Nejčastěji se používá dřevotříska s laminem, masivní dřevo, plast, umělý kámen a sklo. Laminovaná dřevotříska je levná a snadno se řeže, ale hrany musí být dokonale zatavené, jinak do nich nateče voda při mytí. Masivní dřevo působí teple, ovšem bez pravidla je nutné je ošetřit olejem nebo lakem a časem se může zkroutit. Plast je odolný vůči vlhkosti, ale na přímém slunci bledne a škrábe se. Umělý kámen a sklo vydrží téměř cokoli, jenže jsou těžké a u skla hrozí viditelné otisky a riziko prasknutí při prudkém nárazu.
Rozhodující je poměr mezi místem, které máte, a tím, jak často bude někdo na sedačce spát. Pro občasné přespání stačí jednodušší mechanismus a tenčí matrace. Pro každodenní spaní hledejte pevný rám, hustou pěnu a mechanismus s kovovými, nikoli plastovými díly. Do malého bytu se nejlépe vejde sedačka s rozkladem do strany nebo s výklopným lůžkem, protože nevyžaduje tolik prostoru před sebou. Vždy si ale nejdřív změřte cestu od dveří bytu k místu, kde bude stát. Poslední metry rozhodují o tom, jestli ji vůbec protáhnete.
Hotové jádro musí mít funkční větrání. Původní ventilátor často nestačí, proto se instaluje potrubní ventilátor s časovým doběhem nebo zpětnou klapkou. Bez odvodu vlhkosti se v nové koupelně tvoří plíseň i v zimě. Poslední kontrola patří revizní zprávě o elektroinstalaci a vodě. Teprve pak se vyplatí mluvit o dlažbě a barvách.
Po dokončení hrubé stavby přichází na řadu izolace proti vodě a zvuku. Sprchový kout a vana se obkládají hydroizolační stěrkou v rozích a podél stěn. Sádrokartonové příčky vyplňte minerální vlnou, snižíte tak hluk z vedlejšího bytu. Podlahu v mokrém prostoru opatřete flexibilním lepidlem a spáry silikonem, ne cementovou maltou. Nedostatečná hydroizolace se projeví až po měsících, kdy už je obklad na místě a oprava znamená bourat znovu.
U zásuvných dveří je nutná příprava stěny před obkladem. Kapsa musí být o něco hlubší než křídlo a musí mít vedení. U harmonikových dveří se často montuje horní kolejnice do nadpraží a dolní vodicí čep do podlahy. Právě horní kolejnice nese váhu – pokud je nadpraží sádrokartonové, musí se pod kolejnicí vyztužit. Typická chyba je ignorovat tloušťku obložky a kování: naměřená šířka otvoru se pak po osazení zmenší o několik centimetrů a dveře nedoléhají.
Montáž zvládne zkušený kutil, ale elektrikář a instalatér by měli být na místě. Nejdřív se osadí odtok a připojí se na odpad, pak se dělá hydroizolace a dlažba. Teprve potom se měří a objednává sklo. To je typická chyba: lidé koupí zástěnu dopředu a pak zjistí, že dlažba ubrala dva centimetry a sklo nesedí. Další častá chyba je spádování podlahy směrem od žlábku. Voda pak stojí u dveří a vytéká ven. Spád musí být alespoň jedno procento směrem ke žlábku. U vaničky nezapomeňte na silikon, který se po čase obnovuje, a na to, že vanička musí být ve vodováze. Když je nakloněná, voda odtéká pomalu a v rozích zůstávají louže.
Bourání začněte demontáží zařizovacích předmětů a obkladů. Umakartové desky se řežou přímočarou pilou nebo se odšroubovávají z nosného rámu. Pozor na azbest – v jádrech z 70. a 80. let se může vyskytovat v lepidlech nebo izolacích. Před zásahem do konstrukce je nutné nechat materiál otestovat. Prach z bourání je jemný a proniká do bytu i na chodbu, proto je nutné utěsnit dveře fólií a pracovat s respirátorem. Odpadní potrubí zajistěte proti zápachu a vodě, jinak se sousedé ozvou dřív, než stihnete odvézt suť.
Zástěna: pevná, nebo skládací U malého prostoru se nejvíc osvědčí zástěna z tvrzeného skla o síle šest až osm milimetrů. Levnější plastové zástěny časem žloutnou a špatně se čistí. Pokud je kout v rohu, použijte dvě pevné stěny a do volného prostoru dejte dveře. Dveře otočné potřebují před sebou asi 60 centimetrů na otevření, což v úzké koupelně často nejde. Posuvné dveře ušetří místo, ale mají kolejnici, která se zanáší vodním kamenem. Skládací dveře jsou kompromisem, ale v rozích se hůř těsní. Vždy berte sklo s povrchovou úpravou proti usazování vodního kamene. Bez ní budete stěrku používat každý druhý den.
Paneláková koupelna má obvykle půdorys kolem 1,8 krát 1,5 metru a často v ní musí být i pračka. Sprchový kout je proto praktičtější než vana, ale i tak je potřeba nejdřív změřit skutečný prostor. Nestačí vzít metr a změřit šířku stěny. Změřte vzdálenost mezi dokončenými obklady, ne mezi holým zdivem. Odečtěte tloušťku lepidla a dlažby, obvykle jeden až dva centimetry na každé straně. Zjistěte také, kudy vedou rozvody vody a odpad, a jestli jde o stoupačku, kterou nelze posunout. Právě vzdálenost odpadu od stěny určí, jaký typ koutu a odtoku vůbec přichází v úvahu.
If you have any type of inquiries concerning where and how you can utilize Rekonstrukce Bytu, you can call us at the web-page.
