Le coeur perdu – Paris

Bez mykorhizy české lesy nerostou: co dělat s půdou

Základní pravidlo zní: do rizota patří houby, které drží tvar, mají výraznou chuť a nepustí při dušení příliš vody. Rizoto se vaří pomalu, rýže nasává tekutinu a houby se v ní několik minut vaří. Když do hrnce dáte houbu, která se rozpadne na kaši, z rizota se stane šedá hmota bez textury. A když dáte houbu, která pustí litr vody, budete mít místo krémového rizota rozvařenou rýži v polévce.

Nakonec platí, že čisté houby jsou základem dobrého jídla. Pokud houbu očistíte špatně, může vám zkazit celý pokrm nebo způsobit žaludeční potíže. Věnujte proto čištění dostatek času a používejte ostrý nůž a suchý hadřík. Vyhnete se tak zbytečnému plýtvání a užijete si chuť lesa naplno.

Odbornou literaturu berte jako nástroj k vylučování, ne k potvrzování. Hledejte nejdřív znaky, které vaší houbě neodpovídají. Pokud najdete jediný nesouhlasný znak, houbu neberte. Tento přístup je bezpečnější než hledání důkazů, že houba je jedlá. Typickou chybou je porovnávat jen s jedním obrázkem a ignorovat, že popisovaný druh má více forem. Další častou chybou je spolehnout se na to, že houba roste na stejném místě jako loni. Místo samo o sobě není důkaz.

Před mražením houby očistěte a podle potřeby nakrájejte. Nepoužívejte vodu, pokud to není nutné – houby nasákne a v mrazáku se z nich stane ledová hmota. Velké kusy nakrájejte na plátky silné asi půl centimetru. Pokud chcete houby uchovat déle, krátce je povařte ve vlastní šťávě nebo v osolené vodě po dobu pěti až deseti minut, nechte vychladnout a teprve pak dejte do mrazáku. Tím zastavíte enzymatické reakce, které by jinak změnily chuť i barvu.

Sucho je druhý nepřítel. Mykorhizní houby nesnášejí vysychání, proto mladé výsadby zalévejte méně často, ale vydatně, a to až ke kořenům. Mulč z listí nebo větviček udrží vlhkost a zároveň dodá organickou hmotu. Naopak černá fólie a holá půda symbiózu brzdí.

Jak mykorhizu vrátit do půdy Nejúčinnější je přenést lesní půdu z místa, kde už mykorhiza funguje. Stačí hrst vzrostlého humusu z pod staršího zdravého porostu stejného druhu stromu. Tuto půdu vmíchejte přímo ke kořenům sazenice při výsadbě, ne na povrch. Houby potřebují kontakt s jemnými kořínky, jinak se neuchytí. Stejně dobře poslouží i kořenový bal z mateřského stromu, pokud ho dokážete získat bez poškození.

Mykorhizní houby nejsou doplněk, ale základ. V českých lesích tvoří síť, která propojuje kořeny stromů s půdou a rozhoduje o tom, jestli sazenice přežije první léto, nebo uschne. Bez této symbiózy kořeny nedosáhnou na vodu a živiny v dostatečném množství. Smrky, buky i duby na ni spoléhají od prvního roku života.

Určování začíná u místa růstu. Houba na živém dřevě, houba v trávě na louce a houba v mechu pod smrky jsou tři různé skupiny a záměna mezi nimi je nejčastější chyba. Dále si všímejte celého habitu, ne jen klobouku: barva a tvar lupenů nebo rourek, způsob připojení klobouku k třeni, přítomnost nebo nepřítomnost prstenu a pochvy, barva a struktura třeně, změna barvy po rozříznutí nebo po dotyku. Sbírejte vždy celou houbu, i s bází třeně vyhrabanou ze země. Uříznutý klobouk bez báze je pro určení často bezcenný a právě tam rostou nejnebezpečnější znaky, jako je pochva u muchomůrek.

V praxi to znamená, že holina po těžbě není připravená půda, ale mrtvé prostředí. Slunce ji vysuší, déšť spláchne humus a půdní struktura se rozpadne. Kdo sází stromky do takového místa bez podpory, často po pár měsících zjistí, že jehličí žloutne a semenáčky stagnují. Není to nedostatkem hnojiva, ale absencí hub.

Kontrola je jednoduchá: po roce vykopejte jednu sazenici a podívejte se na kořeny. Zdravé jemné kořínky mají bílé až krémové obaly nebo jemné vlášení. Pokud jsou kořeny tmavé a bez povlaku, mykorhiza chybí. Náprava spočívá v dodání čerstvé lesní půdy a vyloučení hnojení. Výsledek se nedostaví přes noc, ale během dvou až tří sezón se porost zpevní a růst se zrychlí.

Vyhněte se dvěma častým chybám. První je chemické hnojení v prvních letech – dusík a fosfor v lehce rozpustné formě mykorhizu potlačují. Druhou je hluboké kypření a vytrhávání plevele i s kořeny v okolí sazenice. Tím přerušujete podhoubí, které se teprve vytváří. Plevel raději sekejte těsně u země, půdu nechte co nejvíc v klidu.

In the event you loved this informative article and you want to receive more info regarding zdroj kindly visit the web site.

Lascia un commento

Il tuo indirizzo email non sarà pubblicato. I campi obbligatori sono contrassegnati *

0
    CARRELLO
    Il tuo carrello è vuoto!Torna allo shop