Před praním povlaky vždy obraťte naruby a zapněte zip nebo knoflíky, aby se látka nezachytávala. Do bubnu je nedávejte přeplněné, potřebují prostor. Zvolte program pro jemné prádlo s nižšími otáčkami odstřeďování, ideálně do 800 za minutu. Vyšší otáčky sice odstraní více vody, ale zároveň zmačkají vlákna do ostrých zlomů, které se pak těžko žehlí. Prát můžete i ručně, ale důkladně vypláchněte zbytky pracího prostředku.
Paměťová pěna se prodává jako materiál, který vyřeší měkkost, prodyšnost i tvarovou stálost v jednom kroku. Jenže rozdíl mezi dobrým a špatným výsledkem často není v materiálu samotném, ale v tom, jakou hustotu zvolíte a jak s ní naložíte. Pěna s nízkou hustotou se rychle zmáčkne a po pár měsících ztratí původní výšku. Naopak příliš tuhá pěna v tenké vrstvě působí jako prkno a nepomůže ani vyšší vrstva, pokud ji stlačíte do příliš úzkého potahu.
Melírovaný povrch vzniká tak, že se do jednoho útku nebo osnovy zapletou dvě až tři barevně odlišné nitě, které se pravidelně střídají. Nejde tedy o potisk ani o tkaninu barvenou po kuse, ale o strukturu vytvořenou už při spřádání příze. Čalouníci tento princip používají proto, že výsledná plocha není jednolitá, a přesto nepůsobí křiklavě. Barevné nuance jsou krátké a hustě rozložené, takže z metru vzniká jemná mozaika.
Praktická výhoda začíná u údržby. Na jednobarevné látce je vidět každá skvrna, každé vyblednutí od slunce i otlak po sedícím člověku. Melírovaná směs tyto nerovnosti rozptýlí mezi barevné přechody. Prach, drobky a stopy po domácích zvířatech se v pestré struktuře ztrácejí, aniž by materiál působil lacině. U sedačky v obývacím pokoji to znamená, že se nemusí prát tak často a vydrží delší období mezi čištěními.
Kde se vyplatí a kde už ne Největší smysl má melírovaná směsová příze tam, kde je čalounění vystaveno Dennímu provozu: pohovky, jídelní židle, čela postelí, sedací soupravy v čekárnách. Směsová příze obvykle kombinuje přírodní vlákno s podílem syntetiky, což přináší odolnost proti otěru a zároveň příjemný omak. Čistá vlna by se rychle prodřela, čistý polyester by se leskl a elektrizoval. Směs drží kompromis.
Rozhodující je hustota pěny. Udává se v kilogramech na metr krychlový a najdete ji na etiketě pod sedákem nebo v technickém listu. Pro sedací část se používá pěna s vyšší hustotou, pro opěrnou stačí nižší. Pokud výrobce hustotu neuvádí, je to první signál, že se o trvanlivost nikdo nepodepsal. Vyšší hustota znamená víc materiálu v objemu, tedy pomalejší unavení a menší propadání.
Pro běžnou údržbu stačí vysavač s měkkým nástavcem jednou týdně a okamžité řešení drobků a prachu. Skvrny od kávy nebo vína řešte co nejdřív: nejprve odsajte přebytečnou tekutinu papírovou utěrkou, pak postupujte od okraje skvrny ke středu, aby se nezvětšila. Nepoužívejte bělidla ani prostředky s chlorem, která mohou světlou látku žlutě zabarvit. Pokud si nejste jistí, otestujte prostředek na méně viditelném místě, například na zadní straně opěradla.
Než začnete cokoli řešit, prohlédněte si tkaninu proti světlu a zjistěte, kde se opotřebení skutečně projevuje. Nejčastěji jde o sedací plochy, loketní opěrky, okraje polštářů a místa, kde se látka tře o konstrukci. Právě tam se vzor rozpadá nejdřív. Pokud je poškození jen povrchové — vyšisování, lesk nebo mírné vyblednutí — pomůže otočení potahu nebo výměna dílů mezi sebou. U sedačky to znamená prohodit levý a pravý polštář, u ubrusu ho otočit o devadesát stupňů.
Při šití platí, že melírovaná směs klouže jinak než jednobarevná látka. Střihněte ji vždy ve směru osnovy, jinak se šev po měsíci zvlnil. Použijte jehlu určenou pro směsové materiály a steh střední délky, příliš krátký steh látku nařeže. U sedacích ploch nešetřete na výztuze — melír sám o sobě tvar nedrží, drží ho až kvalitní molitan a taštičková pružina. Když se to podcení, ani sebelepší povrch nezachrání propadlý sedák.
Typická chyba je vybrat melír pouze podle fotky v katalogu a objednat celou roli. Barvy se na obrazovce posouvají, zvlášť u teplých odstínů. Vždy si vyžádejte fyzický vzorek a položte ho na místo, kde bude sedačka stát, za denního světla i večer. Druhá častá chyba je kombinovat melírovaný potah s jednobarevnými doplňky ve stejné barevné rodině — výsledek pak působí neklidně. Lepší je zvolit jeden výrazný tón z melíru a zopakovat ho v polštářích.
Na co si dát pozor při výběru: sledujte hustotu tkaní, ne jen barvu. Řídká melírovaná tkanina se po pár měsících vytáhne a začne se na ní tvořit žmolky. Dále si prohlédněte rubovou stranu. Pokud je matrice příze nestejnoměrná, bude se látka kroutit při šití. U vzorku zkuste nehet — přejeďte po povrchu tlakem. Když se vlákna zachytávají a trhají, bude se povrch rychle opotřebovávat v místech, kde se sedí.
To read more info on kompletní návod review our own web site.
