Poznáte to podle povrchové teploty. Pokud jsou kamna po zatopení cítit rukou jen příjemně teplá a kouřovod je teplý, ale ne žhavý, jdete správným směrem. Jestliže se kamen nedotknete a kouřovod sálá na metr daleko, přehřáli jste je. Nadměrný žár zdivo nevratně poškozuje – vznikají mikrotrhliny, kterými pak uniká kouř a akumulace slábne. Stejně špatné je topit mokrým dřevem. Voda se musí nejdřív odpařit, spotřebuje teplo, a do zdiva se tak dostane méně energie. Dřevo má mít vlhkost do dvaceti procent a před topením alespoň rok vysychat.
Zásadní je příprava trubky. Musí být suchá a zbavená starých usazenin. Vlhkost způsobí, že se sáze slepí a vytvoří hrudky, které se v tlakovém systému chovají jako zátka. Před plněním projděte trubku kartáčem nebo protáhněte hadr a zkontrolujte průchodnost. Totéž udělejte po skončení práce. Sáze, které v trubce zůstanou, ztvrdnou a příští plnění bude mnohem obtížnější. U tlakového vzduchu navíc platí, že vzduch musí být čistý a bez oleje. Olejové částice ze staršího kompresoru se na sáze zachytí a vytvoří lepivou vrstvu, která se nedá odstranit prouděním.
Prvním krokem je zjistit, kudy vzduch skutečně uniká. Pomůže obyčejná svíčka nebo kadidlo: projeďte s plamenem kolem rámů oken, prahů, zásuvek na obvodových stěnách a míst, kde do místnosti vstupuje komínové těleso. Kde se plamen ohne nebo kouř stáhne, tam vzniká netěsnost. Zvlášť citlivé jsou starší dřevěné rámy a prostupy, které nikdo neřešil roky. Utěsnění těchto míst páskou, těsněním nebo jednoduchou úpravou prahu často sníží únik tepla výrazněji než přidání dalšího polena.
Hranice, od které se problém rychle zhoršuje, leží kolem dvaceti procent vlhkosti. Dřevo s vlhkostí nad třicet procent už hoří velmi špatně a dehtu produkuje několikanásobně více. Poznáte to i podle toho, že při přikládání syčí, voda vytéká z čel dřeva a kouř je hustý, šedý a štiplavý. Naopak suché dřevo hoří jasným plamenem, kouř je řídký a bělavý.
Častou chybou je plnit trubku příliš rychle a pak se divit, že sáze nevycházejí na druhém konci. Rychlost plnění se musí přizpůsobit délce a průměru trubky. U dlouhých a úzkých trubek je lepší plnit po menších částech a mezi nimi trubku protřepat nebo profouknout. Také platí, že sáze je nutné před použitím prosít. Hrudky, které projdou sítem, se v trubce chovají jinak než jemný prášek a způsobují nerovnoměrné plnění. Prosévání zabere pár minut, ale ušetří hodiny čištění.
Praktické pravidlo: začněte s menším množstvím jemného paliva a postupně přidávejte silnější kusy. Příliš mnoho paliva najednou udusí plamen a vytvoří kouř. Stejně tak příliš velký tah odnáší teplo do komína, místo aby ohřívalo topeniště. Regulujte vzduch podle barvy plamene: jasně žlutý až oranžový plamen s čistým spalováním je dobrý znak, zatímco tmavě červený a kouřový znamená nedostatek kyslíku.
Suché dřevo obsahuje přibližně 15–20 % vody, mokré klidně 50 %. Rozdíl poznáte na hmotnosti, zvuku při poklepu a barvě čela polena. Pokud dřevo při poklepu zní dutě a je světlé, je pravděpodobně suché. Vlhké dřevo se musí delší dobu sušit, nejlépe na vzdušném místě chráněném před deštěm. Skladování v uzavřené plastové fólii je chyba, protože vlhkost nemá kam unikat.
Hoření dřeva není jen „chytnutí plamene”. Je to řetězec dějů, ve kterém rozhoduje poměr tepla, paliva a kyslíku. Pokud jeden z těchto tří prvků chybí nebo je v nesprávném poměru, plamen se dusí, kouří nebo zhasne. Většina lidí řeší až hořící oheň, ale rozhodující je příprava před zapálením.
Poslední fází je hoření dřevěného uhlí, které už neplamenem, ale žhnutím. V této chvíli se uvolňuje nejvíce tepla. Pokud přikládáte příliš brzy, ochladíte uhlíky a přerušíte hoření. Naopak pokud necháte uhlíky příliš dlouho bez přísunu paliva, prostor se ochladí a další dřevo se už nerozhoří. Sledujte tedy nejen plamen, ale i vrstvu žhnoucích uhlíků. Právě tam se rozhoduje, zda bude topení účinné, nebo jen zbytečně spotřebuje dřevo.
Co se děje v plamenech a proč záleží na tahu V plameni probíhá hoření plynných složek, které se uvolnily z dřeva. Plamen není „hořící dřevo”, ale hořící plyn. Proto je důležité, aby měl oheň dostatečný přísun vzduchu a odvod spalin. Když je komín nebo topeniště ucpané popelem, plamen se dusí a vzniká nedokonalé spalování. To poznáte podle tmavého kouře, štiplavého zápachu a usazenin dehtu. Dehet není jen estetický problém, může způsobit i požár sazí v komíně.
Dřevo se nejprve zahřívá a odpařuje vodu. Teprve potom začne uvolňovat hořlavé plyny. To je klíčový okamžik: pokud přikládáte mokré nebo příliš tlusté dřevo, spotřebovává se teplo na odpaření vody místo na rozvoj plamene. Typická chyba je přiložit velké poleno příliš brzy. Menší suché štípané dřevo se vznítí rychleji a vytvoří dost tepla pro další fázi.
Should you loved this article and you would like to receive much more information regarding Rekonstrukce Koupelny Krok Za Krokem please visit our own internet site.
