Mnoho chovatelů si myslí, že intimní hygiena psa či kočky spočívá jen v občasném umytí zadní části těla. Ve skutečnosti jde o komplexnější péči, která ovlivňuje nejen pohodlí zvířete, ale i jeho zdraví. Zanedbaná hygiena může vést k zánětům, svědění, nebo dokonce k vážnějším infekcím močových cest. Nejde přitom o žádnou vědu – stačí znát pár zásad a vyhnout se častým chybám, které dělá většina majitelů.
Základní pravidlo je jednoduché: změřte psa v jeho typické stočené pozici, ne v natažené. Vezměte krejčovský metr a změřte vzdálenost od špičky nosu po kořen ocasu, když spí. K této hodnotě přičtěte deset až patnáct procent. Pelíšek by měl mít takový průměr, aby se do něj pes vešel i s mírnou rezervou, ale ne tolik, aby se v něm cítil ztracený. Příliš velký prostor psa nutí hledat oporu u stěny nebo polštáře, což je častý důvod, proč pelíšek ignoruje.
Jakmile štěně zvládne klid u zavřených dveří, přidejte pohyb. Otevřete dveře jen na pár centimetrů a zavřete je. Následně otevřete dveře úplně a udělejte krok ven. Štěně musí zůstat uvnitř. Pokud se pokusí vyběhnout, nezakazujte mu to, ale klidně ho vraťte a pokračujte v tréninku. Důležité je, aby se pes naučil, že dveře jsou hranice, kterou smí překročit pouze na váš signál.
Trénink vyžaduje čas a trpělivost. U štěňat očekávejte zlepšení po dvou až třech týdnech pravidelného cvičení, u dospělých psů s dlouhodobým návykem to může trvat déle. Pokud po měsíci nevidíte žádný pokrok, zvažte konzultaci s trenérem, ale vybírejte takového, který používá pozitivní metody. Tahání na vodítku není o dominanci, ale o komunikaci. Jakmile psovi jasně vysvětlíte, že klidná chůze je výhodnější, problém se vyřeší sám. Až to jednou zvládnete, procházky budou konečně příjemné pro oba.
Když pes táhne na vodítku, nejde jen o nepříjemnou procházku, ale o zakořeněný návyk, který se bez správného postupu nikdy neupraví. Většina lidí začne vodítko zkracovat a cukat s ním, což u psa vyvolá ještě větší odpor. Pes to vnímá jako signál, že musí jít proti tlaku, ne že má zpomalit. Výsledek? Vy jste unavení, pes má odřený krk a procházka je pro oba stresující.
Čemu se vyhnout a jak poznat správnou velikost Typickou chybou je koupit pelíšek s ohledem na budoucí růst štěněte nebo naopak podle váhy psa. Váha vám neřekne nic o tom, jak pes spí. Dva psi stejné váhy se mohou lišit v délce těla i obvodu hrudníku o desítky procent. Měřte tedy vždy konkrétního psa, a to ideálně dvakrát – ráno po probuzení a večer. Pokud pes spí natažený, vyberte pelíšek podle jeho délky. Jestliže kombinuje polohy, vyberte střední velikost a přidejte vnitřní polštář, který lze vyjmout a vytvořit tak dvě různé varianty spánku.
Pokud narazíte na velký chuchvalec, nikdy ho nestříhejte nůžkami přímo u kůže. Kůže kočky je tenká a snadno ji poraníte. Místo toho použijte speciální odstraňovač chlupů s tupými hroty nebo chomáč rozstřihněte podélně na menší části. U velmi zacuchaných míst je lepší svěřit kočku profesionálnímu zastřihovači, který použije elektrický strojek. Domácí stříhání nůžkami může skončit i stehy.
Pravidelné kartáčování není jen o kráse srsti. Odstraňujete tak odumřelé chlupy, které by kočka jinak spolykala při čištění, a tím zabráníte tvorbě nepříjemných chlupových koulí v žaludku. Zároveň si při kartáčování všimnete případných kožních problémů, parazitů nebo ran. Pokud budete kartáčovat správně a pravidelně, srst zůstane lesklá, bez zacuchání a kočka bude spokojená.
Základním krokem je výběr správného vybavení. Nejdůležitější je délka a materiál. Klasické dvoumetrové vodítko s pružícím koncem vám dá sice větší kontrolu, ale zároveň učí psa, že tahání se vyplácí. Mnohem lepší je pevné vodítko o délce 1,5 metru, které držíte v ruce bez elastických prvků. Naopak se vyhněte obojkům s hroty nebo elektrickým zařízením – ty potlačují projev, ale neřeší příčinu. Pro začátečníky doporučuji postroj s předním úchytem, který při zatažení psa přirozeně otočí do strany a znemožní mu táhnout dopředu.
Dlouhosrstá kočka je krásná, ale její srst vyžaduje pravidelnou péči. Pokud kartáčování podceníte, čekají vás zacuchané chomáče, které se už nedají rozčesat. Základním pravidlem je kartáčovat alespoň třikrát týdně, ideálně denně. Nejdůležitější je správná technika: srst rozdělte na prameny a pročesávejte od konečků směrem ke kůži. Nikdy nezačínejte u kořínků, jinak taháte za kůži a kočka začne kartáč nesnášet.
Nakonec zvažte i umístění pelíšku. Stočený pes často spí u zdi nebo v rohu, protože se cítí bezpečněji. Pokud pelíšek umístíte doprostřed místnosti, pes ho může odmítat, i když je jinak vyhovující. Dejte mu proto pelíšek tam, kde už sám odpočívá – i kdyby to znamenalo přenést ho z obýváku do ložnice. Správný pelíšek poznáte jednoduše: pes do něj vleze, dvakrát se otočí a usne ve své oblíbené poloze, aniž by ho musel opustit kvůli nedostatku místa nebo opory.
Here is more information on zdroj informací take a look at the web page.
