Nyní oddělte sedák od vzpěry. Židle obraťte zpět na nohy, ale sedák podržte. Uvolněte šrouby, které drží mechaniku u spodní strany sedáku. Bývají čtyři až šest, někdy pod krytkami. Po vyšroubování sedák nadzvedněte. Pokud drží, nepáčte ho šroubovákem do stran – mohli byste zlomit plastový kryt. Lepší je zatlačit na vzpěru směrem dolů a sedák současně zvedat. Když se uvolní, položte ho stranou na měkkou podložku.
Typická je i chyba s hadrem. Hadr nasáklý olejem se může sám vznítit, pokud ho necháte zmuchlaný v koši. Po skončení ho rozložte venku nebo ho ponořte do vody a teprve potom vyhoďte. Stejně důležité je větrání — oleje obsahují rozpouštědla, která při práci v uzavřené místnosti vytvářejí nepříjemnou koncentraci par. Pracujte u otevřeného okna nebo venku.
Typická chyba je naskládat židle na sebe jako věž a myslet si, že se udrží. Horní židle tlačí na spodní a opěradla se otlačí i přes proklad, pokud není dostatečně tuhý. Další chybou je podkládat jen jedno opěradlo a druhé nechat na kovu. Vždy prokládejte obě strany, tedy mezi každou dvojici židlí. Pozor také na zámky pásů a madla – ostré hrany projedou i silnou dekou. Raději je přelepte textilní páskou nebo obalte hadrem.
Než začnete cokoliv demontovat, připravte si pracovní prostor. Vytáhněte suplík co nejvíce ven, ale ne na doraz – nechte si prostor pro manipulaci. Pod suplík položte starý ručník nebo noviny, které zachytí případné drobky nebo tekutiny. Pokud je suplík plný těžkých věcí, jako jsou plechovky nebo sklenice, raději je předem přendejte do jiné nádoby. Tím snížíte riziko, že se při vytažení převrhne. Také zkontrolujte, zda v suplíku není něco, co by se mohlo rozbít nebo vysypat – třeba otevřený sáček s moukou.
Židle skládejte tak, aby opěradla směřovala k sobě, ale s prokladem mezi nimi. Nikdy nedávejte židle zády k sobě bez prokladu – hrany rámu se do sebe zakousnou a při brzdění se poškrábou. Pokud máte jen jednu židli, položte ji na bok a podepřete tak, aby se nepřevrátila. Vždy zajistěte, aby se židle nemohla posunout dopředu do prostoru pro cestující. Použijte bezpečnostní pásy nebo popruh připevněný k úchytům v kufru.
Před konečným usazením zkontrolujte obal i matraci, zda někde nevisí nit nebo není promáčknutý roh. Drobnou dírku ve fólii přelepte páskou, abyste ji nerozšířili při dalším stěhování. Pokud matrace putuje do skladu, podložte ji paletou nebo latěmi a nikdy ji nepokládejte přímo na beton. Uložte ji naplocho, ne na hranu, aby se pružiny neunavily vlastní vahou. Když si tyto kroky osvojíte, vydrží matrace stěhování bez známek opotřebení a vy se vyhnete výměně dřív, než je nutná.
Po naložení udělejte krátkou zkušební jízdu po parkovišti a prudce zabrzděte. Pokud se židle pohnou, všechno vyložit a znovu zajistit. Během jízdy se vyhněte prudkým zatáčkám a děrám. Pokud vezete více než dvě židle, zvažte, zda se nevyplatí půjčit si vozík nebo přívěs. I s dokonalým prokladem se při plném naložení může stát, že se opěradla otlačí tlakem, ne pohybem. Prevence je vždy levnější než oprava čalounění.
Převoz jídelních židlí v běžném osobním autě vypadá jako banální úkol, dokud nezjistíte, že se opěradla vzájemně otlačují, drhnou o sebe nebo se zaseknou do zámků pásů. Škoda vzniká hlavně tehdy, když židle položíte na sebe „naplocho” bez jakéhokoli prokladu. Kovové rámy a hrany opěradel se při každém pohybu auta dostanou do kontaktu a lak nebo čalounění se otře. Řešení není složité, ale chce to promyslet už při nakládání.
Nejdřív zkontrolujte, kolik místa skutečně máte. Sklopená zadní sedadla nestačí, pokud jsou židle vyšší než podlaha kufru. Změřte výšku židle od sedáku po horní hranu opěradla a porovnejte ji s výškou ložné plochy po sklopení opěradel. Pokud židle přesahuje, bude se opírat o strop nebo o hranu nákladového prostoru a při jízdě se posune. Lepší je vyndat zadní sedáky úplně nebo židle naložit šikmo, ne naplocho.
Po doručení obal odstraňujte pomalu a po vrstvách. Nejprve sundejte vnější fólii, potom pásky a nakonec látku. Kůži nechte dvě hodiny v místnosti, aby si zvykla na teplotu a vlhkost. Pokud se objeví otlaky, jemně je promněte suchým hadrem a nechte je samovolně vyrovnat. Prasklinám se dá předejít jen tehdy, když tlak nepůsobí přímo na kůži a když obal není utažený jako svěrák.
Proklady mezi opěradly řeší většinu problémů Základem je, aby se dvě židle nikdy nedotýkaly přímo opěradly. Mezi ně vložte něco měkkého a dostatečně velkého, co přesáhne celou plochu opěradla. Poslouží deka, ručník, karimatka, kus kartonu nebo starý molitan. Proklad musí být silnější než 2 cm, jinak se při zatížení promačká a židle se stejně opřou. Karton je vhodný jen na krátkou cestu, protože vlhne a drolí se. Molitan nebo vlněná deka drží tvar i při delší jízdě.
If you enjoyed this post and you would certainly such as to receive more details pertaining to více tipů kindly visit our internet site.
