Jako jemný prášek funguje popel i jako ochrana proti slimákům a mšicím. Stačí ho nasypat kolem rostlin v proužku širokém pár centimetrů. Po dešti je potřeba vrstvu obnovit, protože se smyje. Stejně tak poslouží k posypu cest proti klouzání v zimě, ale jen tam, kde nehrozí, že se dostane do kořenů citlivých dřevin.
Poslední věc, na kterou se zapomíná, je větrání. Nový dům je vzduchotěsný, takže vlhkost z vaření, koupání a dýchání zůstává uvnitř. Při topení dřevem vzniká další vlhkost. Bez řízeného větrání se vlhkost sráží na oknech a v rozích, což vede k plísním. Větrejte krátce a prudce, ne dlouho a mírně. V zimě stačí otevřít okna na pár minut několikrát denně. Tím se vymění vzduch, ale stěny nevychladnou.
Co dělat s přívodem vzduchu Vzduch pro hoření musí přicházet kontrolovaně. Pokud máte přívod vzduchu zvenčí, vítr do něj může tlačit přebytek vzduchu a rozfoukávat oheň. Na přívodu proto bývá škrtící klapka. Při větru ji přivřete tak, aby plamen hořel klidně, ne aby hučel. Když přívod zvenčí nemáte, otevírejte okno v místnosti jen krátce a na straně odvrácené od větru. Trvale pootevřené okno při vichřici odsává teplo rychleji, než ho kamna stihnou dodat.
U trysek platí, že dvě stejně vypadající nemusí být stejné. Výrobce je značí číslem, které odpovídá průměru v setinách milimetru. Přečtěte si to číslo přímo na těle trysky, ne na obalu. Záměna o jednu velikost znamená znatelný rozdíl. Když si nejste jistí, změřte otvor posuvkou. Až budete mít správnou trysku a nastavený vzduch, plamen se uklidní sám.
Popel z kamen, krbu nebo grilu nepatří do směsného odpadu, pokud ho lze použít na zahradě. Obsahuje minerální látky, které půda potřebuje, ale zároveň je dost koncentrovaný na to, aby napáchal škodu, když se použije bez rozmyslu. Rozhoduje především to, co se spalovalo. Čisté dřevo bez laků, barev a lepidel je v pořádku. Popel z uhlí, briket, časopisů, plastů nebo dřevotřísky na záhon nepatří.
Prvním krokem je používat opravdu suché dřevo. Vlhkost by měla být pod dvaceti procenty. Vlhké dřevo hoří pomalu, spotřebovává teplo na odpaření vody a produkuje mnoho dehtu, který se usazuje na skle. Dřevo skladujte na větraném místě, ideálně pod střechou, alespoň jeden rok. Pokud nemáte vlhkoměr, poklepejte poleny o sebe – suché dřevo zní dutě, vlhké tupě.
Sedmým krokem je kontrola těsnění a tahu komína. Netěsnící dvířka přisávají falešný vzduch, spalování je nestabilní a sklo se znovu zanáší. Zkontrolujte také, zda komín dostatečně táhne. Slabý tah způsobuje, že kouř uniká do místnosti a dehet se usazuje i na skle. Pokud si nejste jistí, přizvěte kominíka alespoň jednou ročně.
Teplota a přístup vzduchu rozhodují Druhým krokem je topit dostatečně intenzivně. Kamna potřebují dosáhnout provozní teploty, při níž se dehet spaluje. Po přiložení nechte chvíli otevřený primární vzduch, aby se oheň rychle rozhořel. Třetím krokem je správné nastavení sekundárního vzduchu. Ten přivádí kyslík nad palivo a pomáhá dopalovat plyny. Pokud ho úplně uzavřete, plamen se dusí a sklo černá. Naopak příliš otevřený vzduch zbytečně chladí spaliny.
Čtvrtým krokem je pravidelné přikládání menších dávek paliva. Velká hromada dřeva najednou spálí kyslík, teplota klesne a vzniká mnoho sazí. Přikládejte raději častěji a méně. Pátým krokem je nenechávat kamna dlouho v režimu tlumení. Přes noc sice vydrží teplo, ale sklo se zanese. Pokud už musíte tlumit, doplňte palivo ještě předtím, než plamen úplně zmizí.
Začernění skla u kamen vzniká z několika příčin současně. Nejčastěji jde o nedokonalé spalování, příliš nízkou teplotu v topeništi, vlhké dřevo nebo dlouhé zavřené přikládání. Sklo se pak pokryje černým povlakem z dehtu a sazí, který se špatně odstraňuje. Pokud chcete mít sklo průhledné dlouhodobě, nestačí ho jen občas umýt. Je potřeba změnit způsob topení a údržby.
Vyhněte se časté chybě – mýt sklo hned po zatopení. Sklo je rozpálené a teplotní šok ho může zničit. Stejně tak nefunguje polit sklo vodou během hoření. Nejúčinnější prevencí je suché dřevo, dostatek vzduchu a pravidelná údržba. Když tyto zásady dodržíte, sklo zůstane čiré a budete mít z ohně jen radost.
Šestým krokem je čistit sklo pravidelně, dokud je povlak tenký. Ideální je měkký hadřík a vlažná voda s trochou saponátu. Na zaschlé saze použijte prostředek na bázi popela – vlhký hadřík namočte do jemného popela a krouživými pohyby sklo přeleštěte. Pozor na abrazivní čističe a drsné houbičky, které sklo poškrábou. Nikdy nemyjte horké sklo studenou vodou, mohlo by prasknout.
Should you loved this article and you would like to receive more information regarding Https://freereadinglist.com generously visit the website.
