Po výměně vody se pusťte do údržby filtru. Vnitřní filtr stačí propláchnout v kbelíku s vodou z akvária – nikdy nepoužívejte tekoucí vodu z kohoutku, zabila by nitrifikační bakterie. U vnějšího filtru vyměňte nebo propláchněte mechanickou náplň, ale biologické médium nechte být, pokud není zanesené. Zkontrolujte také hadice a těsnění, zda nevykazují známky úniku. Tento krok mnozí přeskočí, protože filtrace „přece funguje”, ale zanedbaný filtr se dříve či později projeví zhoršenou kvalitou vody.
Některé filtry vyžadují speciální režim, jako je regenerace. U některých vodních filtrů se doporučuje propláchnutí horkou vodou nebo namočení do roztoku s kyselinou citronovou. Tento postup odstraní vodní kámen a obnoví průchodnost. Nečekejte ale zázraky – pokud filtr přestal fungovat i po důkladném čištění, je čas na nový. Pravidelnou údržbou ale prodloužíte jeho životnost a ušetříte za časté výměny. Ideální je vytvořit si jednoduchý režim: první den v měsíci věnujte deset minut prohlídce všech filtrů v domácnosti. Tento návyk zabere minimum času a vyhnete se nepříjemným překvapením.
Prevence je jednodušší než náprava. Krmte ryby střídmě, aby žádné zbytky neklesaly ke dnu. Odumřelé listy odstraňujte ihned, ne až při víkendovém úklidu. Ryby sice potřebují písek pro hrabání, ale u dna by se neměly hromadit zbytky potravy. Pokud máte hodně rostlin a žádné ryby, které by substrát provzdušňovaly, použijte tyčinky s hnojivem zanořené jen povrchově. Pravidelná lehká údržba jednou za čtrnáct dní udrží dno v kondici a vy se vyhnete náročnému čištění celého akvária.
Druhým viditelným projevem je hnědý nebo černý povlak na povrchu substrátu. Nejde jen o estetickou vadu. Tento povlak tvoří kolonie bakterií a sinic, které se přemnožily díky nadbytku živin. Pokud po něm přejedete prstem, vytvoří se v něm rýha. Současně se často objeví i jemný zákal ve vodě, který nezmizí ani po filtraci. Ryby pak mohou dýchat rychleji, schovávat se u hladiny nebo naopak u dna a odmítat potravu.
Začněte tím, že si připravíte potřebné pomůcky: kbelík na vodu, škrabku na řasy, houbičku, hadici na výměnu vody a případně pinzetu či síťku. Než sáhnete do akvária, vypněte filtr a topítko – předejdete tak nehodám a usnadníte si manipulaci. Nejprve mechanicky odstraňte řasy ze skel a dekorací. Používejte škrabku nebo houbičku, ale pozor na akrylátová skla, která se snadno poškrábou. Při čištění dekorací je nikdy nedrhněte saponátem – zbytky chemikálií by mohly otrávit vodní živočichy.
První velký problém bývá příliš rychlé zarybnění. Nové akvárium potřebuje čas, aby se v něm vytvořil biologický koloběh – tedy bakterie, které zpracovávají odpadní látky. Když do čerstvě napuštěné nádrže pustíte hned deset ryb, voda se zakalí a ryby uhynou na otravu amoniakem. Začněte s dvěma až třemi otužilými druhy a další přidávejte až po třech až čtyřech týdnech. Pravidelně měřte hodnoty dusitanů a dusičnanů, abyste věděli, kdy je cyklus dokončený.
Jak často čistit? Obecné pravidlo zní: u vysavače kontrolujte nádobu nebo sáček pokaždé, když ho používáte, a filtr vyměňte nebo vyčistěte alespoň jednou za měsíc. U digestoře záleží na tom, jak často vaříte. Pokud smažíte nebo pečete denně, tukový filtr by se měl mýt každé tři až čtyři týdny. U vodovodních perlátorů a sprchových hlavic stačí kontrola jednou za čtvrt roku, ale v oblastech s tvrdou vodou raději každých šest týdnů. Nezapomínejte ani na filtry u sušičky – ty je nutné čistit po každém sušení, jinak hrozí nejen delší čas sušení, ale i riziko požáru.
Temperament ryb zjistíte podle jejich přirozeného chování. Některé druhy jsou aktivní plavci a potřebují hodně otevřené vody, jiné se zdržují u dna nebo mezi rostlinami. Ideální obsádka kombinuje ryby z různých pater, aby si nekonkurovaly o prostor. Například k hejnu neonkám přidáte pár krunýřovců, kteří se pohybují u dna, a skupinu pavích oček, která se drží u hladiny. Pozor na druhy, které jsou známé okusováním ploutví – patří mezi ně některé parmičky a tetry, zvláště když jsou chovány v malém počtu. Takové ryby byste měli chovat v dostatečném hejnu nebo je vynechat.
Kam se poděly vaše rostliny a kořeny? Dalším krokem je kontrola rostlin. Odstraňte uhynulé listy, zkraťte přerostlé stonky a rozrušte případný kořenový chuchvalec. Při této příležitosti zkontrolujte, jestli se u kořenů nehromadí detrit – rozkládající se organika. Právě tady často vzniká problém, který si většina akvaristů neuvědomí: zatímco se staráte o viditelné řasy, pod rostlinami se tiše hromadí odpad, který zvyšuje hladinu dusičnanů a fosfátů. Výsledkem je pak překvapivý růst řas i při pravidelné výměně vody.
For more information in regards to číst dál have a look at the website.