Při výběru sedací soupravy se většina lidí soustředí na vzhled a barvu potahu. To je ale přesně ten důvod, proč po dvou letech skřípou, propadají se a rozpadají se. Kvalitní konstrukce se totiž skrývá pod látkou a pozná se podle detailů, které na první pohled nevidíte. Než zaplatíte, prohlédněte si rám, nosné prvky a způsob spojení. Právě tam se šetří nejčastěji.
Pachy řeš vzduchem, ne parfémem. Nech místnost vyvětrat a čalounění proschnout. Jedlá soda nasypaná na hodinu a potom vysátá funguje lépe než spreje, které pach jen překryjí. Vyhni se mokrému čištění párou u látek s označením, že se nemají namáčet – vlhkost pod látkou podporuje plíseň a ta se pak šíří dál. Pokud je potah na zip, můžeš ho sundat a vyprat podle štítku, ale jen když výrobce povoluje praní. U koženky a ekokůže používej vlhký hadřík a hned dosuš suchým.
Při výběru se vyplatí vzít vzorek látky domů a chvíli ho nechat ležet na místě, kde se nejvíc sedí. Pak na něj posviťte bočním světlem. Uvidíte přesně to, co uvidíte za měsíc na hotové pohovce. Tmavě hnědá, tmavě zelená a antracitová jsou na tom podobně. Černá je nejhorší, protože kontrast je maximální. Tmavě modrá nebo vínová občas překvapí – některé chlupy na nich splývají víc, jiné méně, záleží na barvě srsti zvířete.
Nakonec zvažte, kde bude nábytek stát. U jídelního stolu je lepší hladká, snadno omyvatelná tkanina nebo koženka, v obývacím pokoji naopak měkká textilie s vysokou odolností. Kombinace různých potahů na jednom nábytku není známkou chudoby, ale rozumného plánování. Kdo tohle podcení, bude za rok kupovat nový gauč.
Nejprve prohlédněte poškozený spoj. Jestliže nit jen praskla a okolní látka je pevná, stačí šev obnovit. Použijte silnou nit odpovídající původní, ideálně polyesterovou, a šijte stejným druhem stehu, jaký použil výrobce. Začněte a skončete několik centimetrů za poškozeným místem, aby se nové stehy opřely o zdravou tkaninu. Uzlík zatáhněte a zapalte, aby se nerozpletl. Typická chyba: lidé šijí jen přes roztržené místo a nit se brzy vytrhne znovu, protože kraj látky je oslabený.
Co skutečně poznáte až při čištění Před nákupem si vezměte vzorek látky domů a zkuste na něj vylít vodu, čaj a trochu oleje. Sledujte, jestli se tekutina vsákne okamžitě, nebo zůstane na povrchu. Druhý test je tření vlhkým hadříkem: pokud se látka hned vytahuje do chuchvalců, je to špatný signál. Mnoho lidí si to vyzkouší až po koupi a pak zjistí, že potah nejde sundat nebo že se nesmí prát v pračce.
Jak melírovanou směs poznat a čím se nenechat oklam
Před rozhodnutím si položte ruku na sedák a zatlačte. Ozve-li se vrzání, cítíte proleželý molitan nebo látka povoluje ve švu, je to signál pro přečalounění. Drobné opravy mají smysl u sedaček, které jsou jinak pevné a jen v jednom místě se rozjely stehy. Naopak u křesel s prasklou konstrukcí nebo u koženky, která se loupe, je přečalounění jediné rozumné řešení.
Roztřepený šev na čalounění nemusí vždy znamenat konec. Často jde jen o povrchové poškození, které zvládnete opravit během hodiny. Jindy je ale nit jen vnějším projevem problému, který je hlubší – a pak je oprava šitím ztrátou času i peněz. Rozhodující je zjistit, co se děje pod látkou a proč nit povolila.
Praktický postup: nejdřív zkuste šev sešít a sledujte ho dva týdny. Pokud drží, máte vyhráno. Pokud se začne povolovat jinde nebo se objeví nové trhliny, přestalo to mít smysl a objednejte přečalounění. Nezapomeňte, že i přečalounění má své meze – u levného nábytku s dřevotřískovým rámem se často nevyplatí. Vždy porovnejte stav konstrukce, ne jen vzhled látky.
Kdy je oprava šitím zbytečná Pokud je látka v okolí švu vytahaná, ztenčená nebo se trhá pod prsty, samotné šití nepomůže. Stejně tak když je poškozená výztuž, molitan nebo pružiny – nit pak drží jen na povrchu a tlak se přenáší dál. Poznáte to tak, že šev povoluje i po opravě, nebo se látka kolem něj vlní. V takovém případě je nutné přečalounění, tedy výměna potahu i vnitřní výplně. Oprava švu by problém jen odsunula o několik týdnů.
U odnímatelných potahů vždy kontrolujte, zda jsou pratelné při vyšší teplotě a zda se dají nasadit zpět bez pomoci druhé osoby. Zipy a suché zipy jsou praktické, ale u malých dětí často končí jako zdroj zábavy. Ideální je potah, který se dá sundat a nandat během několika minut a jehož zip je schovaný.
Zásadní je také barva a vzor. Jednobarevné tmavé odstíny schovají víc než světlé, ale i na tmavé látce je vidět zaschlá kaše. Středně velký vzor nebo jemná struktura rozbije skvrny nejlépe. Vyhněte se velkým plochám bez vzoru a příliš výrazným geometrickým tvarům, které opticky zdůrazní každé zašpinění.
If you treasured this article therefore you would like to get more info relating to celý článek nicely visit the page.
