Zkuste konkrétní postup místo obecného „musím se ovládat”. Ve chvíli, kdy cítíte, že se blíží výbuch, řekněte nahlas jednu krátkou větu, kterou budete mít nacvičenou: „Teď potřebuji chvilku.” Není to urážka dítěte ani přiznání porážky. Je to signál, že situaci řešíte dřív, než převezme emoce. Potom udělejte něco fyzického – otevřete okno, napočítejte do deseti s výdechem delším než nádech, přejděte do jiné místnosti. Dítě může být u toho. Nejde o to schovat se, ale ukázat, že se dá zastavit i uprostřed konfliktu.
Výlet s dětmi se nejčastěji kazí už doma, ještě než vyjedete. Ne kvůli počasí ani kvůli vzdálenosti, ale kvůli tomu, že se plánuje večer před odjezdem. Pokud chcete, aby cesta proběhla bez scén, začněte dvě až tři věci řešit s předstihem. Vyberte jeden cíl, ne tři. Děti vydrží soustředěně jen omezenou dobu a každé další místo znamená další přesun, další čekání a další únavu.
Nakonec myslete na údržbu. I ta nejlepší hračka pomůže jen tehdy, když ji budete pravidelně čistit. Látkové hračky perte alespoň jednou za dva týdny na teplotu, kterou výrobce uvádí, a sušte je důkladně. Plastové a gumové stačí otřít. Pokud dítěti teče z nosu nebo má astma, držte v jeho okolí minimum textilu. Koberce, závěsy a plyšové hračky jsou pro alergika trojnásobná zátěž. Vyberte hračku, kterou zvládnete udržet v čistotě vy, ne ta, která se nejvíc leskne v reklamě.
Než se rozhodnete, zjistěte si konkrétní postup ve své porodnici. Ptejte se, jak často se zde provádí císařský řez, zda je k dispozici epidurál, jak řeší porod koncem pánevním a zda umožňují bonding po císaři. Tyto informace vám pomohou udělat si realistický obrázek. U plánovaného císaře je klíčové načasování: příliš brzy znamená riziko nedonošenosti, příliš pozdě zase riziko spontánního porodu. Lékař by měl vysvětlit, proč operaci doporučuje, a vy byste měli mít možnost ptát se na alternativy.
Děti se řídí opakováním. Když se každý večer odehrává stejná posloupnost, tělo se začne připravovat na spánek samo. Dobře funguje toto pořadí: lehká večeře nejpozději hodinu a půl před spaním, potom koupel, převlečení, čištění zubů, krátká pohádka nebo povídání o dni a zhasnutí. Celé to zabere třicet až čtyřicet minut. Nezařazujte do rituálu nic vzrušujícího, žádné honičky ani obrazovky. Tablety a telefony patří pryč minimálně hodinu před spaním, ideálně dvě. Modré světlo z displeje zpomaluje tvorbu melatoninu a dítě pak leží s otevřenýma očima i v deset.
Nejčastější chyba je nepravidelnost. Rodiče dodrží režim v pondělí a v úterý, ve středu přijdou pozdě domů a dítě jde spát o dvě hodiny později. Tělo se nestačí přizpůsobit a každá změna znamená tři dny nápravy. Druhá častá chyba je příliš dlouhé uspávání. Když rodič zůstává u postele hodinu, dítě se učí, že bez něj neusne. Lepší je krátký rituál, rozloučení a odejít. Pokud dítě pláče, vraťte se po několika minutách, uklidněte ho, ale neberte ho z postele. Vydržte to alespoň týden, než to vzdáte.
Oblečení pořiďte v nejmenší velikosti jen v omezeném množství. Dítě vyroste z prvních kousků během několika týdnů. Praktické je: šest až osm body s dlouhým rukávem, čtyři až šest dupaček, dvě čepičky, ponožky a dva až tři spací pytle. Všechno oblečení před prvním použitím vyperte v šetrném pracím prostředku bez parfemace a dvakrát vymáchejte. Nové textilie bývají napuštěné apreturou, která dráždí kůži.
Nakonec počítejte s tím, že změna potrvá dva až tři týdny. Někdy se spánek zhorší, než se zlepší. Vydržte a nepřidávejte výjimky. Děti testují hranice, ale pevný a klidný režim jim nakonec dává jistotu. Pokud se ani po měsíci nedaří, dítě chrápe, dýchá ústy nebo je přes den extrémně unavené, poraďte se s pediatrem. Může jít o zvětšené mandle nebo jiný zdravotní problém, který se spánkem souvisí.
Prostředí hraje větší roli, než se zdá. V ložnici má být chladno, kolem osmnácti až dvaceti stupňů, a co největší tma. Stačí i malá noční lampička, která svítí celou noc, a spánek je mělčí. Pokud dítě potřebuje světlo na cestu na záchod, použijte slabé světlo na chodbě, ne v pokoji. Hluk z ulice pomůže utlumit puštěný větrák nebo bílý šum. Postel má sloužit jen ke spánku, ne ke hraní ani k trestání. Dítě si tak spojí postel s odpočinkem, ne s nudou nebo napětím.
Přes den je stejně důležitý pohyb venku. Předškolák by měl být alespoň dvě hodiny denně na vzduchu, ideálně dopoledne. Světlo během dne pomáhá nastavit vnitřní hodiny. Odpolední spánek zkraťte na maximálně hodinu a nepozději než do tří hodin, jinak večer nepřijde únava. Když dítě odmítá spát, nechte ho v klidu odpočívat na posteli s knížkou. Nenuťte ho zavřené oči, to vyvolává odpor. A pokud se probouzí v noci, nerozsvěcejte, nemluvte nahlas a ho k sobě do postele. Ticho a tma ho naučí znovu usnout samotného.
If you beloved this article and also you would like to get more info concerning Grzegorz-Kowalski.Mdwrite.Net kindly visit our own web-page.
