Po dokončení zkontrolujte všechny spoje, dvířka a pohyblivé části. Projeďte je rukou, poslouchejte, jestli něco nedrhne. Dotažení proveďte ještě jednou, ale stále bez násilí. Montáž, která vypadá hotově, často potřebuje pár dní, než si sedne – zejména u dřeva. Když něco vrže nebo se kýve, řešte to hned, dokud je sestava přístupná. Odkládat opravu na později znamená rozebírat půlku nábytku znovu.
Spoje vytmelte speciálním tmelem a přelepte výztužnou páskou. Tmelení dělejte ve dvou až třech vrstvách, každou nechte zaschnout. Než začnete brousit, zkontrolujte rovinu dlouhou latí. Typická chyba je snaha přetmelit velké nerovnosti – místo toho se má opravit rošt. Po vytmelení povrch přebruste, odmastěte a teprve potom malujte nebo natírejte.
Maximální délka příčky se odvozuje od rozponu, tedy od vzdálenosti podpor. Příčka o délce dva metry bez podpěry uprostřed se prohne úplně jinak než stejná příčka podepřená ve třetině. Pro orientační výpočet platí, že průhyb roste s třetí mocninou rozponu. Když zdvojnásobíte rozpon, průhyb vzroste přibližně osmkrát. Proto se u delších příček přidávají podpěry, zkracuje se rozpon nebo se volí vyšší a tlustší profil.
Práce ve výšce vyžaduje pevné lešení nebo stabilní plošinu, ne žebřík. Pracujte ve dvojici, desky jsou těžké a špatně se s nimi manipuluje. Když si nejste jistí roštem nebo parozábranou, raději si pozvěte zkušeného řemeslníka na konzultaci – ušetříte si opravy. Hotový podhled pak vydrží roky bez prasklin.
Podhled ze sádrokartonu na střeše nebo v podkroví vypadá jednoduše, dokud nezačnete řešit rovinu, parozábranu a hmotnost konstrukce. Rozhodující je příprava. Nejprve si změřte prostor a určete, v jaké výšce povede hotový podhled. Nezapomeňte na prostor pro rozvody, izolaci a případné osvětlení. Zjistěte, zda je krov dostatečně únosný – sádrokarton s vatou a rošty něco váží. Pokud si nejste jistí, přizvěte statika. Chyba v únosnosti se opravuje velmi draze.
Parozábrana a izolace rozhodují o životnosti Mezi krokvemi a sádrokartonem patří tepelná izolace, ale především souvislá parozábrana na teplé straně. Přelepte všechny spoje a napojení na stěny. Netěsná parozábrana znamená, že vlhký vzduch pronikne do izolace, tam zkondenzuje a dřevo začne plesnivět. Izolaci vkládejte tak, aby nikde nevznikla mezera – ani u okraje, ani kolem prostupů. Kabely a rozvody veďte před deskami, později už se k nim nedostanete.
Desky montujte na kovový rošt ve směru kolmém na nosné profily. Šrouby dotahujte tak, aby hlavička byla mírně pod povrchem, ale papír na desce se neprotrhl. Spáry mezi deskami nechte malé a pravidelné, spoje dělejte na profilech, ne „do vzduchu”. Mezi deskami a stěnou ponechte dilatační mezeru. U stropu i u šikminy používejte desky vhodné do vlhka, pokud tam hrozí kondenzace.
Suchá stavba vypadá jako jednoduchá zakázka: pár profilů, desky, šroubky a je hotovo. Právě proto se u cenové nabídky na klíč nejčastěji ztrácí peníze. Řemeslník nacení to, co je vidět, ale opomene přípravu, dopravu materiálu, likvidaci odpadu nebo úpravy, které vyplynou až na místě. Rozpočet pak přestane platit dřív, než se začne šroubovat.
Mezi nejčastější chyby patří příliš silná vrstva tmelu, zapomenutí výztužné pásky a tmel namíchaný příliš hustě. Také se nevyplácí spěchat s broušením – pokud je tmel vlhký, rozmazává se a vzniknou důlky. Před malováním povrch odmastěte a naneste penetraci, jinak barva na tmelu chytne jiný odstín než na okolním kartonu. Pokud se po nátěru objeví prasklina, stačí ji znovu přebrousit, přetmelit a přetřít.
Další chybou je tmelení za nevhodných podmínek. Sádrokarton má rád stabilní teplotu a nízkou vlhkost. Při průvanu tmel zasychá příliš rychle, naopak v chladu neváže. Před prací proto zavřete okna a nechte prostor vytemperovat. Mezi jednotlivými vrstvami dodržte čas uvedený na obalu, ale vždy zkontrolujte dotykem, zda je povrch opravdu suchý. Spěcháním si zanesete stěrku a vytvoříte rýhy, které se pak složitě vyrovnávají.
Nejčastější chybou je špatné podložení spáry. Pokud desky nedoléhají k sobě nebo jsou zkroucené, tmel drží jen na papíru a po čase praskne. Před tmelením zkontrolujte, zda jsou hlavy vrutů mírně pod povrchem a zda spára není širší než doporučená mezera. Do širší spáry patří nejprve výplňový tmel, teprve pak spojovací. Když tohle přeskočíte, vrstva se propadne a vznikne důlek.
Broušení je poslední past. Mnoho lidí bere hrubý brusný papír a tlakem sjede celou vrstvu. Správně se brousí jemným zrnem, lehce a spíše do stran. Cílem není vytvořit dokonalou rovinu, ale srovnat přechody. Po přebroušení spoj přejeďte rukou; pokud ucítíte hranu, přidejte tenkou vrstvu tmelu a znovu přebruste. Teprve potom můžete přejít k finálnímu nátěru nebo tapetě.
If you have any type of inquiries regarding where and the best ways to use http://bbs.51pinzhi.Cn, you could call us at our own site.
