Rozhodnutí, kam až obklady v koupelně vedou, ovlivní výsledný dojem víc než jejich vzor. Obklady až ke stropu nejsou univerzálně lepší ani horší. Záleží na výšce místnosti, světle, tvaru a na tom, jak moc potřebujete schovat stěny. Obecně platí, že obklad do plné výšky je vhodný tam, kde je strop nízký, koupelna tmavá nebo stěny křivé. Naopak v prostorné koupelně s vysokým stropem působí plný obklad těžkopádně a opticky ji zmenšuje.
Když se prášení opakuje i po několika úklidech, hledejte příčinu jinde. Může jít o poškozený filtr v sušičce, o netěsnící pračku nebo o víření z blízké stavební činnosti. V takovém případě nepomůže silnější prostředek, ale odstranění zdroje. Do té doby podlahu otírejte nahrubo vlhkým mopem a suchý prach nechte usadit, místo abyste ho honili po místnosti.
Nejprve dlažbu otočte a prohlédněte si líc i rub. Protiskluzné dlaždice mívají na povrchu zrnitou strukturu, která je cítit i vidět. Přejíždějte po ní bříškem prstu nebo nehtem. Hladký, lesklý a uhlazený povrch zpravidla znamená vyšší riziko uklouznutí, i když je na krabici uvedeno jiné číslo. Naopak jemně drsný, matný povrch s drobnými nerovnostmi obvykle drží lépe.
Častou chybou je použití vysavače na jemný prášek. Sáček nebo nádoba se ucpe, filtr se zanese a vysavač prášek vyfouká zpět do místnosti. Pokud už vysavač použít chcete, jde to jen s filtrem určeným pro jemné částice a s nádobou, kterou po každém vysátí vyprázdníte venku. U citlivých podlah, jako je vinyl nebo lakované dřevo, raději zůstaňte u vlhkého hadru bez abrazivních částic.
Suchý prášek na podlaze, který se při každém kroku rozvíří do vzduchu, vzniká nejčastěji po použití sypkého saponátu nebo pracího prostředku. Pokud ho jen zametete, část se ho vrátí do ovzduší a usadí se znovu. Prvním krokem je proto zjistit, s jakým typem hmoty máte co do činění. Sypké čisticí prostředky, jedlá soda, prášek do pece nebo zbytky po přesypání koše se chovají jinak než mastný film, který se na podlaze drží.
Při vytahování kartuše používejte plochý klíč nebo speciální přípravek, ne kombinačky. Čelisti se na měkkém mosazi snadno podklouznou a okopou hranu, která pak netěsní. Stejně tak nepáčte páku šroubovákem násilím – můžete zlomit plastový kroužek, který drží kartuši ve středu. Pokud jde vše ztuha, pomozte si kapkou oleje na spoj a nechte pět minut působit.
Po úklidu je důležité místnost vyvětrat a nechat podlahu úplně uschnout. Vlhká podlaha přitahuje nový prach ze vzduchu, takže pokud na ni hned vstoupíte, efekt je pryč. Pomáhá také odstranit zdroj: přesypané nádoby uzavřete, sáčky se sypkým prostředkem skladujte ve vyšší polici a koš vynášejte častěji. Pravidelný úklid malou plochou zabrání tomu, aby se prášek stal součástí každodenního provozu.
Závěrem: stejná hmota pro obklad i jádro je zkratka, která se nevyplácí. Vždy je lepší mít dvě různé směsi – jednu jemnější pro povrch, druhou pevnější pro nosnou část. Rozdíl v nákladech je malý, ale rozdíl v životnosti je zásadní. Kdo to jednou zkusí „ušetřit”, obvykle za pár let řeší opravy, které stojí několikanásobně víc.
Nejdřív vlhko, potom sucho Na jemně prášící prach platí jednoduché pravidlo: nikdy nezačínejte suchým smetákem. Vezměte mikrovláknový hadr nebo mop, namočte ho do vlažné vody a přebytečnou vodu vyždímejte tak, aby byl vlhký, ale nekapal. Podlahu přetírejte pomalu a v pásech, které se překrývají. Vlhká tkanina prášek zachytí, místo aby ho rozvířila. Hadr po každém pruhu vypláchněte, jinak roznášíte nečistotu dál.
U sypkých prostředků, které se na podlaze rozmíchaly do mokré kaše, je postup opačný. Nechte hmotu nejdřív zaschnout, teprve pak ji seškrábněte plastovou stěrkou nebo tvrdší částí houbičky. Mokrou cestou byste pastu jen rozetřeli do spár a do textilie. Po seškrábání zbytky setřete vlhkým hadrem a nakonec podlahu osušte suchou tkaninou, aby nezůstaly šmouhy.
Starý silikon musí pryč celý. Žádné přetírání, žádné „jen to zaleju”. Vezmi škrabku na silikon nebo obyčejný nůž s tupým hrotem a spáru po celé délce vyčisti až na původní materiál. Zbytky silikonu odstraníš přípravkem na bázi rozpouštědla, který se nechá chvíli působit a potom se setře. Pozor na ostré nástroje – snadno poškrábeš smalt vaničky nebo akrylát, a ten se už nikdy neopraví. Po odstranění starého tmelu spáru vysuš. Stačí fén na nízkou teplotu, ale opravdu důkladně. Vlhkost je nejčastější důvod, proč nový silikon nedrží.
Nejčastější chyby: nanesení nového silikonu na starý, nedostatečné vysušení spáry, použití univerzálního silikonu místo sanitárního s fungicidem a zapomenutí na spodní hranu vaničky, kde se voda drží nejdéle. Pokud spoj po opravě stále vlhne, hledej problém jinde – v rohu koutu, v rohu obkladu nebo v odtoku. Opakované přetěsňování stejné spáry nikdy nevyřeší netěsnost, která vzniká jinde.
If you liked this article and you would like to obtain additional data concerning přejít na web kindly check out our website.
