Centrum Prahy není jen Staroměstské náměstí a Karlův most. Mezi hlavními ulicemi se skrývá hustá síť průchodů, dvorů a krytých pasáží, které vznikaly hlavně v 19. a na začátku 20. století. Řada z nich je dodnes veřejně průchozí, i když na první pohled vypadají jako soukromé vchody do domů. Právě tudy se dá přejít z ulice do ulice, aniž by člověk vyšel na rušnou třídu.
Nejprve si všímejte půdorysu zahrady. Funkcionalismus pracoval s volným prostorem, nikoli s pravidelnou symetrií. Zahrada nebývá rozdělena na osové cesty a záhony. Bývá to spíš klidná plocha, často jen trávník s jedním stromem nebo solitérou. Pokud naopak vidíte přísně geometrické cesty a symetrické záhony, může jít o pozdější úpravu, která s původním záměrem nesouvisí.
Důležitý je také vztah mezi domem a zahradou. Funkcionalistická vila mívá velké prosklené plochy v přízemí, které plynule propojují interiér s exteriérem. Zahrada zde funguje jako prodloužený obytný prostor. Pokud jsou okna do zahrady malá nebo dodatečně zazděná, ztrácí dům svůj původní smysl. Častou chybou je nahradit původní okna menšími, která sice lépe izolují, ale rozbijí kompozici.
Při prohlídce starého města lidé často míjejí průčelí, které je v renesanci přestavěné jen částečně, a přitom skutečný tvar stavby se ukrývá uvnitř dispozice. Právě okna do dvora bývají spolehlivější než fasáda, protože je málokdy přestavovali tak důkladně. Když se naučíte číst jejich rytmus, poznáte renesanční palác i tam, kde ulice tvrdí něco jiného.
Začněte tím, že si oddělíte tři vrstvy jeho působení: říšskou politiku, české království a církevní reformu. V každé z nich Karel postupoval jinak a v každé narazil na jiné překážky. V říši šlo o volbu a uznání, v Čechách o správu a finance, v církvi o obsazování úřadů a řešení papežského schizmatu. Pokud si tyto tři linky povedete odděleně, přestane vám v jeho životopise splývat, co bylo cílem a co jen nástrojem.
Když vejdete do venkovského kostela nebo do staršího měšťanského domu, první, co vás upoutá, bývá klenba v přízemí. Právě podle ní se dá poměrně spolehlivě určit, zda stavba vznikla v gotice, nebo jde o pozdější úpravu. Gotická klenba v přízemí není jen dekorace – je to konstrukční systém, který nese tíhu nad sebou a zároveň prozrazuje dobu vzniku. Rozpoznat ji znamená všímat si geometrie žeber, tvaru podpěr a způsobu, jakým se klenba napojuje na stěny.
Plot jako měřítko vztahu k ulici Plot nebyl v funkcionalismu stavěn jako reprezentativní hradba. Často šlo o nízkou podezdívku s jednoduchou mříží, nebo o živý plot. Vysoká plná zeď nebo masivní kovová vrata proto bývají známkou pozdějších zásahů. Pozor ale na jednu věc: nízký plot neznamená, že dům neměl soukromí. To se řešilo orientací obytných místností do zahrady, ne směrem do ulice. Pokud je tomu naopak, může jít o přestavbu.
Základní mýtus připisuje stvoření golema pražskému rabínu Jehudovi Löwovi ben Becalelovi, známému jako Maharal. Podle pověsti ho vytvořil z hlíny z vltavského břehu a oživil vložením šemu, pergamenu s Božím jménem, do úst. Golem měl chránit židovské obyvatele před útoky. Když ho rabín přestal ovládat, musel mu šem vyjmout a tělo se rozpadlo. Právě tento okamžik bývá v podáních nejdramatičtější.
Funkcionalistická vila bývá posuzována podle fasády, oken a interiéru. Zahrada a plot jsou ale stejně výmluvné. Prozradí, kdy dům vznikl, jak byl orientován a co jeho autoři považovali za soukromé a co za veřejné. Stačí se dívat na proporce, materiály a způsob, jakým zeleň navazuje na stavbu.
Kde legenda končí a začíná výmysl Historické dokumenty o golemovi z Maharalovy doby mlčí. Nejstarší známé zpracování pochází až z devatenáctého století a výrazně ho ovlivnila romantická literatura. Praha se pak stala ideálním jevištěm: tajemná ulička, starý hřbitov, rudolfínská doba. Na golemovi si postupně přisadili spisovatelé, filmaři i podnikatelé se suvenýry. Proto se dnes setkáme s protichůdnými verzemi – jednou je golem tichý sluha, jindy nebezpečný stroj bez duše.
Nakonec se podívejte na plot z ulice i ze zahrady. Z ulice má působit spíš nenápadně, ze zahrady má tvořit pozadí, ne dominantu. Pokud plot převyšuje dům nebo je zdobený prvky, které na stavbě nejsou, něco nesedí. Stejně tak betonové plotové dílce, které se tváří jako původní, bývají pozdější. Původní řešení bývalo jednodušší a levnější – a právě v tom je jeho hodnota.
Při obnově zahrady se vyhněte dvěma typickým omylům. Prvním je snaha doplnit vše, co „patří k moderně” – tedy pergoly, zahradní kuchyňky a plastový nábytek. Druhým je naopak úplné vyklizení prostoru do holé plochy. Funkcionalistická zahrada má být klidná, ale ne prázdná. Pomáhá jí jeden výrazný strom, případně nízký živý plot, který kopíruje linii domu.
In the event you cherished this post along with you desire to receive guidance concerning další informace generously pay a visit to our web-site.
