Únava při čtení většinou nepřichází z očí, ale ze zad. Tělo vydrží sedět dlouho jen tehdy, když se o něj nemusí neustále vyrovnávat. Křeslo na každodenní čtení proto nemusí být měkké ani drahé, musí ale držet páteř v neutrální poloze a dovolit měnit pozici, aniž byste při tom přerušili četbu.
Do zvoleného místa dávejte knihy vždy obálkou nebo hřbetem ke stejné straně, ať máte přehled, kolik jich je. Pokud jich máte víc než tři, rozdělte je na dvě hromádky: jednu s knihami, které právě čtete, druhou s těmi, které teprve začnete. Tím se vyhnete tomu, že kniha, kterou potřebujete vrátit zítra, leží pod třemi jinými. Výpůjční lístek nebo účtenku z knihovny nezakládejte do knihy jako záložku. Je to nejčastější chyba: při vracení zůstane lístek v knize a vy nevíte, do kdy jste měli půjčeno. Místo toho ho položte na viditelné místo k hromádce, nebo si datum vraťte do telefonu s upozorněním dva dny předem.
Nejčastější chyba je, že se opěry nastavují podle vzhledu, ne podle těla. Lidé je přitlačí co nejblíž k hlavě, protože to vypadá „bezpečně”. Jenže tím ženou ramena dopředu a hlava se ohne do strany. Boční opěra má fungovat jako lehká podpora pro spánek, ne jako svorka. Pokud v ní cítíte tlak na uši nebo na čelist, je příliš utažená.
Poslední věc, kterou většina lidí podcení: dosah ruky. Vše, co ke čtení potřebujete – brýle, záložku, sklenici vody – musí být na malém stolku nebo polici, na kterou dosáhnete, aniž byste vstali. Jakmile musíte vstávat, čtení se přeruší a už se k němu nevrátíte. Malý stolek nebo úzká police upevněná ve výšce sedáku stačí. Nepřeplňujte ji. Tři předměty jsou maximum.
Typická chyba je příliš vysoký zdroj světla. Když žárovka visí nad úrovní očí, světlo padá na temeno hlavy a prostor mezi křesly zůstává tmavý. Světelný bod by měl být zhruba v úrovni sedící osoby nebo mírně nad ní. Druhá častá chyba je studené bílé světlo. V sestavě, kde spolu lidé mluví, potřebujete teplý odstín; chladný tón z dvojice křesel dělá čekárnu.
Většina lidí, kteří si chtějí doma vytvořit čtecí kout, udělá stejnou chybu: začnou hledat volný kout a kupovat křeslo. Jenže místo na čtení nevzniká odstraněním nábytku. Vzniká tím, že k sobě sladíte tři věci – světlo, oporu těla a klid na dosah ruky. Pokud tyto tři podmínky nesedí, sebelepší křeslo v rohu skončí jako odkladiště oblečení.
Na konci každého měsíce místo zkontrolujte. Projděte seznam termínů, vraťte, co je potřeba, a zbytek nechte na svém místě. Tato pětiminutová rutina zabrání tomu, aby se z výpůjček stala trvalá dekorace. Jakmile systém jednou funguje, přestanete knihy hledat a začnete je vracet včas.
Klid není jen ticho, ale i to, co máte na očích. Čtecí místo neumisťujte proti dveřím, do průchodu nebo tam, kde vám někdo neustále prochází za zády. Stačí boční stěna, kousek za rohem, výklenek. I malý výklenek o šířce jednoho metru stačí, pokud do něj postavíte jen židli, malý stolek a lampu. Zbytek nechte prázdný. Prázdno kolem čtecího místa není plýtvání, je to podmínka, aby místo fungovalo.
Začněte světlem, ne nábytkem. Přečtěte si ve svém bytě během dne, kde je přirozené světlo stabilní alespoň dvě hodiny. Okno na sever dává měkké, ale slabé světlo – vhodné pro delší čtení bez únavy očí. Okno na jih je silné, ale odpoledne oslňuje a text se ztrácí v odlescích. Ideální je místo bokem od okna, ne přímo proti němu. Světlo má dopadat na stránku z boku nebo přes rameno, nikdy ne zpoza hlavy a nikdy ne přímo do očí.
Umělé světlo řešte jako druhé, ne jako první. Stropní světlo je pro čtení nevhodné – vrhá stín hlavy přímo na stránku. Potřebujete lampu, která svítí na text, ne do prostoru. Vhodná je lampa s krytem, který směruje paprsek dolů a nedovolí, aby se odrážel od lesklého papíru. Žárovku volte teplou, ne modrou. Modré světlo večer snižuje schopnost soustředit se na text. Pokud čtete na displeji, nastavte podsvícení na nejnižší úroveň, při které ještě bez námahy přečtete řádek.
Než koupíte křeslo, změřte si loket Opora těla rozhoduje o tom, zda vydržíte číst hodinu, nebo deset minut. Potřebujete židli nebo křeslo s pevnými zády a takovou výškou sedáku, aby chodidla spočívala celou plochou na podlaze. Kolena mají být v pravém úhlu nebo mírně níž. Lokty by měly být pod úrovní ramen a kniha či čtečka ve výšce, kdy nemusíte sklánět hlavu. Typická chyba: příliš hluboké křeslo, ze kterého se nedá vstát a ve kterém se kroutíte. Další častá chyba je čtení vsedě na posteli. Tělo si spojí postel se spánkem a po pár stránkách přestane vnímat text.
In case you liked this informative article and also you want to get more information with regards to OsvěTlení V ObýVáKu i implore you to stop by our webpage.
