Do garáže plech, do obýváku práš
Zrcadlo je nejúčinnější nástroj, jenže většina lidí ho pověsí na konec chodby, kde odráží protější stěnu. Tím se nic nezíská. Zrcadlo patří na boční stěnu, ideálně přes celou šířku nebo výšku, aby odráželo protilehlou stranu a vytvořilo dojem dalšího prostoru. Funguje i velké zrcadlo na konci chodby, pokud odráží něco zajímavého – rostlinu, světlý kus nábytku, okno. Naopak sada malých zrcátek v rámečcích efekt rozbije a prostor ještě zmenší.
Dostupnost se netýká jen pohybu. Zahrnuje i dosažitelnost předmětů. Ukládejte věci, které používáte denně, do výšky mezi pasem a rameny. Nízké a hluboké skříňky vypadají elegantně, ale nutí k předklonu a často se v nich ztrácí obsah. Zásuvky s výsuvem jsou praktičtější než police v rohu. Stejně tak osvětlení: jeden centrální zdroj světla vytváří ostré stíny a v koutě je tma. Několik menších světel na různých místech zlepší orientaci a sníží riziko zakopnutí.
Rozměry určuje prostor, ne nabídka v obchod
Na co se zaměřit u nábytku a vybavení Nábytek by měl mít nohy spíše u okrajů, aby se pod něj dalo snadno dostat nohama nebo úklidovou pomůckou. U jídelního stolu počítejte s tím, že židle potřebují při vysouvání určitý prostor za sebou. Příliš hluboké skříně nebo police vysoko nad hlavou znamenají, že se k věcem dostanete jen se stoličkou – to je pro mnoho lidí nepohodlné a někdy i nebezpečné. Zásuvky a úložné prostory umisťujte do výšky, kam dosáhnete bez natahování.
Častou chybou je nakupovat nábytek podle vzhledu a teprve potom řešit, zda se vejde a zda se mezi ním dá projít. Další chybou je ignorovat výškové rozdíly podlah a prahy, které komplikují pohyb s kolečkovým křeslem nebo kočárkem. Vyhněte se také příliš světlým a kluzkým podlahám, které zvyšují riziko pádu. Naopak pomůže jednotná výška podlahy v celém bytě a protiskluzové povrchy v koupelně a kuchyni.
Nejprve si projděte trasy, po kterých se v bytě běžně pohybujete. Mezi kuchyňskou linkou a jídelním stolem by mělo zůstat dost místa na to, abyste mohli pohodlně projít i s plným košem nebo tácem. U dveří platí, že čím širší je průchod, tím lépe – úzké dveře jsou častým problémem, který se řeší jen obtížně. Stejně tak u chodeb: pokud jsou lemované skříněmi nebo dekoracemi, reálná šířka se výrazně zmenší.
Při zařizování se vyhněte dvěma častým omylům. Prvním je nákup nábytku podle katalogové fotografie bez měření. Druhým je odkládání úprav na později s tím, že se to „nějak vyřeší”. Kompromisy se dělají těžko, když už je kuchyňská linka zamontovaná. Lepší je nakreslit si půdorys se skutečnými rozměry a do něj zakreslit, kudy se pohybujete. Papír snese všechno, ale metr ne. Pokud si nejste jistí, zkuste si trasu projít s krabicí v ruce nebo s koštětem jako berlí. Zjistíte rychle, kde narazíte.
Nejčastější chyba je míchání teplých a studených podtónů bez rozmyslu. Každá barva má skrytý podtón: béžová může být žlutá, růžová, nebo zelenavá. Když dáte k sobě béžovou se žlutým podtónem a šedou s modrým, budou vedle sebe vypadat špinavě. Trik je určit podtón u všech hlavních barev a držet se jedné skupiny. Pomůže přiložit vzorky těsně k sobě a sledovat, která barva při srovnání „vyskakuje” jako cizí.
Přístupnost není o tom mít vše na jednom místě, ale o tom, aby se každodenní činnosti daly dělat bez zbytečného přemáhání. Než začnete cokoli kupovat, změřte si skutečné rozměry místností, šířku dveří a výšku pracovních desek. Projděte si denní rutinu a zkuste si představit, kde byste narazili. Malé změny – přesunutí nábytku, výměna klik, přidání madla – často vyřeší víc než velká rekonstrukce.
Interiér, který respektuje strnulost a dostupnost, není nutně dražší ani ošklivější. Často je naopak vzdušnější a snadněji se udržuje. Nejde o to dodatečně přidávat madla do hotového bytu, ale od začátku počítat s tím, že se potřeby lidí v čase mění. Dnes jste v kondici, za deset let možná budete nosit těžší nákup nebo se starat o rodiče. Prostor, který počítá s pohybem, zvládne obojí bez zásadních stavebních úprav.
Koupelna a WC jsou místa, kde se přístupnost podceňuje nejvíc. Dveře by měly být posuvné nebo otevíratelné směrem ven, aby se daly snadno otevřít i zevnitř. U umyvadla je vhodné nechat volný prostor pod ním, aby se k němu dostal i někdo na vozíku nebo s chodítkem. Madla a dostatečně velké sprchové dveře nejsou jen pro seniory – ocení je i návštěvy nebo lidé po operaci.
Při plánování interiéru se často řeší barvy, materiály a styl nábytku, ale na přístupnost a pohyb v prostoru se zapomíná. Přitom právě tyto aspekty rozhodují o tom, zda bude bydlení funkční pro všechny – děti, starší rodiče, hosty nebo člověka s dočasným zraněním. Základem je spočítat, kolik místa skutečně potřebujete pro průchod, otáčení a manipulaci s předměty. Bez těchto čísel skončíte s krásným, ale nepoužitelným prostorem.
If you have any inquiries regarding where and the best ways to make use of více na webu, you could contact us at our web-site.
