Barva a materiál povlaku ovlivňují víc, než se zdá. V ložnici, kde se spí, jsou vhodné matné tóny a přírodní materiály – bavlna, len, případně směs s viskózou. Lesklé satény a výrazné vzory působí rušivě, zvlášť když je na posteli víc polštářů různých barev. Tmavé odstíny pohlcují světlo a v malé ložnici působí těžce. Světlé odstíny naopak rychle ukážou každou skvrnu. Kompromisem je střední tón v barvě stěn nebo o stupeň tmavší. Pokud chcete vzor, použijte ho jen na jednom polštáři a zbytek nechte jednobarevný.
Koberečky s dlouhým vlasem, vlnou nebo přírodním jutem mokré tepování nesnášejí dobře. U nich zvolte suché metody, případně jen lehké čištění vlhkou utěrkou a okamžité vysušení. U syntetických a nízkých vlasových koberečků je mokré tepování bezpečné, pokud dodržíte dvě pravidla: suchý předčistící krok a dokonalé vysušení. Když se tyto zásady dodrží, kobereček vydrží roky bez šedivění, zápachu i zbytečného opotřebení.
Koberečky v domácnosti dostávají zabrat víc, než si většina lidí připouští. Prach, drobky, chlupy, rozlité nápoje i bláto z bot se usazují hluboko ve vláknech. Běžné vysávání zachytí jen povrchovou vrstvu. Pokud se nečistoty neodstraní včas, začnou se vázat na vlákna, drží vlhkost a stávají se živnou půdou pro plísně a roztoče. Prvním krokem proto není mokré čištění, ale důkladné suché odstranění sypkých nečistot.
Látku vybírejte podle toho, jak často budete povlak prát. Pro časté používání se osvědčuje hustě tkaná bavlna nebo směs s podílem polyesteru, která méně mačká a lépe drží tvar. Před stříháním látku vyperte a vyžehlete stejným způsobem, jakým budete prát hotový povlak. Tím se odstraní zbytkové sražení a předejdete tomu, že po prvním vyprání už povlak nesedne. Okraje látky začistěte entlovacím stehem nebo cik-cak stehem ještě před šitím, aby se nitě netřepily.
Posledním krokem je údržba, která rozhoduje o tom, zda polštáře zůstanou hygienické. Povlaky perte alespoň jednou za dva týdny, u lidí s alergiemi častěji. Samotný dekorativní polštář perte podle pokynů výrobce, obvykle dvakrát ročně, a před praním zkontrolujte, zda výplň není zvlášť náchylná na vodu. Po vyprání polštář řádně proklepejte a nechte uschnout naplocho, ne pověšený za roh – jinak se výplň posune a už se nespraví. Typická chyba je kupovat dekorativní polštáře jen podle vzhledu a řešit jejich funkci až ve chvíli, kdy kvůli nim člověk nemůže spát. Lepší je vybrat dva menší kusy, které se dají snadno odložit, a zbytek peněz věnovat kvalitnímu povlaku, který vydrží praní.
Prvním krokem je udělat si inventuru. Projděte dům nebo byt a zapište si všechny textilní povrchy: ložní prádlo, ručníky, utěrky, závěsy, potahy na sedačce a židlích, koberce, předložky, čalounění postele, ale i oblečení, které se válí v předsíni. U každého si poznamenejte, jak často ho reálně používáte a jak je vystavené prachu, potu nebo jídlu. Není potřeba nic složitého, stačí poznámka do telefonu nebo na papír. Bez tohoto seznamu budete pořád dokola prát to samé a na zbytek se zapomene.
Než začnete hledat povlečení, změřte si peřinu. Ne přikrývku, kterou jste měli na posteli před deseti lety, ale tu, se kterou skutečně spíte. Délka, šířka a hlavně tloušťka náplně rozhodují o tom, zda povlak sedne, nebo bude plandat. Měřte vždy po vyprání a vyvětrání peřiny, protože vlna a peří se srazí a rozměry se mohou změnit o několik centimetrů.
Dekorativní polštáře v ložnici mají jednu zrádnou vlastnost: přes den vypadají skvěle, v noci ale často překážejí. Pokud se budíte s tlakem v krku, bolavým ramenem nebo hledáte místo, kam si lehnete, problém nebývá v matraci, ale v tom, co leží na posteli. Následující řádky popisují, podle čeho vybírat tvar, výplň a barvu tak, aby dekorace zůstala dekorací a noc zůstala nocí.
Suchá fáze rozhoduje o výsledku Před jakýmkoli kontaktem s vodou kobereček nejprve pořádně vysajte, a to pomalu, s přítlakem, aby se vlákna rozevřela a vzduch vytáhl prach z hloubky. Dvakrát až třikrát přejeďte stejné místo v různých směrech. Poté kobereček z obou stran vyklepejte nebo pověste přes tyč a proklepejte rukou. Tím se uvolní písek a jemný prach, které by se při mokrém čištění změnily v kal a usadily se zpět do vláken. Tento krok se často podceňuje, přitom právě on určuje, zda výsledek vydrží, nebo se do týdne vrátí šedý zákal.
Mokré tepování patří k nejúčinnějším metodám, ale jen za předpokladu, že se nepřekročí množství vody. Přístroj veďte pomalým, rovnoměrným tempem a každý pruh překrývejte jen zhruba z jedné třetiny. Jedním místem neprojíždějte více než dvakrát. Nadbytek vody, který zůstane ve vláknech, je nejčastější příčinou nepříjemného zápachu, zvlněných okrajů a oddělené podkladové vrstvy. Po vyčištění proto kobereček zvedněte, podložte ho a nechte uschnout při dobrém proudění vzduchu, nikdy ne na přímém slunci ani na horkém radiátoru.
If you loved this short article and you would like to acquire a lot more data with regards to koukněte sem kindly pay a visit to our web site.
