jak zařídit malou kuchyni nastavit výkon a č
Pro stinné balkony se vyhněte malým květináčům. Čím menší objem půdy, tím rychleji kolísá vlhkost a teplota. Ideální jsou nádoby o objemu alespoň pět litrů, u máty a libečku klidně deset. Rostliny v nich lépe přečkají občasné výkyvy a nemusíte je přesazovat každou sezónu. Na jaře přidejte kompost nebo vyzrálý hnůj, během léta už jen občasnou zálivku odstátou vodou.
Světlo a teplota rozhodují o tom, zda pupeny vyraš
Zásadní chybou je použití běžného zahradnického substrátu bez drenáže. Máta miluje vlhko, ale stojatá voda v kořenech způsobí hnilobu a rostlina uhynuje. Na dno dejte dvoucentimetrovou vrstvu keramzitu nebo hrubého písku. Substrát smíchejte s perlitem v poměru tři ku jedné. Zalévejte, až když je povrch půdy na dotek suchý. V létě to znamená zhruba obden, v zimě jednou za týden.
Když budete zaštipovat pravidelně, nepřehnojovat a dopřát rostlině světlo a chladnější zimování, do roka získáte hustý keřík, ze kterého můžete sklízet větvičky průběžně. První známkou správné péče jsou nové výhonky v paždí listů. Pokud se objeví během několika dnů po řezu, děláte to dobře. Když naopak rostlina stagnuje a spodní listy žloutnou, zastavte hnojení, zkontrolujte vlhkost a nechte substrát proschnout.
Rostlina po každém zaštípnutí potřebuje dostatek světla a pravidelnou zálivku, jinak se větve vytahují za světlem a keříkovitý tvar se ztrácí. Hnojte mírně, přebytek dusíku podporuje bujný růst na úkor vůně. Pokud výhony začnou měknout nebo hnědnout, řez jste vedli příliš nízko nebo jste stříhali tupými nůžkami. Ostré nářadí a čistý řez jsou stejně důležité jako správné místo střihu.
Typická chyba je zaštípnout příliš brzy, když má rostlina teprve dva listové páry. Takový zásah ji zastaví a někdy zahubí. Druhá častá chyba je stříhat v poledne na přímém slunci; rány se pak vysušují a okraje listů se spálí. Stříhejte ráno nebo k večeru, ideálně v den, kdy rostlinu nepřesazujete a nehnojíte. Po zaštípnutí rostlinu nezalévejte přes listy, ale ke kořenům, aby se do čerstvých ran nedostala vlhkost.
Zaštipování se vyplatí u všech odrůd s velkými listy, ale u drobnolistých typů, jako je bazalka řecká, stačí méně zásahů. Naopak kultivary s velkými listy, například ‘Neapolitan’, reagují na zaštípnutí rychle a tvoří husté keře. Poslední zásah proveďte nejpozději čtyři týdny před předpokládaným koncem sezony, aby nové výhony do chladu vyzrály. Odštípnuté špičky nemařte: mají stejnou chuť jako listy a hodí se do salátu nebo na sušení.
Bazalka roste ochotně, ale sama od sebe vytahuje jeden hlavní stonek vzhůru. Zaštipováním tento přirozený sklon měníte: rostlina začne větvit, vytvoří pevný keřík a místo pár velkých listů nasadí mnoho menších po celé výšce. Rozdíl mezi zaštípnutou a nezaštípnutou rostlinou je vidět během dvou až tří týdnů.
Začněte v momentě, kdy má sazenice alespoň tři až čtyři pravé listové páry a stonek je pevný, ne tenký a vytáhlý. To bývá zhruba tři až čtyři výsevu, u koupených sazenic po dvou týdnech aklimatizace. Špičku stonku vezměte mezi nehty palce a ukazováku nebo použijte nůžky. Stříhejte těsně nad místem, kde z paždí listů vyrážejí dva drobné pupeny — právě z nich vyrostou nové výhony. Odstraníte-li jen vrcholový lísteček, pupeny zůstanou nedotčené a rostlina se příliš nerozvětví.
Kde stříhat a kde raději ne Zaštipujte vždy nad párem listů, ne uprostřed stonku. Řez ve vzdálenosti dva až tři milimetry nad pupeny je ideální: příliš hluboko rostlinu oslabíte, příliš vysoko zůstane pahýl, který začne hnědnout. První zaštípnutí proveďte nad druhým nebo třetím listovým párem odspodu. Další opakujte u každého nového výhonu, jakmile má čtyři až pět párů listů. Tím se počet větví násobí a keřík se rozrůstá do šířky i do výšky.
Should you loved this post and you wish to receive more info regarding Discuss assure visit the web site.
