Konzervy mají výhodu u psů, kteří mají problémy se zuby, u těch po operaci čelisti nebo u jedinců, kteří špatně přijímají suchou stravu. Také při nechutenství nebo při rekonvalescenci se vlhké krmivo přijímá snáz. Naopak granule jsou praktičtější na cesty, do přepravky, na výcvikové aktivity nebo tam, kde krmivo zůstává v misce delší dobu. Konzerva po otevření vydrží v chladničce dva až tři dny, což znamená, že u malých plemen se často plýtvá. Nekupujte proto velká balení, pokud pes sní denně jen malou porci.
Ideální první kontakty probíhají s klidným, zdravým a očkovaným psem, kterého znáte. Setkání držte krátké, na neutrálním místě a pod dohledem. Štěně nechte volně se pohybovat, ale mějte ho na vodítku, aby se dalo rychle přerušit, kdyby se situace zvrhla. Typickou chybou je pouštět štěně okamžitě do velké smečky nebo na přeplněné psí hřiště. Tam hrozí nejen nákaza, ale i přepadení a následný strach z psů, který se pak těžko odnaučuje.
Běžná chyba je trestat psa za tahání až pozdě, když už je napětí velké. Pes nespojí trest s tahem, ale s vámi. Stejně tak nepomáhá držet vodítko neustále napnuté a jen korigovat směr. Pes pak nikdy nezažije stav, kdy je vodítko volné, a nemá se co učit. Další častou chybou je měnit stranu, po které pes jde. Vyberte si jednu stranu, obvykle tu, kde máte silnější ruku, a tu dodržujte. Pes potřebuje jasný řád.
Nenuťte štěně do plné dávky granulí, kterou běžně dostává. Nabídněte malé množství něčeho, co má silnou vůni a štěně ho zná – třeba trochu vařeného kuřecího masa bez kůže a koření, rozmačkanou vařenou rýži nebo trochu neslazeného jogurtu. Podávejte vlažné, ne studené z lednice, protože teplota podporuje chuť k jídlu. Množství držte na jedné až dvou lžících a nabízejte každé dvě až tři hodiny. Pokud štěně odmítne, misku odeberte a zkuste to znovu později. Nechte ho v klidu, ale mějte přehled o tom, kolik toho skutečně sní.
Typická chyba je volat štěně, když dělá něco zakázaného, a potom ho potrestat. Pes si spojí přivolání s nepříjemností a příště nepřijde. Stejně škodí i to, když ho voláte jen na konci zahradničení, abyste ho zavřeli do domu. Přivolání musí být neutrální nebo pozitivní. Pokud potřebujete psa jen dostat dovnitř, jděte pro něj bez povelu. Další častou chybou je příliš dlouhé cvičení. Štěně udrží pozornost jen pár minut, pak už jen zkoušíte jeho trpělivost a ono zkouší vaši.
První pravidlo zní: štěně do odstavu jí to, co dostávalo u chovatele. Náhlá změna krmiva během prvních dnů doma končí průjmem a odmítáním jídla. Nové krmivo zavádějte postupně, klidně deset až čtrnáct dní, každý den přidejte jen malou část nového a zbytek nechte původní. Stejně tak nepřidávejte mléko, zbytky od stolu ani „něco na přilepšenou”. Trávicí soustava štěněte je krátká a citlivá.
Na zahradě vytvořte místo, kde se děje něco skvělého. Může to být rohožka, miska s vodou nebo oblíbená hračka. Vždy, když štěně přiběhne, ho tam odměňte a nechte ho chvíli pokračovat ve hře. Tím se přivolání stane začátkem zábavy, ne jejím koncem. Postupně prodlužujte vzdálenost a přidávejte rozptýlení: nejdřív klid, potom hračka na zemi, potom jiný člověk, nakonec jiný pes za plotem. Vždy zvyšujte jen jednu obtížnost, nikdy dvě najednou.
Začněte na zahradě s vodítkem, i když je oplocená. Vodítko není trest, ale nástroj, který vám zajistí, že štěně nemůže odmítnout přijít a zmizet. Přivolejte ho z krátké vzdálenosti, jeden až dva metry, a okamžitě ho odměňte pamlskem nebo hrou. Cvičte jen dvě až tři minuty, několikrát denně. Důležité je, aby přivolání vždy skončilo něčím příjemným, ne návratem domů nebo koncem zábavy. Pes si rychle spočítá, že přijít k vám znamená ztrátu svobody, a přestane reagovat.
Přivolání trénujte odděleně od poslušnosti Mnoho lidí míchá dohromady přivolání, obojek, odcházení a povely jako sedni nebo lehni. To je chyba. Přivolání musí být nejjednodušší a nejvýhodnější věc na světě. Vyslovujte ho stejným slovem, klidným a veselým tónem, nikdy ne naštvaně. Pokud štěně nepřijde, neopakujte povel pětkrát. Jděte k němu, jemně ho vezměte za vodítko a veďte ho k sobě, ale bez křiku. Opakovaný povel, který pes ignoruje, ho učí, že slova jsou volitelná.
Štěně, které doma krásně přiběhne na zavolání, se na zahradě často tváří, jako by vás nikdy neslyšelo. Není to vzdor ani hloupost. Zahrada je pro psa obrovský zdroj pachů, zvuků a pohybu a každý z nich má větší hodnotu než váš hlas. Než začnete řešit neposlušnost, uvědomte si, že venku soutěžíte s prostředím, které je přirozeně zajímavější než vy. Prvním krokem je tedy snížit náročnost situace, ne přidat tlak.
For more info regarding více zde look into our site.
