Začněte správným načasováním. Prach setírejte ráno nebo dopoledne, kdy jsou průduchy většinou otevřené a listy nejsou přes den vystavené přímému úpalu. Pokud rostlinu právě zaléváte, otřete listy až po vsáknutí vody do substrátu. Nikdy neotírejte listy horkou vodou. Nejvhodnější je voda měkká, ideálně odstátá přes noc, aby se odpařil chlór. Tvrdá voda s vápníkem zanechává na listech bílé skvrny, které světlo spíš blokují než propouštějí.
Kde teplota selhává nejčastě
Padlí (česky také moučnatka) vypadá na první pohled jako jemný poprašek prachu na listech. Jenže na rozdíl od prachu se nedá setřít a během několika dní se rozšíří na celou rostlinu. Většina pěstitelů ho objeví pozdě, protože si drobného bělavého povlaku na spodní straně listů nebo na řapících nevšimne. Přitom právě včasné rozpoznání rozhoduje o tom, jestli o rostlinu přijdete, nebo ne.
Před přesazením vždy zkontrolujte drenážní otvor. Květináč bez otvoru je pro většinu rostlin nevhodný, protože voda nemá kam odtéci. Pokud má nádoba pouze jednu velkou díru, zakryjte ji střepem nebo kouskem netkané textilie, aby substrát nevyplavoval. Při zalévání pak vodu z podmisky po deseti minutách vylijte. Tím zabráníte tomu, aby kořeny stály ve vodě.
Největší chyba je postřik opakovat příliš často a ve stejné koncentraci. Houba si zvykne a další zásah už nefunguje. Střídejte proto přípravky po dvou až třech aplikacích a mezi nimi nechte rostlinu v klidu. Druhá častá chyba je ponechat opadané listy v květináči. Výtrusy v půdě přežijí měsíce a napadnou rostlinu znovu, jakmile se podmínky zhorší. Pokud se padlí vrací i po důsledném ošetření, bývá problém v příliš hustém zápoji listů — rostlinu přesazte, zkraťte a oddělte od ostatních, dokud je zdravá.
Nejčastější chybou je zasypání drenáže hlínou bez jakéhokoli oddělení. Jemný substrát se postupně propadá mezi kamínky, drenáž se ucpe a přestane plnit svou funkci. Řešením je vrstva geotextilie nebo obyčejné netkané látky položená přímo na drenáž. Další chybou je příliš tenká vrstva – dva kamínky na dně nic neřeší. Stejně špatné je ale i to, když je drenáže zbytečně moc a rostlina má k dispozici málo prostoru pro kořeny.
Co dělat, když už padlí vidíte Napadené listy odstřihněte nůžkami, které předtím i po práci otřete lihem, a vyhoďte je do směsného odpadu, ne do kompostu. Rostlinu přemístěte tak, aby na ni proudil vzduch a nestála v průvanu od okna zároveň s horkým radiátorem. Zálivku veďte ke kořenům, ne na listy — vlhký povrch listů padlí neškodí, ale zbytečně podporuje jiné houby. Snižte vzdušnou vlhkost v místnosti větráním, ideálně krátce a intenzivně ráno.
Hnojení pokojových rostlin není o tom koupit tu nejdražší lahvičku a dolévat ji pořád. Většina rostlin v bytě hyne spíš na přehnojení než na nedostatek živin. Kořeny sedí v malém objemu substrátu, takže každá nadbytečná dávka solí se v něm okamžitě projeví. Než začnete hnojit, ujasněte si, v jaké fázi rostlina je. Jiné nároky má nový výhon na jaře, jiné vzrostlá rostlina v zimě, kdy jen přežívá.
Na mírné napadení stačí roztok jedlé sody: jednu čajovou lžičku rozmíchejte v litru vody, přidejte pár kapek prostředku na nádobí a rostlinu postříkejte, vždy navečer. Opakujte každých pět až sedm dní, dokud se nové skvrny neobjeví. Účinný je i roztok mléka s vodou v poměru 1:9, který na listech vytvoří prostředí, kde se houbě nedaří. Chemické fungicidy použijte jen tehdy, když rostlina není v květu a máte jistotu, že jde skutečně o padlí — záměna s plísní šedou je častá a postřik proti padlí na ni nezabere.
Padlí je houba, která žije na povrchu pletiva a živí se rostlinnými šťávami. Nepotřebuje k napadení mokrý list, naopak jí svědčí střídavé podmínky — přes den teplo a suchý vzduch, v noci chlad a vyšší vlhkost. Typické je proto na podzim a na jaře, kdy se teploty v bytě mění, a také u rostlin postavených blízko topení. První známky jsou bělavé nebo šedavé moučné skvrny, které se zvětšují a splývají. List pod nimi žloutne, kroutí se a opadává. U silnějšího napadení najdete povlak i na stoncích a poupatech.
Prevence není složitá. Rostliny zalévejte podle potřeby, ne podle kalendáře, a jednou za dva týdny je osprchujte vlažnou vodou ze sprchy. Listy tím zbavíte prachu a zároveň zkontrolujete spodní strany, kde se padlí objevuje nejdřív. Nové rostliny držte první tři týdny stranou od ostatních. Kdo tyhle tři kroky dodrží, padlí na pokojovkách většinou neřeší vůbec.
Velikost květináče rozhoduje o tom, zda rostlina poroste, nebo zda zakrní. Příliš malý květináč omezí kořeny natolik, že rostlina přestane přijímat vodu a živiny v potřebném množství. Příliš velký květináč zase zadržuje vlhkost, kořeny v mokré půdě bez přístupu vzduchu začnou zahnívat a rostlina uhyne. Nejde tedy o estetiku, ale o fyziologii.
To check out more information on Http://wou.malaysia2host.com/home.php?mod=space&uid=345129 visit the web-page.
