Kopr, petržel a kerblík patří mezi bylinky, u kterých se sklizeň řídí jinak. Kopr sklízejte postupně — nejprve mladé listy, později semena. Pokud chcete kopr na sušení, seřízněte ho těsně před tím, než semena dozrají, ale ještě jsou zelená. Petržel se nejlépe sklízí na podzim, kdy kořen i listy naberou nejvíc aromatu; na jaře je sice jemná, ale méně výrazná. Kerblík seřízněte krátce před květem a ihned ho zpracujte, protože po utržení velmi rychle ztrácí chuť.
Nakonec počítejte s tím, že bylina po přesazení nebo po delším suchu potřebuje čas. Několik hodin po zálivce se listy vzpamatují, pokud jsou kořeny v pořádku. Když se ale stonek ohne a zůstane měkký i druhý den, voda už nepomůže — rostlina uhnívá a je potřeba zasáhnout okamžitě.
Typickým omylem je příliš hluboký řez. Kdo uřízne stonek až u země nebo odstraní příliš mnoho pater najednou, připraví rostlinu o většinu listové plochy potřebné k fotosyntéze a ta se vzpamatovává dlouho. Další častá chyba je zaštipování květů až ve chvíli, kdy jsou plně rozvinuté. Květenství je lepší vylomit hned, jak se objeví poupata – jinak rostlina přesune energii do kvetení a přestane tvořit nové listy.
Kdy zalévat, kdy proředit a kdy sklízet Po vzejití vyjednoťte rostliny na vzdálenost kolem 10 centimetrů. Necháte-li je přehuštěné, budou slabé a náchylné k plísním. Zálivku směřujte ke kořenům, ne na listy; kopr napadený plísní se špatně zachraňuje. Zalévejte spíše méně často a vydatněji, aby kořeny šly do hloubky. Přihnojování není nutné, pokud jste před výsevem zapravili kompost. Příliš mnoho hnojiva vede k bujnému, ale méně aromatickému porostu.
Stanoviště musí být slunné, nejlépe šest a více hodin přímého světla denně. Levandule v polostínu vyholuje, má řídké listy a kvete slabě. Na druhou stranu jí nevadí horký vzduch u zdi, pokud má vzduch kolem koruny. Právě proto se v nádobách osvědčuje pravidelný řez, ne jen tvarování. Po odkvětu zkraťte výhony asi o třetinu, ale nikdy neřežte do starého dřeva, ze kterého už levandule neobráží. Na jaře před rašením odstraňte suché a polámané větvičky a prosvětlete střed.
Doba sušení závisí na druhu bylinky a vlhkosti v místnosti. Tenkolisté bylinky jako oregano nebo tymián mohou být suché za několik dní, masitější listy potřebují déle. Hotová bylinka se láme, nedrhne a při rozemnutí voní. Pokud se ohne a je gumová, ještě není suchá. Nedostatečně vysušené bylinky v uzavřené nádobě zplesniví i po týdnech. Skladujte je proto až po důkladném proschnutí, v suché nádobě, mimo zdroj tepla a vlhkosti.
Další typická chyba je zálivka na listy v době, kdy je rostlina v uzavřené místnosti bez proudění vzduchu. Voda na listech zůstává a podporuje plísně. Zalévejte ke kořenům, ne na listy. Pokud bylinka po zálivce měkne opakovaně, vyjměte ji z květináče a prohlédněte kořeny: zdravé jsou světlé a pevné, napadené jsou tmavé, měkké a zapáchají. Odřízněte poškozené části, přesazte do čistého substrátu a první dny zalévejte střídmě.
Jak poznat, že problém není v množství, ale ve struktuře půdy Častou chybou je těžký, jílovitý substrát, který vodu drží místo aby ji propustil. Po zálivce se v něm vytvoří mokrá hmota bez vzduchu a bylinka povadne. Řešení je substrát promíchat s hrubým pískem nebo perlitem, případně přesadit do směsi, která je kyprá a lehká. U záhonu pomůže vrstva kompostu zapracovaná do půdy, ne jen nasypaná navrch. Bylinky jako bazalka, tymián nebo rozmarýn potřebují rychle odtékající půdu; máta a pažitka snesou vlhko o něco lépe, ale ani jim nesvědčí trvalé bahno.
Kopr potřebuje propustnou půdu a dostatek světla. Semena vysévejte mělce, asi jeden centimetr hluboko, do řádků vzdálených 20 až 25 centimetrů. Půdu před výsevem nevápněte a nepřihnojujte dusíkem, jinak porostete hustými rostlinami s řídkým aromatem. Semeno klíčí pomalu, obvykle za dva až tři týdny. Během této doby udržujte povrch vlhký, ale ne přemokřený, aby semena neuhnila. Studená a přemokřená půda je nejčastější důvod, proč kopr vůbec nevzejde.
Zálivku dělejte vydatnou, ale méně často. Lepší je zalít důkladně a nechat půdu mezi zálivkami mírně proschnout, než dolévat malé množství každý den. V horku kontrolujte vlhkost prstem do hloubky dvou až tří centimetrů. Pokud je tam mokro, nezalévejte. Rostliny v malých květináčích schnou rychleji, ale i u nich platí, že přemokření zabíjí spolehlivěji než krátké sucho.
Prvním krokem po zálivce, po které bylinka ochabla, je zkontrolovat drenáž. Květináč musí mít ve dně otvor, přes který voda odteče. Pokud stojí v misce, vylijte přebytečnou vodu do půl hodiny po zalití. Rostlina, která stojí ve vodě celý den, má kořeny bez kyslíku a během pár dní začne vadnout. Do misky nedávejte keramzit jako náhradu za odtok — voda se v ní drží pořád a kořeny hnijí stejně.
If you loved this information and you want to receive details about návod najdete zde generously visit our own internet site.