Nakonec pamatujte, že mikrovlnka může být nebezpečná, pokud ji používáte na bylinky s vysokým obsahem olejů, jako je rozmarýn nebo šalvěj. Ty mají tendenci se vznítit, pokud jsou v troubě příliš dlouho. Vždy zůstaňte u trouby a nikdy nenechávejte sušení bez dozoru. Pokud bylinky začnou hořet nebo kouřit, okamžitě mikrovlnku vypněte a nechte ji vychladnout. Dodržením krátkých intervalů a nízkého výkonu získáte kvalitní sušené bylinky, které si zachovají barvu i aroma.
Poslední častou chybou je sklizeň. Mnoho lidí utrhne celou rostlinu nebo obere listy ze spodu, což ji oslabí. U bazalky štípejte vrcholové páry listů nad místem, kde vyrůstají nové výhonky. Tím se rostlina rozvětví a produkuje další listy. U petrželky a pažitky stříhejte vnější listy a vnitřní nechte růst. Pravidelná sklizeň je zároveň řez, který udržuje bylinky kompaktní a zdravé.
Pokud potřebujete hlubší zmlazení, rozdělte ho do dvou až tří sezón. První rok zkraťte jen polovinu starých výhonů, další rok druhou polovinu. Mezi řezy nechte rostlinu vždy alespoň šest týdnů zregenerovat. Odstřižené špičky můžete rovnou použít v kuchyni, ale nenechávejte je ležet na parapetu – přitahují vlhkost a plísně. Hustý rozmarýn je výsledkem trpělivosti a pravidelných malých zásahů, ne jednoho velkého řezu.
Pěstování bylinek vypadá jednoduše, dokud se rostliny nezačnou vytahovat, žloutnout nebo chytat plíseň. Většina problémů nevzniká kvůli špatnému počasí, ale kvůli několika opakujícím se chybám, které se dají snadno odstranit. Rozdíl mezi bylinkami na okně a v zahradě přitom není jen v místě, ale hlavně v nárocích na světlo, vodu a prostor.
Pokud ani po přesazení, přesunutí na světlo a správném stříhání nové výhonky nerostou, zkontrolujte, zda v květináči nejsou mravenci, svilušky nebo mšice. Drobní škůdci vysávají rostlinné šťávy a ta pak nemá sílu na tvorbu nových pupenů. Stačí listy důkladně opláchnout proudem vody a napadené části odstranit. Trpělivost je nakonec stejně důležitá jako správná péče, protože bylinka potřebuje dva až tři týdny, než na změnu podmínek zareaguje.
Přesazení ven probíhá po „zmrzlých mužích”, tedy po polovině května. Předtím sazenice otužujte: několik dní je postavte na chráněné místo venku, nejprve na hodinu, postupně prodlužujte. Tento krok se často podceňuje a rostliny pak dostanou šok. Při přesazování dejte pozor, abyste nepoškodili kořenový bal. Vzdálenost mezi rostlinami volte podle vzrůstu – u bazalky stačí 20 cm, u rozmarýnu klidně 40 cm.
Než koupíte první květináč, změřte si, kolik hodin denně na balkon dopadá přímé slunce. Rozdělte prostor na tři pásma: plné slunce (6 a více hodin), polostín (3–5 hodin) a stín (méně než 3 hodiny). Na plné slunce patří bazalka, tymián, oregano, šalvěj, rozmarýn a majoránka. Do polostínu dejte mátu, pažitku, petrželku, kerblík a libeček. Čistý stín zvládne jen máta a pažitka, ale i ty budou méně aromatické. Bez tohoto měření skončíte s bledými, vytáhlými rostlinami, které nevoní.
Přímý výsev je jednodušší a vhodný pro druhy, které rychle klíčí a mají krátkou vegetační dobu. Patří sem kopr, petržel, pažitka, šalvěj nebo majoránka. Vysévejte je od dubna do května, když se půda prohřeje alespoň na 7 až 10 °C. Semena vysévejte do hloubky asi dvou až třech násobků jejich velikosti, poté jemně zalejte a udržujte vlhko, ne přemokřeno. Typickou chybou je příliš hustý výsev – rostliny se pak musí protrhávat a jsou náchylnější k plísním.
Zálivka, světlo a substrát: kde se rozhoduje Druhou chybou je zalévání podle kalendáře místo podle stavu půdy. Bylinky v malých květináčích přeschnou rychleji, ale přemokření je zabije spolehlivěji než krátké sucho. Před každou zálivkou strčte prst do substrátu do hloubky asi dvou centimetrů. Pokud je půda vlhká, nepřidávejte vodu. Když je suchá, zalijte důkladně, dokud voda neproteče dnem. Přebytečnou vodu z podmisky vylijte, jinak kořeny začnou uhnívat.
Rozhodnutí mezi předpěstováním a přímým výsevem bylinek závisí na druhu rostliny, délce vegetační sezóny a podmínkách, které jim můžete nabídnout. V českém klimatu se vyplatí kombinovat oba postupy. Některé bylinky zvládnou přímý výsev bez problému, jiné potřebují náskok v podobě sazenic, aby stihly dozrát dřív, než přijdou první mrazy.
Substrát by měl být propustný a vzdušný. Zahradní zemina z těžké hlíny se v květináči udusí a voda v ní stojí. Použijte směs s perlitem nebo pískem a na dno dejte drenážní vrstvu. Hnojení neřešte hned po výsevu. Přebytek dusíku podporuje bujný růst na úkor vůně a chuti. Stačí přihnojit jednou za dva až tři týdny během hlavní sezóny, u trvalek jako tymián nebo oregano ještě méně.
If you loved this article and you would certainly such as to get additional details pertaining to podívejte se kindly browse through our webpage.
