Nejprve zkontrolujte, odkud vítr převládá. Pokud fouká přímo proti ústí komína, vzniká přetlak, který může tah zcela zvrátit a kouř se začne vracet do místnosti. V tom případě nepomůže přidat palivo, ale omezit přístup vzduchu a chvíli topeniště nechat jen dohořívat. Naopak když vítr fouká od komína, vzniká podtlak, tah se zvýší a kamna mohou spalovat intenzivněji, než je bezpečné. Tehdy je nutné stáhnout regulaci vzduchu na minimum a hlídat teplotu spalin, ne jen teplotu v místnosti.
Prvním praktickým krokem je zajistit stabilní tah. úložné prostory v malém bytěítr může tah buď podpořit, nebo ho úplně utlumit. Pomáhá regulační klapka v kouřovodu, kterou při nárazovém větru přivíráte. Pokud klapku nemáte, regulujte přívod vzduchu do topeniště. Při silném větru nikdy nenechávejte přikládací dvířka otevřená déle, než je nutné — každé otevření znamená prudký únik tepla a riziko zakouření místnosti.
Nejčastější příčinou je obrácený tah. Studený komín funguje jako chladicí trubka a vzduch v něm klesá. Před zapálením proto komín předehřejte. Stačí do komína vložit hořící papír, zapálit trysku horkovzdušné pistole nebo použít předehřívací kostku. Jakmile ucítíte, že komín začal táhnout, teprve pak zapalte podpal. Nikdy nezapalujte dřív, než je komín teplý – to je nejtypičtější chyba začátečníků.
Jakmile sníh zmizí a půda rozmrzne, trávník je v nejzranitelnějším stavu za celý rok. Promrzlá, rozbahněná půda se snadno udusá, kořeny jsou oslabené po zimě a pod vrstvou ležícího sněhu se často rozvinuly plísně. První dojem, že je třeba hned sekat a hnojit, je mylný. Práce, kterou teď uděláte, rozhodne o tom, jak bude trávník vypadat v červenci.
Dřevo hraje roli i za bezvětří, ale při větru vynikne víc. Vlhké dřevo potřebuje na hoření více vzduchu a delší dobu, takže při nestabilním tahu hoří špatně a tvoří se dehet. Suché dřevo naopak reaguje na změny tahu rychleji a lépe drží plamen. Přikládejte menší dávky častěji. Velká násada naráz při nárazu větru snadno udusí oheň nebo naopak způsobí jeho prudké rozhoření.
Topte tak, že přikládáte menší dávky častěji, ne jednu obrovskou. Příliš mnoho paliva najednou dusí oheň, tvoří kouř a dehet. Správně nastavený přísun vzduchu udrží plamen, ale neplýtvá teplem do komína. Když se kamna rozhoří, přivřete vzduch, dokud plamen nezůstane jasný a klidný. Pokud kouř z komína vidíte hustý a tmavý, něco není v pořádku – buď je dřevo mokré, nebo dostává málo vzduchu. Suché tvrdé dřevo, správně nábytek na míruštípané a uložené, se pozná podle toho, že komín kouří málo, kamna hřejí déle a popel je jemný, ne mazlavý.
Praktické pravidlo zní: na podpal měkké a suché, na dlouhé topení tvrdé a suché. Nikdy nemíchejte mokré dřevo s tvrdým v jedné dávce. Nedávejte do kamen dřevo natřené, lepené, impregnované ani palety, které mohly být chemicky ošetřené. Štípané dřevo hoří lépe než kulaté, protože má větší povrch a rychleji ztrácí vlhkost. Menší polena se lépe přizpůsobí vzduchu v topeništi.
je snažit se vítr „přetopit”. Lidé přidají více dřeva a otevřou vzduch, jenže tím tah ještě víc rozkolísají. Výsledkem je horký komín, studená místnost a vyšší spotřeba. Další chybou je ignorovat kouř v místnosti. Pokud se při větru vrací kouř, není problém v topeništi, ale v tahu. Řešením je přivřít klapku, zkontrolovat přívod vzduchu a případně přestat na chvíli topit, dokud náraz větru nepřejde.
Akumulace tepla ve zdivu znamená, že konstrukce nejdřív pohlcuje tepelnou energii a později ji pomalu vydává. Nejde o zázrak ani o izolaci. Zdivo funguje jako tepelná baterie: čím větší hmotnost a čím vyšší měrná tepelná kapacita, tím více tepla pojme. U běžného cihelného zdiva se uvádí měrná tepelná kapacita kolem 0,9 kJ/kg·K, u betonu podobně, u lehkých pórobetonových tvárnic je hmotnost nižší, a tím i akumulační schopnost menší. Rozhoduje ale i to, jak rychle zdivo teplo přijímá a odevzdává. Tady vstupuje do hry tepelný odpor. Silná izolace na vnitřní straně oddělí zdivo od místnosti a akumulace se prakticky neprojeví.
Které dřevo dát do kamen a které jen na podpal Mezi nejvýhřevnější patří dub, buk, habr a jasan. Mají vysokou hustotu, hoří dlouho a vytvářejí stálé žhavé uhlíky. Dub je nejtvrdší, ale potřebuje delší schnutí, často i tři roky. Buk je kompromis mezi výhřevností a dostupností. Habr se občas podceňuje, přitom patří k nejlepším. Jasan hoří i v méně vysušeném stavu, proto se mu říká dřevo pro lenochy.
Když tyto kroky provedete ve správném pořadí a ve správný čas, trávník zakoření ještě před letním suchem. Odměnou nebude jen hustý porost, ale také méně práce v červnu – méně zalévání, méně mechu a méně dosévání. Kdo na jaře spěchá, na podzim zpravidla začíná znovu.
If you have almost any questions regarding exactly where and how you can employ ProměNa Bytu, you’ll be able to contact us at our web-site.
