Ráno nebo večer, ale nikdy v poled
Na dno dejte dvoucentimetrovou vrstvu keramzitu nebo hrubého štěrku, teprve pak sázejte. Použijte kvalitní pěstební substrát, ne hlínu ze zahrady, která v nádobě ztvrdne a dusí kořeny. Lehké bylinky jako tymián a oregano ocení příměs písku, těžší krmení potřebuje bazalka. Světlo je druhá podmínka: většina bylinek chce alespoň šest hodin přímého slunce denně. Máta je výjimka, té stačí polostín, a proto ji nikdy nedávejte do stejné nádoby s rozmarýnem.
Rozmarýn se množí řízkováním snadno, ale většina lidí ho zničí hned na začátku. Nejčastější chyba je odebrat řízek z příliš mladého nebo naopak přestárlého výhonu. Ideální je letošní výhon, který je ještě zelený, ale už částečně zdřevnatěl. Odebírá se koncem jara nebo začátkem léta, kdy rostlina roste nejrychleji. Pokud vezmete měkký vrchol, řízek spíš uhnije, než zakoření.
Než semena nasypete do hlíny, udělejte si jednoduchý test. Vezměte deset semen, položte je na vlhký papírový ubrousek, přikryjte druhým a dejte na teplé místo mimo přímé světlo. Udržujte vlhko, ale ne mokro. Po sedmi až čtrnácti dnech spočítejte, kolik jich vyklíčilo. Pokud vyklíčí méně než pět z deseti, výsev má smysl jen jako orientační – počítejte s řídkým vzcházením a raději zasejte hustěji.
Řízky dejte na světlé místo, ale mimo přímé slunce. Skleník nebo plastový kryt pomůže udržet vlhkost, ale každý den ho na chvíli otevřete, aby se neusadily plísně. Teplota by se měla držet kolem dvaceti stupňů. Pokud je příliš horko, řízky rychle vyschnou, v chladu naopak přestanou tvořit kořeny. Zakořenění obvykle trvá tři až šest týdnů.
Jednou za čas je potřeba truhlík propláchnout. Odpadní voda v nádržce může obsahovat zbytky hnojiva a solí, které se usazují u knotu. Vylijte starou vodu, propláchněte nádržku čistou vodou a nechte knot důkladně okapat. Tím zabráníte tomu, aby se přívod vody ucpal a bylinky začaly vadnout i při plné nádržce. Pokud i po propláchnutí listy měknou a žloutnou, je pravděpodobné, že kořeny už jsou poškozené a rostlinu je lepší vyměnit.
Když začnou růst nové lístky, neznamená to ještě, že je vyhráno. Kořeny mohou být slabé a rostlina je snadno vytrhne při přesazování. Počkejte, až řízek jemně zatáhnete a ucítíte odpor. Teprve pak ho přesaďte do většího květináče se stejně propustným substrátem. První dny po přesazení ho chraňte před sluncem a zalévejte střídmě. Rozmarýn nesnáší trvalé mokro, proto raději méně vody než více.
Stanoviště volte slunné, s přímým světlem alespoň šest hodin denně. Půda má být hlinitopísčitá, propustná, spíše chudší na živiny. Do těžké jílovité zeminy přidejte při výsadbě hrubý písek nebo jemný štěrk do hloubky dvaceti centimetrů. Šalvěj nesnáší přemokření, proto nikdy nesázejte do prohlubně, kde se drží voda. Ideální je mírný svah nebo vyvýšený záhon. Pokud pěstujete v nádobě, použijte keramický květináč s drenážní vrstvou a substrát smíchaný s pískem v poměru dvě ku jedné.
Kam řízek dát, aby neuhnil Největší riziko je přemokření. Řízek potřebuje vzdušný, propustný substrát, ideálně směs rašeliny a písku nebo perlitu. Vezměte malý květináč, naplňte ho a řízek zapíchněte do hloubky dvou až tří centimetrů. Místo zalévání použijte rozprašovač a substrát udržujte jen mírně vlhký. Když voda stojí v misce, stonek zčerná a shnije.
Nejčastější chybou je řízky příliš často kontrolovat a přemisťovat. Každé vytažení ze substrátu přeruší tvorbu kořenů. Další chybou je hnojení v době zakořeňování, které řízek spálí. Pokud se objeví bílý povlak na substrátu, je to plíseň z přemokření, ne známka života. Řízky pak vyhoďte a začněte znovu s čistým nářadím a novým substrátem. Trpělivost a vzdušný substrát jsou důležitější než jakýkoli přípravek.
Zimní ochrana spočívá hlavně v odvodnění, ne v přikrývání. V mokré a těžké půdě rostlina uhyne i při mírné zimě. Na podzim krátce před mrazem seřízněte jen odkvetlé stonky a kolem kořenů nahrňte vrstvu hrubého písku nebo drobného štěrku. V nádobě šalvěj přeneste do chladné, ale světlé místnosti s teplotou kolem pěti stupňů a zalévejte jen tolik, aby substrát úplně nevyschl. Na jaře rostlinu přesuňte ven až po posledních mrazech a nejprve ji na týden postavte do polostínu, aby se otužila.
Sklízejte ráno po oschnutí rosy, kdy je obsah silic nejvyšší. Listy trhejte jednotlivě nebo stříhejte celé větévky. Nikdy neodřezávejte více než třetinu rostliny najednou. Poslední větší sklizeň načasujte na konec srpna, aby rostlina do zimy stihla obnovit listovou plochu. Od září už jen občas utrhněte pár lístků ke konzumaci.
In case you loved this short article and you want to receive details about http://X.kongminghu.Com/home.php?mod=space&uid=735253 assure visit the webpage.