Typické chyby, které rostliny zabijí během několika týdnů: zálivka podle kalendáře místo podle stavu substrátu, květináč bez drenáže, přesazení do příliš velkého obalu a hnojení v zimě. Hnojivo přidávejte jen od března do září a v poloviční dávce. Pokud listy měknou a žloutnou od středu, je to přelití – vyndejte rostlinu, prohlédněte kořeny a odřízněte hnědé. Když špičky hnědnou a jsou suché, chybí vlhkost vzduchu, ne voda v substrátu.
Nejčastější chybou je přesazení do příliš velkého květináče. Kořeny pak sedí v mokré zemině, kterou nestačí prokořenit, a začnou uhnívat. Druhou chybou je hnojení hned po výměně. Čerstvý substrát obvykle obsahuje živiny a další dávka kořeny spálí. Třetí chybou je výměna v době, kdy rostlina kvete nebo roste nejvíc. Ideální je předjaří nebo konec léta, kdy má rostlina energii na obnovu. Pokud si nejste jistí, zda je výměna nutná, vytáhněte rostlinu z květináče a podívejte se na kořeny. Podle nich poznáte víc než podle listů.
Mezi další spolehlivé patří dracena, která zvládne průvan i nízkou vlhkost, ale nesnáší přímé topení pod listy. Chlorophytum neboli zelenec odpouští nepravidelnou zálivku a sám si vyrábí odnože, takže z jedné rostliny máte během roku tři. Ficus elastica potřebuje stabilní místo – vadí jí stěhování, ale suchý vzduch v paneláku jí nevadí. Aloe vera a haworthie patří na slunný parapet a zalévají se až po úplném proschnutí, jinak uhnívají. Begonie a maranta jsou na tom hůř, ty do začátečnického výběru nepatří.
Hadřík, houba, nebo prsty? Na materiálu zálež
Nekupujte rovnou deset druhů. Vyberte tři, postavte je na různá místa a měsíc sledujte, co dělají. Teprve pak přidejte další. Většina začátečnických neúspěchů není o nedostatku péče, ale o přílišné péči – méně zálivky, méně přesazování a méně kontroly udělá s těmito rostlinami víc než jakýkoli pečlivý plán.
Začátečník obvykle rostlinu utopí, spálí na jižním okně nebo ji nechá uschnout, protože zapomene, že vůbec nějakou má. Dobrá zpráva: existuje skupina druhů, které tyhle tři chyby přežijí bez viditelné újmy. Nejde o rostliny „nezničitelné” – takové neexistují. Jde o druhy, které mají v přírodě období sucha a umí ho zopakovat na parapetu.
Postup je jednoduchý, ale má svá pravidla. Rostlinu vyjměte z květináče tak, že ho otočíte a jemně poklepete na dno. Kořeny prohlédněte a odstřihněte jen tmavé, měkké nebo zapáchající části. Zbytek zeminy oklepejte rukou, netlačte a neproplachujte vodou. Nový květináč musí mít stejnou velikost nebo jen o málo větší. Na dno dejte drenážní vrstvu, nasaďte rostlinu tak, aby kořenový krček byl v úrovni povrchu, a substrát lehce přitlačte, neumačkejte. Po výměně nezalijte hned plnou dávkou. Počkejte dva až tři dny, pak zalijte jen mírně a rostlinu postavte na týden do stínu.
Deset druhů, které snesou začátečnické zacházení Zamiokulkas je první volba pro toho, kdo na rostliny týden zapomene. Má tlusté oddenky, v nichž drží vodu, a přežije i měsíc bez zálivky. Pozor na přemokření – to je jediná věc, kterou mu opravdu ublížíte. Sansevierie neboli tchynin jazyk snese suchý vzduch, stín i občasné polití. Zalévejte ji zřídka, v zimě klidně jednou za tři týdny. Epipremnum, známé jako potos, roste i v koutě bez okna a při přelití se vzpamatuje ze řízků. Pokud začne žloutnout, většinou jste to přehnali s vodou, ne s nedostatkem světla.
Jak drenáž opravdu udělat, aby fungova
Třetím faktorem je vlhkost vzduchu. Radiátory vysušují vzduch na úroveň, kterou tropické rostliny nesnášejí. Rosíme proto ráno, ne večer, aby listy do noci oschly. Ideální je seskupit květináče dohromady nebo postavit misku s vodou a oblázky pod ně. Častou chybou je rosení měkkou vodou přímo na květy, které pak zahnívají. U tlustých listů stačí otřít prach vlhkým hadříkem, protože prach brání příjmu světla.
Většina lidí řeší substrát, až když rostlina začne vypadat špatně. Jenže výměna zeminy není totéž jako přesazení do většího květináče. Přesazení znamená, že rostlina dostane větší prostor pro kořeny. Výměna zeminy znamená, že květináč zůstává stejný, ale starý substrát nahradíte čerstvým. Rozdíl je podstatný, protože jinak rostlinu zbytečně stresujete nebo naopak necháte kořeny v utužené hmotě, která už nedrží vzduch ani vodu.
Kdy je výměna nutná a kdy stačí jen prokypřit Pátým signálem jsou kořeny vylézající z drenážních otvorů nebo nad povrch. Šestým je zápach po zatuchlině, který ucítíte, když ke květináči přičichnete. Sedmým signálem je, že substrát se rozpadá na prach nebo je naopak slepený do tvrdých hrudek. Pokud jde jen o utužený povrch, stačí ho opatrně prokypřit špejlí a doplnit novou vrstvu. Výměna celé zeminy je nutná, když jsou kořeny poškozené, když se objevila hniloba, nebo když rostlina v substrátu žije déle než dva roky u rychle rostoucích druhů.
When you liked this post and also you wish to acquire more info with regards to více detailů i implore you to visit our own website.
