Zjistěte, zda v pokoji není skrytý zdroj vody. Kapající kohoutek, netěsnící odpad nebo prasklina v omítce mohou zvyšovat vlhkost dlouhodobě. Podívejte se pod koberec, za radiátor a do rohů u podlahy. Pokud je zeď mokrá na dotek, může jít o pronikající vodu zvenčí nebo o poruchu izolace. V takovém případě je nutné řešit příčinu, ne následek.
Kovový distanční rámeček nahrazuje klasický hliníkový profil s vnitřní perforací. Místo dutiny vyplněné molekulárním sítem a tmelem je to tenký pás nerezové oceli, který drží skla v přesné vzdálenosti. Právě tato změna konstrukce zásadně mění způsob, jakým se v izolačním skle chová vlhkost. Zatímco hliník je dobrý vodič tepla, nerez vede teplo přibližně tisíckrát hůře. To se projeví na teplotě vnitřního okraje skla a následně i na tom, kde a kdy se na skle objeví rosení.
Zvláštní pozornost si zaslouží ostění u francouzských oken a balkonových dveří. Tam se k tepelnému mostu přidává ještě přerušený hydroizolační pás a častý styk s venkovní dlažbou. Pokud se ostění neřeší jako celek včetně prahu a napojení na hydroizolaci, voda zatéká pod rám a poškozuje i podlahu v interiéru. Oprava je potom výrazně dražší než kvalitní provedení na začátku.
Čím začít, než koupíte nové ok
Kde hledat příčinu, než začnete utír
U vzlínající vlhkosti najdete typickou výškovou hranici. Vlhkost je největší u podlahy a směrem vzhůru postupně slábne, často do výšky jednoho až dvou metrů, výjimečně výš. Na zdi se tvoří mapy, které mají zřetelný horní okraj. Omítka bývá měkká, opadává, objevují se výkvěty solí – bílé nebo šedavé krusty. V místnosti je cítit zatuchlina i při větrání, protože voda je v konstrukci dlouhodobě. Plíseň se drží spíš u podlahy a v rozích.
Co hlídat při zateplení a osazování okna Při zateplování fasády je potřeba ostění řešit dřív, než se položí izolace na plochu stěny. Izolant se musí dostat až k rámu a překrýt rám alespoň o dva až tři centimetry. Tím se přeruší tepelný most a minimalizuje riziko kondenzace. Špaleta se potom dělá z úzkých desek, které se lepí na sraz a přesně kopírují hranu rámu. Častá chyba je, že se špaleta vynechá a ostění se jen omete. Malta má mnohem horší izolační vlastnosti než pěnový polystyren nebo minerální vlna, takže v místě ostění vzniká studený pruh.
Rozhodující je, jak je ostění provedeno. U novostavby i rekonstrukce platí, že okenní rám nemá být osazen na vnější líc zdiva. Správně má být posunutý do roviny tepelné izolace, případně alespoň tak, aby přes něj izolace plynule přecházela. Pokud rám zůstane utopený hluboko ve špaletě a zbytek ostění se jen vyplní maltou, vznikne kolem okna pruh zdiva s výrazně horšími tepelněizolačními vlastnostmi než zbytek stěny. V zimě se zde sráží vlhkost, v létě dochází k většímu tepelnému namáhání.
Ostění kolem okna bývá místem, kde se na fasádě nejdřív objeví trhliny, výkvět nebo opadaná omítka. Není to náhoda. Do úzkého pásu zdiva mezi okenním rámem a plnou stěnou se soustředí hned několik problémů: menší tloušťka materiálu, přerušená tepelná izolace, spáry a styk dvou různých konstrukcí. Když se tyto vlivy sečtou, vznikne tepelný most, který se projeví jak na účtu za vytápění, tak na stavu omítky.
U starších domů se často setkáváme s ostěním z plných cihel, které je navíc narušené. Před zateplením je nutné omítku oklepat, spáry vyškrábat a zdivo předsytit. Pokud je ostění zvětralé, je lepší ho vybourat a vyzdít znovu z materiálu se stejnými tepelněizolačními parametry, jako má zbytek stěny. Nestačí jen přetmelit praskliny a přetáhnout fasádu. Vlhkost a mráz si cestu najdou znovu, obvykle do jednoho až dvou zim.
Druhým kritickým bodem je těsnění spáry mezi rámem a zdivem. Spára se nesmí vyplňovat pouze montážní pěnou, která je citlivá na UV záření a časem degraduje. Pěna patří dovnitř, ale z vnější strany musí být chráněná parotěsnou páskou nebo tmelem, který zůstane pružný. Pokud se na spáru nalepí jen omítka, dojde k popraskání v místě styku dvou materiálů s různou roztažností. Stejně chybné je spáru zcela uzavřít tuhou maltou – ta sice drží, ale neumožní dilataci, a tak se časem odtrhne od rámu.
Kontrola je jednoduchá. Po zateplení stačí vzít teploměrný přístroj nebo termokameru a v chladném dni porovnat povrchovou teplotu ostění s teplotou plné stěny. Rozdíl větší než dva až tři stupně Celsia znamená, že někde chybí izolace nebo je spára nedostatečně utěsněná. Stejně tak vizuální kontrola po prvním roce provozu ukáže, zda se na ostění neobjevují mapy od vlhkosti nebo jemné trhlinky. Pokud ano, je lepší je řešit hned, dokud nejde o konstrukční vadu.
In case you loved this post and you would love to receive more information with regards to stránka generously visit the internet site.
