Nejčastější chybou je hnojení příliš často a v příliš silné koncentraci. Pokud se na povrchu substrátu objeví bílý povlak, jde o usazené soli – substrát propláchněte čistou vodou a s hnojením na měsíc přestaňte. Stejně tak nepoužívejte domácí hnojivo u čerstvě přesazených rostlin, ty první tři týdny žijí ze zásob v novém substrátu. Když budete střídat recepty a sledovat reakci listů, poznáte, co které rostlině sedí, a vydrží vám zdravé celý rok.
Rychle rostoucí pokojovky jako fíkus, tradeskancie, maranta, alokázie nebo pothos vytvářejí nové listy a kořeny mnohem rychleji než pomalu rostoucí druhy. To znamená, že substrát v květináči se vyčerpá dřív, ale zároveň se v něm hromadí soli z hnojení a kořeny ho stlačují. Zatímco u pomalu rostoucích rostlin stačí přesadit jednou za dva až tři roky, u těch rychlých je to jinak. Obecně platí, že čím rychleji rostlina přirůstá, tím častěji potřebuje nový substrát.
Světlo a teplota rozhodují o barvě list
Základem je rozdělit rostliny do dvou skupin podle původu. Tropické druhy, jako jsou filodendrony, monstery, maranty nebo kapradiny, chtějí celoročně teplo mezi 18 a 27 °C. Nesnášejí pokles pod 15 °C, při kterém zastavují růst a žloutnou listy. Naproti tomu subtropické a pouštní druhy, třeba sukulenty, kaktusy, sansevierie nebo některé fíkusy, zvládají v zimě chladnější prostředí kolem 10 až 15 °C. Právě toto období klidu je pro ně důležité, jinak nebudou mít sílu na jarní růst.
Většina pěstitelů řeší zálivku a světlo, ale teplotu bere jako samozřejmost. Přitom právě teplota rozhoduje o tom, zda rostlina poroste, nebo bude jen přežívat. Pokojovky pocházejí z různých podnebních pásem a každá má jiné optimum. Univerzální číslo neexistuje. Pokud budete držet všechny druhy na stejné teplotě, některé budou trpět vedrem a jiné chladem, i když budou na stejném parapetu.
Pasti, písek a přesazení: co opravdu funguje Na dospělé mušky použijte žluté lepové desky zapíchnuté do substrátu. Přilákají je a zachytí, takže snížíte počet kladoucích samiček. Desky měňte, jakmile jsou plné. Na povrch půdy nasypte vrstvu písku, perlitu nebo drobného štěrku, asi jeden centimetr. Tím znemožníte samičkám klást vajíčka a larvy se hůře dostanou k povrchu. Pokud je napadení silné, pomůže přesazení do čistého substrátu. Při přesazování kořeny opláchněte vlažnou vodou a odstraníte starou zeminu i s larvami. Květináč před novým použitím vymyjte horkou vodou.
Bez chemie se dá použít i biologický boj. Postřik nebo zálivka s parazitickými hlísticemi cíleně napadá larvy smutnic v půdě. Aplikuje se do vlhkého substrátu podle návodu a účinek přichází během několika dní. Další možností je roztok z jedlé sody nebo slabý odvar z česneku, ale ty působí spíše preventivně a nesmí se přehánět, jinak poškodí kořeny. Chemické insekticidy ve formě postřiku na list nebo zálivky zabírají rychleji, ale ničí i užitečný život v půdě. Při jejich použití vždy dodržte dávkování a intervaly, jinak si vypěstujete rezistentní populaci.
Typická chyba je zalévat rostlinu ještě víc, když vypadá unaveně. Tím smutnicím jen vytvoříte ideální podmínky. Další chybou je nasypat na povrch silnou vrstvu kompostu nebo rašeliny, která drží vlhkost. Nepomůže ani přesypání mušek z květináče do jiného, pokud zůstane stejný mokrý substrát. Pozor také na nové rostliny z obchodu, mohou přinést larvy už v zemině. Nový přírůstek proto dejte na dva týdny stranou a sledujte, zda se neobjeví mušky.
Vytrvalost je důležitější než síla zásahu. Kombinujte méně zálivky, suchý povrch, lepové desky a v případě potřeby biologickou zálivku. Výsledek se dostaví během dvou až tří týdnů. Pokud se mušky vrátí, hledejte zdroj – nejčastěji je to trvale mokrá půda nebo rostlina v hustém zápěstí, kde substrát pomalu schne. Prevence je v tomto případě opravdu jednoduchá: méně vody, více vzduchu u kořenů.
1. Podmiska s vodou a vrstvou keramzitu. Do misky nasypejte dva až tři centimetry keramzitu, zalijte vodou tak, aby hladina sahala těsně pod jeho povrch, a květináč postavte na něj. Kořeny si vezmou vláhu podle potřeby. U rostlin, které nesnesou trvalé vlhko, tato metoda nefunguje.
Kde teplota skutečně vzniká a jak ji změřit Teplota v místnosti není totéž co teplota u rostliny. U okna může být o několik stupňů méně, zejména v noci, a naopak u topení nebo pod stropem více. Proto měřte teploměrem přímo v místě, kde rostlina stojí, a to ráno i večer. Zjistíte tak rozdíly, které pouhým okem nezachytíte. Pozor také na průvan od oken a dveří: krátkodobý pokles pod kritickou hranici dokáže poškodit listy během jediné noci.
If you have any sort of questions pertaining to where and exactly how to use Rady Pro Rekonstrukci, you could contact us at the web site.
