Pět minut před odchodem dejte signál. Ne „už jdeme”, ale „za pět minut půjdeme, dokonči, co děláš”. Dítě potřebuje čas na uzavření hry. U menších dětí funguje odpočítávání po minutách nebo použití přesýpacích hodin. U starších stačí připomínka a chvilka na dokončení úkolu ve hře. Varování opakujte dvakrát, potřetí už jen tiše přijdete blíž. Pokud dítě nereaguje, chyťte ho za ruku a veďte. Diskuse v tu chvíli situaci jen prodlužuje a zvyšuje napětí.
Po hře zkontrolujte, zda nikdo nemá odřeniny nebo modřiny, a místnost uveďte do původního stavu. Dětem vysvětlete, že ve tmě se neběhá bez rozmyslu a že pravidla platí i pro dospělé. Hra na honěnou ve tmě má bavit, ne skončit úrazem. Když dodržíte přípravu, jasné hranice a klidnější tempo, zvládnete ji bezpečně i v bytě.
Typické chyby, které noční hru pokazí: příliš dlouhá trasa, tma bez orientačních bodů, hlasitá hudba na stanovištích, která přehluší volání o pomoc, a úkoly, které děti nutí běhat. Vyhněte se také převlekům a maskám, které vypadají děsivě — mladší děti je berou vážně. Naopak dobře funguje jednoduchý příběh, kde děti sbírají světlušky nebo hledají ztracené hvězdy. Cílem je, aby se bály jen trochu a hlavně aby se těšily na další rok.
Typická chyba je nechat ve tmě malé děti bez dozoru. Další častou chybou je hrát naboso na kluzké podlaze nebo v ponožkách, které kloužou. Boty nejsou ideální, ale protiskluzové ponožky nebo měkké cvičky ano. Také se nevyplácí hrát těsně před spaním, kdy jsou děti přetažené a reakce pomalejší. Raději hru zařaďte dříve večer a po ní nechte tělo zklidnit.
Pravidla si před koupí projděte sami. Ne že je přečtete dětem, ale zahrajte si je nanečisto sami se sebou nebo s druhým dospělým. Zjistíte, kde jsou nejasnosti, jestli hra nevyžaduje neustálé dohlížení a jestli se u ní dá vůbec mluvit. Hry, které nutí dospělého neustále radit, děti rychle přestanou bavit, protože mají pocit, že je řídí. Hledejte takové, kde i dospělý musí přemýšlet, ale dítě má reálnou šanci vyhrát.
Začněte tím, že si určíte jasné omezení. Napište na začátek stránky pravidlo: „Jen pět tahů na výkres.” nebo „Tři slova na jednu větu.” Omezení nutí mozek pracovat jinak než nekonečné možnosti. Typická chyba je chtít po sobě mistrovské dílo hned napoprvé. Papír je na skicy, ne na výstavu. Když se něco nepovede, otočte list a jedete dál. Sešit není drahý, ale zbytečné listování a přemýšlení nad každou čárou zdržuje.
For those who have virtually any issues relating to where along with the best way to work with celý text, you are able to e mail us with our own website.
