Sklo, které se zanese jen lehce, můžete vyčistit vlhkým hadříkem a jemným popelem z kamen. Nikdy nepoužívejte agresivní chemikálie nebo kovové škrabky – poškrábou povrch a sklo pak půjde čistit hůř. U silně začazeného skla pomůže nechat kamna vychladnout a poté sklo navlhčit hadříkem namočeným v octu, nechat působit a setřít. Pamatujte, že pravidelná kontrola vlhkosti dřeva není zbytečná – ušetří vám čas s čištěním, prodlouží životnost skla a hlavně zvýší bezpečnost vašeho vytápění.
Jak často byste měli komín kontrolovat? Obecně platí, že při celoročním používání alespoň dvakrát ročně — před začátkem topné sezóny a po jejím skončení. Pokud topíte jen občasně, postačí jednou ročně, ale vždy před prvním zatopením. Nezapomínejte, že kontrola se netýká jen samotného komína, ale i připojovacího potrubí, kouřovodu a větracích otvorů. Kominík provede nejen mechanické čištění, ale také zkontroluje těsnost a stav revizních dvířek.
Jak dřevo správně skladovat, aby neztratilo energii Skladování je polovina úspěchu. Dřevo nikdy nepatří do uzavřeného prostoru bez vzduchu – garáž s utěsněnými dveřmi je ta nejhorší volba. Potřebuje proudění vzduchu, aby vysychalo rovnoměrně. Ideální je otevřený přístřešek s stříškou, který chrání před deštěm, ale nechá boční strany volné. Polena skládejte do řad s mezerami, ne na sebe těsně – cirkulace vzduchu mezi kusy urychlí sušení. Spodní řadu vždy podložte prkny nebo paletou, aby dřevo nesálo vlhkost ze země. Krytá hromada by měla být orientovaná tak, aby převládající vítr foukal do čela skládky, ne do zadní stěny.
Nejdůležitější rozdíl mezi suchým a vlhkým dřevem nepoznáte podle barvy kůry, ale podle hmotnosti. Čerstvě pokácené dřevo obsahuje klidně polovinu vody. Když takové poleno vložíte do kamen, nejdříve musíte odpařit všechnu tu vodu. Tím zbytečně ztrácíte energii, kterou byste jinak použili na vytápění. Suché dřevo s vlhkostí pod 20 procent hoří svižně, vydává stabilní plamen a zanechává minimum odpadu. Vlhké dřevo naopak doutná, prská a produkuje mnohem více popela i sazí.
Jak vlhkost poznáte podle kouře a plamene Prvním signálem je kouř z komína. Mokré dřevo produkuje hustý, bílý nebo šedočerný kouř, který se táhne dlouho po přiložení. Plamen je mdlý, oranžový a často se mění v syčivý zvuk, protože voda v dřevě se odpařuje. Sklo se v tu chvíli zamlží a pokryje kondenzátem, který po chvíli zaschne a vytvoří matný film. Suché dřevo naopak hoří čistým, modrožlutým plamenem a sklo zůstává déle čisté, i při nižším výkonu.
Typické chyby, které dělá téměř každý: topení přeplněnou komorou (dřevo se dusí a kouří), používání kůry jako hlavního paliva (kůra hoří rychle a práší) a skladování dřeva přímo u kamen „na dosah”. Poslední jmenované sice vypadá útulně, ale vnitřní prostor u zdroje tepla vysušuje už natěsno naskládané polena až do stadia, kdy ztrácejí na hmotnosti i výhřevnosti. Nechte si u kamen jen pár kusů na večer, zbytek nechte odpočívat v přístřešku. Když tohle dodržíte, tvrdé dřevo vám dá přesně to, kvůli čemu jste si ho pořídili – dlouhý, rovnoměrný žár, který vydrží celou noc.
Ne každé dřevo je vhodné do kamen. Nejčastější chyba začíná už u výběru: měkké smrkové poleno sice rychle vzplane, ale za pár minut z něj zbyde jen popel a vy musíte přikládat znova. Tvrdé dřevo, jako je buk, dub nebo habr, hoří pomaleji, má vyšší výhřevnost a produkuje stabilní žár. Pokud chcete topit efektivně, vyberte dřevo s hustou strukturou a nízkým obsahem pryskyřice. Pozor ale na to, že i tvrdé dřevo může zklamat, pokud není správně vysušené.
Proč vlhké dřevo zanechává více popela a kratší dobu hoření? Když spalujete dřevo s vysokým obsahem vody, teplota v ohništi klesá. Nedochází k úplnému spalování, ale k částečné destrukci dřeva. Vznikají takzvané popeloviny, které nejsou ničím jiným než nespálenými zbytky minerálních látek a uhlíku. U suchého dřeva je popela o třetinu až polovinu méně. V praxi to znamená, že pokud čistíte kamna po každém pátém topení, u vlhkého dřeva to budou zhruba každé třetí. Více popela znamená také častější čištění popelníku i riziko zanesení přívodu vzduchu.
Vlhkost dřeva patří mezi faktory, které zásadně ovlivňují provoz kamen. Čerstvě pokácené dřevo mívá vlhkost přes 50 %, zatímco dobře vysušené by se mělo pohybovat pod 20 %. Tento rozdíl se projeví nejen na účinnosti topení, ale také na stavu skla na dvířkách. Mnoho lidí si myslí, že špinavé sklo je jen estetický problém, ale ve skutečnosti signalizuje hlubší technické souvislosti.
If you have any inquiries relating to where by and how to use číst více, you can speak to us at our own web site.
