Než začnete, umyjte si ruce mýdlem a vodou. Ránu oplachujte proudem vlažné vody nebo fyziologickým roztokem, dokud z ní nezmizí písek, hlína a zbytky tkáně. Nepoužívejte peroxid, jód ani líh přímo do rány, zbytečně dráždí tkáň a zpomalují hojení. Mýdlo na okolní kůži je v pořádku, ale do rány se snažte dostat co nejméně. Pokud je v ráně zrnko písku, které nejde vyplavit, neškrábejte ho nehty ani špendlíkem – použijte pinzetu vyvařenou nebo přetřenou dezinfekcí.
Počítejte s tím, že návrat k pleně není selhání. Pokud po dvou týdnech pravidelných nehod dítě pláče nebo odmítá na nočník vůbec sednout, přerušte to a zkuste to znovu za čtyři až šest týdnů. Zralost se nedá uspěchat. Některé děti potřebují delší dobu na to, aby zvládly kakání — to je běžné a souvisí s jiným svalovým napětím než močení. V takovém případě nechte plenu jen na kakání a močení řešte nočníkem.
Velikost na visačce není totožná s věkem dítěte. Výrobci používají buď výšku v centimetrech (80, 92, 104), nebo věkové označení (6–9 měsíců, 2 roky). Rozdíl mezi značkami bývá i pět centimetrů u stejně označeného kusu. Proto vždy berte na nákup metr a změřte dítě, ne jen si přečtěte číslo na etiketě.
Vlastní emoce při výchově dětí bez křiku nejsou otázkou silné vůle. Jsou otázkou toho, co uděláte dřív, než napětí vyroste. Křik většinou nepřichází z ničeho nic, ale z nahromaděného tlaku, únavy a pocitu, že nemáte jinou možnost. Pokud chcete přestat křičet, nezačínejte u dítěte. Začněte u sebe a u situací, které výbuchu předcházejí.
Rozhodující není atraktivita cíle, ale to, jestli odpovídá věku a tempu dětí. U předškoláků funguje krátká trasa s jasným cílem, kde je co dělat rukama – voda, písek, kameny, zvířata. U školáků se vyplatí trasa, kterou zvládnou sami a kde si mohou něco vyzkoušet nebo najít. Pokud máte děti různého věku, vybírejte podle toho nejmladšího a zbytek přizpůsobte. Typická chyba je naopak plánovat podle nejstaršího a doufat, že mladší vydrží.
Když se nedaří, nechte to na druhý den. Batolata se učí skokově. Několik dní nic, pak najednou zvládnou celý úkon. Sledujte, co dítě baví, a na tom stavte. Pokud ho zajímají knoflíky, nechte ho zapínat a rozepínat velký knoflík na dece. Pokud ho baví voda, ať přelévá z kelímku do kelímku. A9 motoriky není cíl, ale přirozený vývoj. Vy mu jen vytváříte podmínky. Když se do toho nepletete, zvládne to samo.
Praktický postup při nákupu: vezměte s sebou vlastní metr, změřte konkrétní kus oblečení na plocho a porovnejte s mírami dítěte. Zkontrolujte, zda jde snadno obléknout přes hlavu, zda se zip nezasekává a zda pruženka v pase není příliš těsná. Pokud váháte mezi dvěma velikostmi, vyberte menší u pružných materiálů (legíny, trička) a větší u pevných (bundy, kalhoty, overaly).
Většina rodičů se u batolat soustředí na chůzi a mluvení, ale zapomíná na ruce. Přitom právě jemná motorika rozhoduje o tom, jak rychle se dítě naučí jíst lžící, oblékat se nebo držet pastelku. A9 motoriky je označení pro devět základních dovedností, které by batole mělo zvládnout mezi 18. a 30. měsícem. Nejde o žádný test ani soutěž. Je to jen přehled toho, co se v rukou postupně vyvíjí, abyste věděli, kde dítěti pomoci a kde ho nechat být.
Začněte tím, že dítěti nabídnete předměty, které se vejdou do dlaně a dají se uchopit dvěma prsty. Ideální jsou korkové zátky, velké korálky nebo kousky mrkve. Nechte ho je přendávat z misky do misky. Netlačte na přesnost, jde o to, aby ruka procvičovala pinzetový úchop. Pokud dítě předmět ihned strká do pusy, zvolte větší kusy, které neprojdou krkem. Nikdy nenechávejte batole s malými předměty samotné.
Procvičujte denně, ale krátce. Stačí pět až deset minut, dvakrát denně. Vhodné je to spojit s běžnými činnostmi. Při oblékání nechte dítě samo tahat za rukáv. Při jídle ať si vezme kousek chleba prsty. Při koupání ať mačká houbu. Nezapomínejte na obě ruce. Pokud dítě preferuje jednu, občas mu podávejte předmět z druhé strany, aby muselo zapojit i tu slabší. Nenuťte ho, jen nabízejte.
Devět dovedností, které se učí postupně A9 motoriky zahrnuje: uchopení předmětu celou dlaní, pinzetový úchop, přendávání z ruky do ruky, pouštění předmětu cíleně, vkládání do otvoru, skládání kostek na sebe, otáčení stránek v knížce, čmárání pastelkou a pití z hrnečku bez pomoci. Není nutné, aby všechno umělo najednou. Některé děti zvládnou pinzetový úchop v 15 měsících, jiné ve dvou letech. Pokud ale do 30 měsíců dítě nepoužívá pinzetový úchop vůbec, poraďte se s pediatrem.
If you adored this article and you would like to get even more details pertaining to https://telegra.ph/Digitální-detox-pro-rodiče—Jak-jít-dětem-příkladem-08-22 kindly visit our own web-site.
