Pravidelně kontrolujte tlamu zvířete i bez kartáčku. Zvedněte ret a podívejte se na barvu dásní — měly by být růžové a lesklé, nikoli zarudlé nebo fialové. Zkontrolujte, zda na zubech u dásně není žlutohnědý povlak, zda některý zub není uvolněný nebo zlomený. U koček se často objevuje resorpce zubů, kdy se zub rozpadá od kořene a zvíře bolí, i když navenek nic nevidíte. U malých plemen psů bývá problém s přeplněnou tlamou a hlubokými choboty, kde se plak drží nejvíc. Pokud zvíře slintá, třese hlavou, odmítá žvýkat nebo má krev na pamlsku, neodkládejte návštěvu veterináře.
První krok je pozorování. Natočte psa telefonem nebo kamerou, když odcházíte. Separační úzkost vypadá typicky: pes začne reagovat už při vašich přípravách na odchod, často ještě předtím, než zavřete dveře. Projevuje se intenzivním štěkotem, vytím, škrábáním na dveře, močením nebo kálením i u vycvičeného psa. Po návratu je pes extrémně vzrušený a nepustí vás. Nuda vypadá jinak: pes se uklidní po pár minutách, rozkouše boty, vyhrabe odpadkový koš, ale při odchodu žádné drama nedělá.
Nakonec mějte na paměti, že vodítko je jen pomůcka. Rozhodující je vaše schopnost předvídat a být důsledný. Pokud pes skáče na lidi i po měsíci pravidelného cvičení, zkontrolujte, zda někdo z vašeho okolí nedává psovi pozornost právě ve chvíli skoku. Stačí jeden člověk, který to dělá, a celý trénink se rozpadne. Držte se stejného postupu u všech členů domácnosti i návštěv.
Skok na člověka řešte dřív, než pes zvedne přední tlapy Nejdůležitější je načasování. Ve chvíli, kdy pes sbírá odraz, udělejte dva kroky vzad a jemně ho stočte stranou. Tím mu vezmete rovnováhu i cíl. Pokud už skočil, nechte ho dokončit pohyb, ale nepřidávejte ruce, kolena ani slovní napomínání. Pozornost je pro psa odměna, i když je negativní. Otočte se bokem, zkraťte vodítko na půl metru a vyčkejte, dokud se neuklidní. Teprve pak ho pochvalte a pusťte dál.
Klíště na psovi není jen obtížný parazit. Přenáší onemocnění, která mohou psa ohrozit na životě, a nejúčinnější obranou zůstává prevence. Rozdíl mezi psem, který má klíště každý týden, a psem, který ho nemá celou sezónu, obvykle nespočívá ve štěstí. Spočívá v tom, zda majitel používá ochranu správně a pravidelně, nebo jen občas, když si na klíště vzpomene.
Před odchodem psa unavte, ale ne tak, aby byl přetažený. Dlouhá procházka s čicháním a klidovým cvičením pomůže více než honění míčku. Nechte psa, ať se před odchodem vyvenčí a napije. Nepodávejte mu jídlo těsně předtím, než odejdete – může ho to znervóznit. Naopak vhodná je činnost, která ho zaměstná a uklidní, například žvýkací pamlsek nebo hračka s pamlskem, kterou dostane až ve chvíli, kdy odcházíte. Tím se odchod spojí s něčím příjemným.
Jak obojek nasadit, aby vydržel i časté koupání Obojek nasazujte vždy na suchou srst. Pokud ho dáte na mokrou kočku, látka se vsákne do kůže nerovnoměrně a část se ztratí ještě předtím, než začne působit. Před nasazením obojek rozbalte a nechte ho několik hodin volně na vzduchu, aby se uvolnily případné výpary. Poté ho nasaďte tak, aby mezi obojkem a krkem zůstaly dva prsty. Volný obojek se snadno zachytí o nábytek, příliš těsný zase může dráždit kůži a způsobit vypadávání srsti v místě dotyku.
Nejčastější chybou je přerušování ochrany mimo sezónu. Klíšťata bývají aktivní už od časného jara a při mírných zimách i v prosinci. Druhou častou chybou je nedodržení intervalu. Pokud má spot-on vydržet měsíc, znamená to měsíc, ne šest týdnů. U obojků se vyplatí kontrolovat, zda není povolený, zda se pes nezachytil o větev a zda obojek nepřišel do styku s vodou, pokud to výrobce nedoporučuje. Třetí chybou je spoléhat na přírodní repelenty bez ověřeného účinku. Citronela nebo tea tree klíště spolehlivě neodradí a některé éterické oleje jsou pro psy toxické.
Trénujte v klidném prostředí, kde potkáte jednoho člověka denně. Nechte psa sednout na krátkém vodítku, postavte se mezi něj a druhého člověka. Jakmile zůstane sedět, druhý ho může pohladit. Když vyskočí, člověk okamžitě odejde a vy psa odveďte o pár kroků stranou. Po pěti opakováních pes zjistí, že skok kontakt ukončí, zatímco klid ho prodlouží. Celý proces opakujte několik týdnů, ne dní. Vyžaduje to trpělivost, ale výsledek je trvalý.
Základem je správně nasazené vodítko, které nevisí volně. Pes musí cítit jemné pnutí dřív, než se rozhodne skočit. Jakmile se začne natahovat, okamžitě zpomalte nebo zastavte. Tím se pnutí zvětší, ale nesmí přijít škubnutí. Škubnutí pes vnímá jako útok a může přidat na intenzitě. Místo toho stačí plynule zkrátit vodítko a stát na místě. Pes pochopí, že tah ho nikam neposune.
If you enjoyed this short article and you would such as to get more details relating to rady Pro rekonstrukci kindly visit the web page.
