Typická chyba je vyjednávání za pochodu. Když jednou řeknete „ne”, neměli byste po pěti minutách podlehnout jen proto, že dítě pláče. Děti potřebují předvídatelnost. Pokud ustoupíte, naučí se, že tlak funguje. Stejně problematické je ale i mlčení nebo ignorování. Dítě potřebuje vědět, co se stalo a co bude následovat. Vysvětlete to krátce a klidně, bez dlouhých kázání.
U úrazu, zejména vážnějšího, je vhodné zajistit si kopie všech zpráv z pohotovosti, rentgenů a doporučení. Pojišťovny a případné odškodnění vyžadují přesné záznamy. Dalším častým problémem je zapomenutí na platby — nájem, energie, splátky. Pokud nemůžete kvůli nemoci platit včas, kontaktujte věřitele ještě před splatností a požádejte o odklad. Většina institucí vyjde vstříc, pokud situaci vysvětlíte a doložíte potvrzením od lékaře. Rozhodně nečekejte, až přijde upomínka.
Pozitivní výchova není metoda, která zaručí, že dítě nikdy nezlobí. Je to způsob, jak reagovat na jeho chování tak, aby se učilo zodpovědnosti, a ne jen poslouchalo ze strachu. Základ stojí na dvou pilířích: jasné hranice a respekt k dítěti i k sobě. Pokud jeden z nich chybí, systém se rozpadne – buď vychováváte příliš tvrdě, nebo příliš volně.
Vezměte hračku do ruky a prohlédněte povrch. Hladký, omyvatelný materiál, jako je guma, silikon nebo pevný plast, se dá otřít vlhkou utěrkou a nezadržuje prach. Látkové hračky naopak prach vtahují. Pokud už látkovou hračku chcete, hledejte tu, která se dá prát na vysokou teplotu a která nemá vnitřní dutinu vycpanou drobnými částicemi. Vycpávky z molitanu nebo z drobných kuliček nejdou pořádně vyčistit a časem se v nich usadí vlhkost.
Odřené koleno nebo škrábnutí na dlani patří k dětství stejně jako běhání po dvoře. Většina drobných poranění se zhojí sama během několika dnů, pokud se rána správně očistí a udrží v čistotě. Právě v prvních minutách ale rodiče dělají chyby, které hojení zbytečně prodlouží nebo přivedou do rány infekci. Není potřeba doma budovat chirurgické zázemí, stačí dodržet několik zásad a vědět, kdy už jde o problém, který patří k lékaři.
Posledních třicet minut má být klidných a předvídatelných. Pomáhá koupel, převlečení do pyžama, vyčištění zubů, jedna pohádka a písnička. Světlo v pokoji stlumte, obrazovky vypněte nejméně hodinu před ulehnutím. Modré světlo z displejů tlumí tvorbu melatoninu, hormonu, který spánek spouští. Činnosti dělejte stále ve stejném pořadí, protože dítěti dávají jistotu, že přichází noc. Vyhněte se divokým hrám, lechtání a řešení konfliktů. Rovněž není vhodné dítěti slibovat odměnu za usnutí, vzniká z toho tlak, který usínání spíš oddálí.
Vypláchnout, ne dezinfikovat agresivně Prvním krokem je vždy opláchnutí rány čistou tekoucí vodou, ideálně vlažnou. Proud vody odstraní písek, hlínu a zbytky tkáně lépe než jakékoli mazání. Mýdlo použijte jen po obvodu rány, ne přímo do ní — dráždí a zpomaluje hojení. Na dezinfekci se osvědčily prostředky bez barviv a alkoholu, které neštípou. Častý omyl je lít do rány peroxid nebo silný alkoholový roztok: pění sice vypadá efektně, ale ničí i zdravé buňky a hojení spíš brzdí. Stejně tak není nutné ránu drhnout kartáčkem, i když je v ní písek — stačí ji nechat změknout pod vodou a hrubé nečistoty odstranit pinzetou.
Pozor na varovné signály. Pokud rána po dvou až třech dnech rudne, otéká, bolí víc než na začátku, teče hnis nebo dítě začne mít teplotu, jde o infekci, kterou doma nezvládnete. Stejně tak pokud z rány vyčnívá cizí těleso, které nelze snadno vyjmout, nebo jde o poranění od zvířete či rezavého předmětu. V takových případech patří dítě k lékaři, který zváží další postup. U drobných odřenin ale platí, že jednoduchá péče, čistota a trpělivost udělají většinu práce.
Méně věcí znamená méně stresu. Do malé tašky dejte jen to, co skutečně použijete: pleny, vlhčené ubrousky, přebalovací podložku, náhradní oblečení pro dítě i pro sebe, láhev s vodou a oblíbenou hračku. Přebalování ve vlaku je možné, ale nejlépe na bezbariérovém WC, kde je více místa. Běžná kabinka je těsná a přebalovací pult tam většinou nenajdete. Nekrmte miminko přímo při rozjezdu nebo brzdění, hrozí, že se zakucká.
Pozitivní výchova také znamená všímat si toho, co dítě dělá dobře. Chvála ale nesmí být prázdná. Místo „jsi šikovný” řekněte „všiml jsem si, že jsi tu knížku vrátil na místo, to pomohlo”. Konkrétní ocenění posiluje žádoucí chování lépe než obecné fráze. Zároveň se vyhněte chválení za výsledek, který dítě nemůže ovlivnit.
If you liked this article and you would certainly such as to get additional information pertaining to https://git.jiankanghao.net kindly browse through the webpage.
