Jak přerušit smyčku odkládání v pra
Nejprve poleno zvedněte. Suché tvrdé dřevo, jako je dub, buk nebo habr, je znatelně těžší než stejně velký kus smrku, borovice nebo lípy. Rozdíl je často tak výrazný, že ho ucítíte okamžitě. Pokud poleno působí lehce, jako by bylo duté, jde s největší pravděpodobností o měkké dřevo s nižší hustotou. Hustota je přitom přímo úměrná množství energie, kterou dřevo při hoření uvolní.
Pro orientaci se vlhkost udává v procentech hmotnosti. Čerstvě pokácené dřevo mívá 40 až 60 procent vody, někdy i více. Dřevo vysušené na vzduchu po dobu jednoho roku se obvykle dostane na 25 až 35 procent. Teprve po dvou letech správného skladování se hodnota přibližuje 15 až 20 procentům, což je zóna, ve které dřevo hoří efektivně. Nad 25 procenty už začíná být znát výrazná ztráta.
Měkké dřevo jako smrk, borovice nebo jedle není špatné, jen ho musíte použít jinak. Hodí se na rychlé zatopení a na jaře nebo na podzim, kdy nepotřebujete dlouhý žár. Smrkové dřevo ale obsahuje pryskyřici, která zanáší komín a spalovací prostor. Pokud topíte převážně smrkem, čistěte komín a výměník častěji. Borovice má ještě více pryskyřice a při nedokonalém spalování tvoří dehet.
Suché dřevo tedy není jen otázkou výhřevnosti, ale především čistoty spalování. Investice do pořádného sušení se vrátí v podobě menšího znečištění, méně častého čištění komína a nižší spotřeby paliva. Kdo topí suchým dřevem, ten topí čistě. Kdo topí vlhkým, ten topí do komína a do plic.
Praktické pravidlo: dřevo naštípejte na menší kusy, které přes léto proschnou rychleji. Skládejte je do řad s mezerami, aby mezi nimi proudil vzduch, a přikryjte jen vršek. Nikdy nezakrývejte celý sklad plachtou až k zemi, jinak se vlhkost drží uvnitř. Vlhkoměr za pár korun vám dá jistotu, že dřevo je připravené. Pokud nemáte vlhkoměr, klepejte dvěma poleny o sebe: suché zní dutě, vlhké tupě.
Rozdělte celkovou dávku draslíku na dvě části. První dejte v době, kdy rostlina začíná intenzivně růst – u zeleniny po vytvoření třetího pravého listu, u ovocných stromů před květem. Druhou část přidejte ve chvíli, kdy se začnou zvětšovat plody nebo hlízy. Tím pokryjete dvě kritická období a předejdete tomu, aby se draslík vyplavil dřív, než ho rostlina stihne využít.
Jak se vlhkost dřeva projeví na kouři Suché dřevo vytváří světlý, téměř průhledný kouř, který rychle mizí. Vlhké dřevo produkuje hustý, šedý až modravý dým, který se drží u země a je cítit po spálenině. Příčinou je nedostatek kyslíku v zóně hoření, kde se místo oxidu uhličitého tvoří oxid uhelnatý a organické sloučeniny. Ty jsou zdrojem dehtu a jemných částic. Čím vyšší vlhkost, tím více těchto látek. Když dřevo před spálením dva roky sušíte na vzduchu pod přístřeškem, vlhkost klesne pod dvacet procent a kouř se výrazně zlepší.
Nejčastější chyba je topení mokrým dřevem s pocitem, že “to nějak shoří”. Shoří, ale za cenu zaneseného komína a vyšší spotřeby. Další chybou je přikládat velké množství dřeva najednou a dusit ho. Lepší je přikládat menší dávky častěji a nechat plamen volně hořet. Při správném spalování je plamen jasně žlutý až oranžový, nikoli tmavě červený. Kouř by měl být slabý a světlý.
Suché dřevo nehoří jen lépe, ale především hoří čistě. Vlhké dřevo spotřebovává velkou část tepla na odpaření vody, takže v topeništi zůstává nižší teplota a spalování je nedokonalé. Nedokonalé spalování znamená vyšší podíl nespálených látek v kouři. Ty se usazují v komíně jako saze a dehet a zároveň unikají do ovzduší. Rozdíl mezi dřevem s dvacetiprocentní a padesátiprocentní vlhkostí poznáte pouhým okem na barvě kouře.
In case you loved this short article and you want to receive much more information about návod i implore you to visit our internet site.
