Další častou chybou je ponechání odkvetlých květů. Když máta vykvete, přestane tvořit nové listy a začne se soustředit na semena. Vrcholky proto zaštipujte průběžně, ne až na konci sezony. Zaštípnutí těsně nad párem listů podpoří rozvětvení a rostlina zůstane kompaktní. Pokud chcete mátu sklízet průběžně, nikdy neberte více než třetinu listové hmoty najednou. Rostlina se tak rychleji vzpamatuje a nepřestane růst.
Pokud ani po přesazení, přesunutí na světlo a správném stříhání nové výhonky nerostou, zkontrolujte, zda v květináči nejsou mravenci, svilušky nebo mšice. Drobní škůdci vysávají rostlinné šťávy a ta pak nemá sílu na tvorbu nových pupenů. Stačí listy důkladně opláchnout proudem vody a napadené části odstranit. Trpělivost je nakonec stejně důležitá jako správná péče, protože bylinka potřebuje dva až tři týdny, než na změnu podmínek zareaguje.
Zkroťte výběžky dřív, než se stanou problémem Máta se v květináči nerozrůstá jen do stran, ale i do hloubky. Jakmile výběžky narazí na stěnu nádoby, začnou se stáčet a hledat cestu ven. Řešením je pravidelná kontrola jednou za dva až tři týdny. Opatrně rostlinu vyjměte i s kořenovým balem, prohlédněte obvod a odstřihněte všechny výběžky, které směřují přes okraj. Stejně tak odstřihněte ty, které se stočily podél vnitřní stěny. Tento zásah mátu neoslabí, naopak podpoří tvorbu nových listů.
Na závěr: klíčem není květináč sám o sobě, ale pravidelná kontrola kořenů, správná velikost nádoby a včasné zaštipování. Když tyto tři věci zvládnete, můžete mátu pěstovat i několik let v jedné nádobě, aniž by se proměnila v nezvladatelný porost.
Do skutečného stínu patří máta, meduňka, pažitka, petrželka a libeček. Tyto druhy mají přirozeně tenčí listy a nižší nároky na světlo. Naopak bazalka, oregano, tymián, rozmarýn a šalvěj potřebují alespoň šest hodin přímého slunce. Když je dáte do stínu, přestanou růst, listy zežloutnou a rostlina postupně uhynе. Častá chyba je koupit v supermarketu krásnou bazalku a postavit ji na severní balkon – vydrží dva týdny a pak opadá.
Častou chybou je sázet mátu na okraj záhonu nebo k nízkým plazivým trvalkám. Právě tam má největší šanci uniknout a splynout s okolní zelení, takže si jí všimnete, až když je pozdě. Lepší je umístit ji doprostřed mezi vysoké, vzrůstné rostliny, které jí stíní a zároveň vytvářejí přirozenou bariéru. Druhou chybou je pravidelný řez pouze nadzemních výhonků. Zastřihávání sice rostlinu zahušťuje, ale podzemní výběžky neomezí – naopak ji stimuluje k dalšímu růstu.
U pěstování v nádobě používejte substrát pro bylinky nebo směs zahradní zeminy s pískem. Květináč musí mít drenážní otvor, na dně vrstvu keramzitu. Během sezony stačí jednou za měsíc slabě přihnojit, v zimě vůbec. Pokud se objeví bílé chomáčky na spodní straně listů nebo lepkavé výhony, jde o mšice nebo molice — stačí rostlinu ostříhat a postříkat mýdlovým roztokem.
Nejčastější chyby jsou tři. První: příliš hustý výsev. Semena v jednom květináči se dusí, listy žloutnou a množí se plísně. Druhá: zalévání shora. Voda na listech podporuje hnilobu krčku. Třetí: sklizeň celého trsu najednou. Pažitka potřebuje alespoň třetinu listové plochy, aby mohla dál fotosyntetizovat. Kdo ji seřízne na nulu, přijde o rostlinu.
Prvním krokem je volba nádoby. Použijte květináč s rovným dnem a vyšším okrajem, ideálně o průměru alespoň dvacet centimetrů. Máta vytváří hustý kořenový systém a v příliš malé nádobě rychle prokoření a začne strádat. Důležité je, aby květináč měl dostatečně velké drenážní otvory. Pokud jsou malé, voda se drží u dna a kořeny mohou uhnívat. Pod misku dejte ještě druhou, hlubší, aby výběžky, které uniknou, neměly kam zakořenit.
Substrát by měl být vzdušný a propustný, ne těžký a jílovitý. Smíchejte běžný pěstební substrát s perlitem nebo hrubým pískem v poměru tři ku jedné. Máta má ráda vlhko, ale ne přemokření. Zalévejte, když povrch substrátu oschne, a to nejlépe ráno. Přes léto může být květináč na balkoně nebo na parapetu, kde je dost světla, ale ne přímé polední slunce. Ve stínu máta méně chutná a více se vytahuje do výšky.
Máta je známá svou agresivitou. V záhonu se během jedné sezony rozšíří do okolí díky podzemním výběžkům, které se plazí mělce pod povrchem. V květináči tomu lze zabránit, ale jen za předpokladu, že rostlinu od začátku pěstujete s vědomím, že kořeny potřebují pevné hranice. Nestačí zasadit ji do běžného substrátu a doufat, že květináč rozrůstání zastaví. Výběžky často přerostou okraj a spustí se dolů, kde zakoření v jakékoli vlhké zemině.
If you have any sort of inquiries concerning where and how you can make use of barvy stěn do obýváKu, you could call us at our own site.
