Sklizeň bylinek není jen o tom utrhnout pár lístků, když zrovna vaříte. Rozhoduje o tom, kolik aroma se dostane do jídla i do sušené zásoby. Většina lidí zbytečně řeže bylinky ráno, kdy jsou nejméně výrazné, nebo je nechá přerůst do květu. Chuť se pak vytrácí a z bylinky se stane jen zelená hmota bez vůně.
Bylinky v květináči rostou jen do té doby, než jim prostor přestane stačit. Signály, že je čas přesadit, přicházejí postupně. Nejprve se zpomalí růst, i když pravidelně zaléváte a hnojíte. Později začnou spodní listy žloutnout a substrát v květináči se rychleji vysušuje, protože ho kořeny propletly. U některých druhů, například máty nebo pažitky, se kořeny derou ven odtokovým otvorem. Jakmile uvidíte tyto známky, neodkládejte přesazení na jaro ani na „vhodnější dobu” – bylinka ztrácí sílu každým dnem.
Poslední věc, kterou většina lidí podcení: po sklizni bylinky nikdy nemyjte pod tekoucí vodou, pokud je chcete skladovat. Vlhké listy v sáčku v lednici rychle hnijí. Místo toho je otřete vlhkou utěrkou nebo je ponořte na chvíli do studené vody a důkladně osušte. Čerstvé bylinky vydrží v lednici zabalené v papírové utěrce i týden, pokud je dáte do uzavíratelné nádoby. Když tyto zásady dodržíte, poznáte rozdíl nejen ve vůni, ale i v tom, jak málo bylinky stačí k ochucení celého jídla.
Tymián patří mezi nejméně náročné bylinky, přesto se spousta lidí setká s tím, že po první zimě zůstane v záhonu jen dřevnatý pahýl nebo v květináči uschlé stonky. Důvodem nebývá mráz, ale kombinace vlhka, těžké půdy a pozdního řezu. Aby tymián přežil a znovu obrazoval, potřebuje hlavně dvě věci: propustný substrát a dostatek slunce. Bez nich rostlina sice na jaře vyraší, ale postupně řídne, až uhynе.
Dobře vedený tymián vydrží tři až čtyři roky, pak začne dřevnatět a je lepší ho nahradit řízky. Ty se odebírají v červnu z měkkých výhonů, zakoření ve vlhkém písku za dva až tři týdny. Kdo zvládne propustnou půdu, slunce a střídmou zálivku, bude mít tymián nejen do kuchyně, ale i jako voňavý krytý pokryv na suchém svahu.
Začněte výběrem nádoby. Pro většinu běžných bylinek stačí truhlík hluboký alespoň dvacet centimetrů a široký tak, aby rostliny měly od sebe patnáct až dvacet centimetrů. Do mělkého truhlíku se vejde jen pažitka nebo řeřicha, kdežto máta, rozmarýn či šalvěj potřebují prostor pro kořeny. Důležité jsou drenážní otvory na dně. Pokud v truhlíku nejsou, voda po zálivce zůstane stát, kořeny začnou hnít a rostlina uhyne během pár týdnů. Na dno dejte dvoucentimetrovou vrstvu keramzitu nebo hrubého písku.
Stín na balkoně často přináší i vyšší vlhkost a menší proudění vzduchu, což podporuje plísně a padlí. Pomůže pravidelný průklest, odstranění napadených listů a občasné větrání, pokud to konstrukce balkonu dovolí. Rostliny nemačkejte příliš blízko sebe, mezi květináči nechte alespoň deset centimetrů mezery. Když se objeví mšice nebo molice, stačí silný proud vody a opakované odstranění napadených výhonů, chemii ve stínu raději nepoužívejte, zbytečně zatěžuje prostředí.
Řez, zálivka a zima: kde se dělá nejvíc chyb Zálivka má být střídmá. Mladé rostliny zalijte po výsadbě, pak už jen tehdy, když je půda opravdu suchá. Přemokření je nejčastější příčina uhynutí tymiánu v květináči. Kvete od června do srpna a právě v době květu je obsah silic nejvyšší. Sklízejte nejlépe ráno po oschnutí rosy, stříhejte jen měkké vrcholky, maximálně dvě třetiny výhonu. Nikdy neřežte do starého dřeva — z něj už tymián spolehlivě neobrazí.
U pěstování v nádobě používejte substrát pro bylinky nebo směs zahradní zeminy s pískem. Květináč musí mít drenážní otvor, na dně vrstvu keramzitu. Během sezony stačí jednou za měsíc slabě přihnojit, v zimě vůbec. Pokud se objeví bílé chomáčky na spodní straně listů nebo lepkavé výhony, jde o mšice nebo molice — stačí rostlinu ostříhat a postříkat mýdlovým roztokem.
Na co si dát pozor u substrátu a zálivky Ve stínu se voda z květináče odpařuje pomaleji, což je nejčastější důvod, proč bylinky ve stínu uhynou. Zalévejte méně často, ale vydatně, a vždy zkontrolujte prstem dva centimetry pod povrch. Pokud je zemina mokrá, počkejte. Drenážní vrstva z keramzitu nebo hrubého písku na dně květináče je nutnost, stejně jako otvory ve dně. Používejte běžný zahradnický substrát smíchaný s pískem v poměru přibližně tři ku jedné. Nikdy nenechávejte květináč stát ve vodě v podmisce, kořeny začnou zahnívat během několika dní.
Nejspolehlivěji v polostínu a stínu rostou máta, pažitka, petrželka, libeček, meduňka a šťovík. Máta má ráda vlhko, ale potřebuje propustnou zeminu, jinak jí začnou černat kořeny. Pažitka zvládne i chladnější stanoviště, ovšem při nedostatku světla má tenčí stébla, proto ji sklízejte průběžně, aby se rostlina zbytečně nevysilovala. Petrželka je dvouletá, první rok dává listy, druhý rok vyhání květní stonek; pokud ho včas odstřihnete, prodloužíte sklizeň listů. Libeček roste do výšky a v hlubokém stínu se vytahuje, proto ho zastřihujte a používejte mladé listy.
If you beloved this informative article in addition to you would want to receive more details about koukněte sem i implore you to visit our own web-site.
