Příprava je důležitější než samotné tmelení. Prasklinu otevřete nožem do tvaru písmene V, abyste odstranili uvolněný materiál a vytvořili prostor pro tmel. Okraje přebruste, prach odsajte a povrch odmastěte. Na spoj doporučuji použít samolepicí sklotextilní pásku, která se vtlačí do první vrstvy tmelu. Bez pásky se prasklina po čase vrátí.
Typická chyba je snaha schod zamalovat silnou vrstvou tmelu v jednom kroku. Vysoká vrstva se stáhne, popraská nebo se při broušení provalí a schod se vrátí. Lepší je nanést tři až čtyři tenké vrstvy, každou nechat vytvrdnout a přebrousit. Mezi vrstvami vždy zkontrolujte hranu, dokud je měkká a opravitelná.
Pozor na mechanické poškození. Fólie se nesmí protrhnout o ostré hrany profilů nebo o šrouby. Před instalací sádrokartonu je nutné zkontrolovat, že nikde nevisí volně a že není propíchnutá. Pokud se poškodí, přelepí se záplatou přesahující okraje o několik centimetrů. Dalším častým omylem je ponechat parozábranu otevřenou u podlahy nebo u stropu s tím, že se to „nějak dořeší” při montáži desek. Právě tyto štěrbiny jsou nejčastějším místem, kudy vlhkost uniká do konstrukce.
Po osazení krabice zkontrolujte pohmatem, zda vata nikde nevyčnívá přes rovinu budoucí stěrky. Přesahující vlákna se při omítání zmáčknou a vytvoří nerovnost. Pokud příčka obsahuje parozábranu, přerušte ji kolem krabice co nejmenším otvorem a přelepte spoj samolepicí páskou určenou pro parozábrany. Krabici nikdy neprořezávejte skrz parozábranu — elektroinstalace se do zdi vede vždy před ní nebo v samostatné instalační zóně.
Rozteč a kotvení rozhoduje o pevnosti U stropu i u šikminy volte rozteč nosných profilů maximálně 40 cm od sebe. Desky se pak neprohýbají a šrouby drží. U stěn, které nejsou pochozí, stačí 60 cm, ale v podkroví raději zůstaňte na 40 cm kvůli tepelné roztažnosti. Profily nikdy nedávejte na spáru desek bez podpěry – každá hrana desky musí mít pod sebou profil. Šrouby vkládejte do profilu, ne do prostoru mezi profily, jinak drží jen ve sádře a časem se uvolní.
Prvním typickým pochybením je podcenění hmotnosti. Do podhledu se instalují svítidla, kabelové trasy, případně i vzduchotechnika, a každý prvek přidává zatížení. Proto je nutné použít kotvy dimenzované na několikanásobek předpokládané hmoty a u sádrokartonu volit desky s odpovídající nosností. Druhou chybou je vedení rozvodů bez rezervy. Kabely i trubky se mají ukládat tak, aby se k nim dalo dostat revizními otvory, nikoli jen „nějak” protáhnout a zahodit. Třetí častou chybou je ignorování dilatace — velké souvislé plochy se musí dělit, jinak v rozích vzniknou praskliny.
U šikmin si dejte pozor na prostup tepla. Mezi izolací a sádrokartonem musí zůstat vzduchová mezera alespoň 2 cm, jinak dochází ke kondenzaci a plísním. Parozábranu veďte plynule přes rastr, ne s přerušením. Všechny spoje parozábrany přelepte páskou a přes rastr ji nepropichujte zbytečně mnoha vruty. Pokud parozábranu protrhnete, vlhkost z interiéru pronikne do izolace a ta ztratí funkci.
Kotvení do krokví provádějte vruty do dřeva, ne hřebíky. Hřebík při otřesech povolí. Vzdálenost vrutů po délce profilu držte kolem 30 cm. Pokud krokev nemá dostatečnou únosnost, přidejte pomocné latě nebo ocelové profily zavěšené na pásech. Nikdy nepřipevňujte rastr jen do izolace nebo do OSB desky bez nosné vrstvy.
Než začnete šroubovat desky, zkontrolujte rovinu dvoumetrovou latí. Tolerance je 2 mm na metr. Když je rastr hotový, desky řežte s mezerou 5 mm u stěn a 10 mm u podlahy. Šrouby vtlačte těsně pod povrch, ale papír nesmíte protrhnout. Spáry mezi deskami vyplňte tmelem a vložte výztužnou pásku. V podkroví počítejte s větším pohybem konstrukce, proto raději použijte desky s větší tloušťkou a kovové profily místo dřevěných latí. Hotový rastr pak drží rovinu i po letech.
Rastr na sádrokartonu v podkroví není jen estetická záležitost. Kvůli šikmým stěnám a přesahům izolace se pod ním skrývá nosná konstrukce, která musí držet pohromadě. Pokud rastr postavíte špatně, desky popraskají v rozích, šrouby se vytrhnou a při pohledu zespodu uvidíte vlnitý povrch. Nejde o to koupit drahý materiál, ale dodržet rozteče, rovinu a dostatečný prostor pro izolaci.
Začněte tím, že si v podkroví vyznačíte rovinu budoucího povrchu. Použijte laser nebo napnutou šňůru a vodováhu. Všude, kde se střecha svažuje, potřebujete vědět, kolik místa zbývá na izolaci a na samotný rastr. Typická chyba je rastr nalepit přímo na krokve bez distančních podložek. Krokve nejsou v jedné rovině, dřevo pracuje a desky se kroutí. Mezi krokve a profily proto vkládejte podložky nebo použijte přímé závěsy, které rovinu srovnají.
If you have just about any issues concerning in which and also the best way to make use of Https://www.aupeopleweb.Com.au/au/home.php?mod=space&uid=3047889, you can email us from the page.
