Po příchodu ze školy nechte emoce usadit. Pokud je dítě naštvané nebo smutné, není vhodná chvíle na rozbor. Stačí krátká věta: „Vidím, že tě to mrzí. Promluvíme si večer.” Během rozhovoru se ptejte otevřeně: „Co bylo nejtěžší?”, „Co bys příště potřeboval udělat jinak?”. Vyhněte se tomu, abyste odpovědi dávali za dítě. Když dítě řekne „nevím”, nabídněte dvě možnosti, mezi kterými může vybrat, místo abyste tlačili na jednu správnou odpověď.
Rodiče často věří, že čím větší tlak na známky, tím lepší výsledky. Ve skutečnosti se ale děti pod neustálým drobnohledem učí hlavně vyhýbat chybám, ne přemýšlet. Pozitivní výchova neznamená chválit za každou cenu ani odpouštět neúspěch. Znamená nastavit jasná očekávání, ale oddělit hodnocení výkonu od hodnocení člověka. Když dítě přinese trojku, první reakce rozhoduje o tom, zda se příště svěří, nebo bude výsledky tajit.
Rodiče by měli jít příkladem i v tom, jak se sami chovají k telefonu. Když dítě vidí, že rodič kontroluje zprávy při každé volné minutě, pravidla ztrácejí váhu. Zkuste si doma nastavit takzvané tiché hodiny, kdy jsou všechna zařízení v jiné místnosti. Není to o tom vydržet bez telefonu celý den, ale ukázat, že se to dá zvládnout i kratší dobu. Děti si tohoto chování všímají víc, než si myslíte.
Než se rozhodnete, zjistěte si konkrétní postup ve své porodnici. Ptejte se, jak často se zde provádí císařský řez, zda je k dispozici epidurál, jak řeší porod koncem pánevním a zda umožňují bonding po císaři. Tyto informace vám pomohou udělat si realistický obrázek. U plánovaného císaře je klíčové načasování: příliš brzy znamená riziko nedonošenosti, příliš pozdě zase riziko spontánního porodu. Lékař by měl vysvětlit, proč operaci doporučuje, a vy byste měli mít možnost ptát se na alternativy.
Nejčastější chyby jsou tři. První: vrstvení několika přípravků najednou, kdy se účinky nedají rozlišit a kůže se dráždí víc. Druhá: koupel v horké vodě s mýdlem, která kůži vysuší a svědění zhorší. Třetí: škrábání. Nehty zastřihněte nakrátko, v noci dejte dítěti bavlněné rukavičky nebo dlouhé pyžamo. Svědění tlumí chladný obklad přes látku, ne led přímo na kůži.
Co dělat s vyrážkou konkrétně Kůži myjte vlažnou vodou, nejlépe jenom vodou, a osušte ji přikládáním ručníku, ne třením. Poté naneste tenkou vrstvu krému určeného pro citlivou dětskou pokožku, ideálně bez parfemace a bez konzervantů, na které dítě už někdy reagovalo. U plenkové vyrážky platí: měnit plenu častěji, nechat kůži několik minut volně na vzduchu a použít ochrannou pastu s oxidem zinečnatým. U opruzenin v kožních záhybech pomáhá důkladné osušení a prodyšné oblečení. Pokud se vyrážka šíří, puchýřkuje, mokvá nebo je kůže horká a napjatá, přestaňte experimentovat a jděte k lékaři.
Do prohlídky u lékaře si veďte jednoduchý záznam: kdy se vyrážka objevila, co dítě jedlo, čím jste prali, jakou kosmetiku jste použili. Zápis vám ušetří dohady a lékaři dá vodítko. Sledujte i celkový stav – teplotu, pití, močení, náladu. Dítě, které pije, močí a je čiperné, zvládne většinu kožních potíží doma. Dítě, které je malátné, odmítá pít nebo má teplotu, patří k lékaři bez odkládání.
Odstraňte ze hry všechno, co může dráždit. Nový prací prostředek, aviváž, měkčené vlhčené ubrousky, parfémované krémy, příliš těsné oblečení z umělých vláken, horká voda. Praní přepněte na krátký program s dvojím mácháním a dávku pracího prostředku snižte na polovinu. Oblečení volte bavlněné, volné, v jedné vrstvě. Pokud je v místnosti suchý vzduch, větrejte krátce a intenzivně, ne dlouho a slabě.
Typické chyby se opakují. První je solení a slazení. Dětské ledviny nezvládnou sůl a cukr jen zvyšuje chuť na sladké. Druhá chyba je dávat příkrm z láhve. Lžička je důležitá, učí dítě pracovat s jazykem a polykat hustší stravu. Třetí chyba je spěchat s kousky. Když dítěti nabídnete příliš hrubou stravu brzy, začne dávit a může si jídlo znechutit. Naopak příliš dlouhé mixování oddaluje žvýkání. Ideální je postupně zvyšovat hrubost, od hladkého pyré přes rozmačkané vidličkou až po měkké kousky kolem devátého měsíce. Čtvrtá chyba je nutit dítě jíst, když odvrací hlavu. To je signál, že má dost. Nátlak vede k bojkotu jídla.
Vyrážka a podrážděná kůže u dítěte vypadá vždycky hůř, než ve skutečnosti je. Než začnete hledat zázračný krém, zastavte se u základů. Kůže miminek a batolat je tenčí, citlivější a rychleji ztrácí vlhkost. Proto reaguje na teplo, pot, tření i nové látky prudčeji než kůže dospělého. Prvním krokem není mazání, ale odebrání toho, co kůži dráždí.
When you have any kind of issues relating to where by along with how you can make use of zdroj informací, it is possible to e-mail us at our web site.
