Zásadní je zásoba jídla na první dny. Po nasazení bývají zuby citlivé a tlak je cítit i v čelisti, takže tvrdé a křupavé jídlo je problém. Připravte si měkké potraviny: kaše, polévky, jogurty, vařenou zeleninu, rozmixované ovoce, vejce. Nakrájejte jídlo na malé kousky už při přípravě, ne až u stolu. Kdo si první den uvaří řízek a kousek chleba s kůrkou, obvykle skončí hladový a podrážděný.
Typické chyby, které výslovnost zbytečně prodlužují: přestat mluvit, schovávat se za neverbální komunikaci, nebo naopak tlačit na jazyk silou. Někteří rodiče dětem říkají, aby „mluvily pořádně”, což vede k ještě většímu napětí. Dále se nedoporučuje cvičit výslovnost těsně po utažení aparátu, kdy jsou zuby citlivé. Počkejte dva až tři dny, pak začněte. Pokud se výslovnost nelepší ani po dvou měsících, navštivte klinického logopeda, který spolupracuje s ortodontisty. Může jít o špatný návyk, ne o vadu, kterou způsobila rovnátka.
Co délku léčby nejvíc ovlivní Věk hraje roli jen částečně. U dětí a dospívajících se ještě dá využít růst čelisti, takže některé vady se řeší rychleji. U dospělých je kost hotová, ale to neznamená, že léčba musí být dlouhá. Klíčové je, jak složitá vada je a jak přesně se podaří naplánovat pohyb zubů. Výrazně léčbu zkracuje pravidelná kontrola každé čtyři až šest týdnů. Kdo termíny vynechává, prodlužuje si to sám.
Poslední věc, která rozhoduje o úspěchu, je pravidelnost. Elektrický kartáček s rovnatky není zázrak, který nahradí každodenní rutinu. Pokud dítěti dovolíte vynechávat čištění večer, žádná technologie to nespraví. Vytvořte pevný režim: ráno po snídani, večer před spaním. Dítě by mělo vědět, že kartáček patří do ruky vždy na stejnou dobu a že vy mu u toho ze začátku pomáháte. Teprve až si návyk osvojí, můžete ho nechat čistit samotné a jen občas zkontrolovat výsledek.
Pokud se zbytky „j” vracejí i po důkladném čištění, hledejte příčinu jinde. Může jít o netěsnící odpad, mastné výpary z kuchyně nebo o příliš tvrdou vodu. V takovém případě je řešením pravidelná údržba: po každém použití povrch osušit a jednou týdně vytřít roztokem vody a malého množství octa. Tím se film nevytvoří a zbytky se nebudou usazovat. Odstraňování je pak otázkou několika tahů hadrem, ne hodinového drhnutí.
Závěrečná fáze se neodehrává v ordinaci, ale doma. Po sejmutí aparátu následuje retenční období, kdy se nosí fixní drát nebo snímatelná retenční dlaha. Právě tady lidé nejčastěji poleví a zuby se vracejí do původní polohy. Retence není dobrovolná – je součástí léčby a její vynechání znehodnotí předchozí práci. Dodržování retenčního režimu proto rozhoduje o tom, zda výsledek vydrží roky, nebo jen pár měsíců.
Typická chyba je očekávat, že rovnátka odstraní každou vadu za rok. Další častá chyba je přestat nosit retenční aparát hned po sundání zámků. Bez retence se zuby vracejí do původní pozice a výsledek se ztrácí. Retence není volitelná, je součástí léčby a obvykle trvá minimálně tak dlouho jako samotná aktivní fáze.
Ortodontická léčba fixními rovnátky není záležitost na pár týdnů. Většina pacientů nosí pevný aparát 18 až 30 měsíců, u složitějších vad se doba prodlužuje na tři roky i více. Naopak jednoduché stěsnání předních zubů může být hotové za 12 měsíců. Rozhoduje především výchozí stav chrupu, věk a ochota spolupracovat.
Dalším faktorem je spolupráce. Nošení gumiček, mezizubních kartáčků a případných pomocných aparátů není dobrovolné. Když pacient gumičky nenosí, zuby se nepohnou tam, kam mají, a ortodontista musí plán měnit. Stejně tak platí, že zanedbaná hygiena vede k zánětu dásní, zubnímu kazu a k přerušení léčby. Tyto pauzy se pak nasčítají do měsíců navíc.
Reálný časový plán si nenechte slibovat předem. Po prvním vyšetření dostanete odhad, ale ten se upřesní až po nasazení aparátu a po prvních kontrolách. Ptejte se, co se od vás očekává, kolik kontrol ročně bude potřeba a jaké jsou alternativy. Když budete docházet včas, dodržovat pokyny a udržovat chrup čistý, máte nejlepší šanci, že se léčba vejde do plánovaného času.
První konzultace a vyšetření zaberou jedno odpoledne. Následuje plánování: rentgeny, otisky nebo sken, fotografie a rozvaha, zda bude potřeba extrakce zubů. Teprve pak se lepí zámky. Mezi nalepením horního a dolního aparátu bývá odstup několika týdnů až měsíců, aby si pacient zvykl a aby se léčba dala lépe řídit.
Here’s more in regards to úprava interiéru visit our web page.
