Většina pěstitelů řeší světlo, hnojení a CO2, ale zapomíná na to, co se děje pod substrátem. Právě tam vzniká většina problémů s kořeny. Pokud rostliny rostou pomalu, žloutnou nebo se snadno vytrhnou, příčina bývá v substrátu, ne ve vodě.
Nejčastější chyby: výměna celé vody v průběhu cyklu, která spláchne rozjetou kolonii; čištění filtru pod tekoucí vodou, které zabije bakterie chlórem; a vypínání filtru na noc. Filtr musí běžet nepřetržitě. Po dokončení cyklu nasaďte nejdřív pár nenáročných ryb, krmte střídmě a první měsíc měňte třetinu vody týdně. Trpělivost při zabíhání je to, co rozhoduje o tom, jestli akvárium vydrží roky, nebo se zhroutí během pár týdnů.
Kolik týdnů vlastně čekat a co se mezitím děje Běžné akvárium o objemu kolem sta litrů potřebuje tři až šest týdnů. Menší nádrže jsou náchylnější a chtějí spíš delší dobu. Během této doby se ve filtru usazují dvě skupiny bakterií. První mění jedovatý amoniak na dusitany, druhá pak dusitany na dusičnany. Dokud naměříte amoniak nebo dusitany, cyklus není hotový.
Než vypustíte první rybu, musí voda „dozrá
Během čekání přikrmujte bakterie. Buď sypete malé množství krmiva, které se rozloží, nebo použijte čpavek v přesně odměřené dávce. Kdo filtr ničím nekrmí, tomu bakterie vyhladoví a cyklus se protáhne. Naopak přehnané dávkování amoniaku nad dvě jednotky na litr bakterie zablokuje.
První krok je zjistit, co vlastně vypadlo. Zkontrolujte, zda topítko nesvítí, zda není vypnutý jistič v místnosti a zda funguje zásuvka. Často stačí topítko odpojit, nechat vychladnout a znovu zapojit. Pokud je vadné, neopravujte ho za provozu a v žádném případě ho nerozebírejte ve vodě. Vadné topítko může do akvária pustit proud, což je nebezpečnější než samotný chlad.
Výpadek topení v akváriu se pozná snadno: teploměr ukazuje pokles a ryby se chovají jinak než obvykle. Nejde ale o to, jak rychle seženete nové topítko, ale jak rychle zabráníte tomu, aby teplota spadla příliš nízko. Většina běžně chovaných tropických ryb snese bez vážných následků pokles o dva až tři stupně Celsia po několik hodin. Problém nastává, když teplota klesá pomalu celý den nebo když výpadek přijdete v noci a objevíte ho až ráno.
Pozor také na teplotu a proudění. Pokud je nádrž přehřátá a voda u dna stojí, kořeny trpí nedostatkem kyslíku i v dobře založeném substrátu. Pomáhá jemné proudění u dna a teplota do dvaceti pěti stupňů. Naopak příliš silný proud substrát vymílá a obnažuje kořeny, které pak napadají řasy.
Jak udržet teplotu, dokud se situace nevyřeší Nejúčinnější je zpomalit ochlazování. Přikryjte hladinu poklicí, deskou nebo fólií, ale ponechte malou štěrbinu pro výměnu vzduchu. Zakrytím se omezí odpar a únik tepla. Místnost, kde akvárium stojí, vytápějte na běžnou teplotu, ale nepřehánějte to – náhlé výkyvy škodí víc než stabilní chlad. Nikdy nelijte teplou vodu přímo do akvária, ani ji nepřidávejte po velkých dávkách. Studená voda se míchá pomalu a ryby by dostaly teplotní šok.
Nové akvárium není jen nádoba s vodou. Je to živý systém, který se musí nejdřív sám nastartovat. Pokud do něj ryby pustíte hned, s velkou pravděpodobností uhynou. Důvod je jednoduchý: v čerstvé vodě chybí kolonie bakterií, které zpracovávají rybí odpad. Tomuto procesu se říká zaběhnutí filtru a trvá týdny, ne dny.
Prohlédněte si tělo zblízka, ale bez vyrušování. Sledujte ploutve – roztřepené okraje, bílé skvrny nebo stažené ploutve k tělu ukazují na problém. Šupiny mají být hladké a lesklé, ne odstávající jako borová šiška. Oči nemají být zakalené ani vystouplé. Žábry musí být růžové až červené, ne bledé, šedé nebo s bělavým povlakem. Pozor také na břicho: náhle nafouklé nebo naopak propadlé znamená potíž.
Typická chyba je snažit se teplotu vrátit skokem. Zahřátí o pět stupňů během hodiny způsobí větší škodu než pozvolný pokles. Další chybou je vylovování ryb do menších nádob, kde se voda ochladí ještě rychleji. Pokud výpadek trvá déle než den, zvažte přemístění akvária do vytápěné místnosti, ale i to dělejte po částech a s ohledem na teplotní rozdíl. Po obnovení topení sledujte teplotu několik dní a teprve potom se vraťte k běžnému krmení a údržbě.
Základní chyba je příliš silná vrstva jemného písku nebo naopak příliš hrubého štěrku bez jakékoli příměsi. Jemné částice se slehnou, voda v nich stagnuje a kyslík se do spodních vrstev nedostane. Kořeny pak doslova dusí. Hrubý štěrk zase neudrží živiny a ty rychle odcházejí do filtru. Ideální je kombinace: spodní vrstva výživného substrátu, nad ní středně hrubý štěrk o zrnu tři až pět milimetrů.
If you have virtually any concerns with regards to where by and the best way to use podívejte se, you possibly can call us at the page.
