale opatrně: koření při dlouhém skladování zesílí a může přebít chuť ovoce.
Pokud chcete zavařovat bez rizika, použijte klasickou vodní lázeň nebo horkovzdušnou troubu. Myčka je pomocník na mytí a předehřev, ne na konzervaci. Kdo to zkusí naopak, najde po týdnu místo zavařeniny plesnivou hmotu a práci i suroviny v koši.
Nejčastější chyba je příliš mnoho cukru, který zakryje přirozenou chuť hrušek i jablek. Druhá chyba je málo octa, což vede k zakalení a rychlé zkáze. Třetí chyba je špinavé ovoce nebo nádobí, které zanese do sklenice bakterie. Čtvrtá chyba je nalévání studeného nálevu do teplých sklenic. Pátá chyba je nedostatečné zavaření, kdy víčko po týdnu povolí. Pokud se tak stane, obsah vyhoďte, nezkoušejte ho zachránit převařením. Naučte se rozpoznat var, ne jen bublinky. Nálev musí opravdu vřít, ne jen probublávat.
Nejdřív ovoce připravte. Pevné plody omyjte, zbavte stopek a pecek. Meruňky a švestky půlte a pecku vyjměte lžící nebo speciálním nožem; třešně a višně můžete nechat v celku jen tehdy, když je předem propíchnete špendlíkem, jinak popraskají. Broskve spařte vroucí vodou na dvacet sekund, slupka pak půjde dolů sama. Kdoule nakrájejte na silnější plátky, protože dužina je tvrdá a tenké plátky by se rozvařily. Vždy ovoce naskládejte do sklenic co nejtěsněji, ale tak, aby se nedotýkalo víčka.
Zásadní rozdíl je v teplotě a čase. V horkovzdušné troubě nebo ve vodní lázni se obsah sklenice drží dlouho na teplotě, která zničí mikroorganismy i jejich spory. Myčka sice umí ohřát vodu na vyšší teplotu, ale jen krátce a hlavně ji neudrží uvnitř sklenice. Voda v myčce navíc obsahuje saponáty a leštidla, které se dostanou pod víčko a do obsahu. I malé množství chemie změní chuť a může být zdravotně závadné.
Ovoce bez pecek s pevnou konzistencí – meruňky, švestky, třešně, broskve nebo kdoule – potřebuje při zavařování jiný přístup než ovoce měkké. Pokud ho povaříte stejně dlouho jako jahody, rozpadne se na kaši a v kompotu zbude jen vláknitá masa. Rozhodující je doba varu, teplota nálevu a způsob plnění sklenic. Následující postup vychází z běžné kuchyňské praxe a platí pro klasické zavařování ve vodní lázni i pro horké plnění.
Zavařování v myčce vypadá jako geniální zkratka: naskládáte sklenice, zmáčknete program a za hodinu máte hotovo. Realita je jiná. Mycí program nedosáhne potřebné teploty jádra obsahu a netěsní tak, aby se vytvořilo podtlak. Výsledkem bývá zavařenina, která po pár dnech zplesniví nebo zkvasí, protože se do sklenice dostal vzduch.
Sladkokyselý nálev s vínem je pro hrušky a jablka spolehlivá cesta, jak dostat do sklenice vyváženou chuť, která není přeslazená ani přehnaně octová. Základem je pochopit poměr tří složek: sladké, kyselé a vinné. Hrušky mají méně kyselin než jablka, proto potřebují jiný poměr než jablka. Pokud zavařujete oba druhy ovoce společně v jedné sklenici, musíte nálev namíchat tak, aby sedl oběma. Ovoce předem oloupejte, zbavte jádřinců a nakrájejte na stejně velké kusy. Nerovnoměrné kusy znamenají, že menší kousky se rozvaří dřív, než větší dostanou chuť.
Kdy má smysl myčku použít a kdy ne Myčka se dá rozumně využít jen na dvě věci. Za prvé na mytí a sterilizaci prázdných sklenic před plněním – sklenice musí být dokonale čisté a suché. Za druhé na ohřev sklenic před plněním horkým obsahem, aby nepraskly. Na skutečné zavařování, tedy na vytvoření trvalého podtlaku a zničení mikroorganismů, myčka nestačí. Pokud jde o marmeládu s vysokým obsahem cukru a kyseliny, může krátkodobě vydržet v chladničce, ale při pokojové teplotě se zkazí.
Postup, který se dá v myčce zvládnout: sklenice i víčka důkladně umyjte, vložte do koše tak, aby se nedotýkala a voda měla odtok. Spusťte program s nejvyšší teplotou, bez saponátu a bez leštidla. Po skončení nechte sklenice vychladnout a ihned plňte horkým obsahem. Víčko utáhněte a sklenici obraťte dnem vzhůru na pár minut, aby horký obsah dezinfikoval víčko zevnitř. Pak sklenice nechte vychladnout a zkontrolujte, zda víčko drží.
Pevnou konzistenci podržíte i tím, že ovoce před zavařováním krátce ponoříte do studené vody s trochou citronové šťávy. Kyselina zpevní pektin v dužině a plody po varu zůstanou celistvé. U kdoulí a tvrdších hrušek se vyplatí předvařit je dvě minuty v oslazené vodě a teprve pak vložit do sklenic. Pokud dodržíte mírný var, správný nálev a přesnou dobu, získáte kompot, který drží tvar i po měsících v chladu a temnu.
If you cherished this article and you would like to collect more info relating to přejít na web nicely visit our webpage.
