Po zapálení sledujte barvu plamene. Jasně žlutý až oranžový plamen se světlým jádrem znamená dostatek vzduchu. Tmavě červený, doutnající oheň s černým kouřem znamená nedostatek kyslíku nebo příliš mnoho paliva. V takovém případě uberte dřevo, přidejte vzduch a nechte kříž znovu rozhořet. Rozdělání ohne s podpalem do kříže není o síle, ale o trpělivosti v prvních dvou minutách – právě ty rozhodují, jestli budete přikládat do hořících kamen, nebo do mrtvého popela.
Typická chyba je topení mokrým dřevem a rychlé zvýšení výkonu přes noc. Další je zanedbaný komín, kde se usazuje dehet a snižuje tah. Spotřebu zvyšuje i to, když se topí v místnostech, které se dají zavřít, nebo když se přes den větrá naplno otevřenými okny. Když už se větrá, tak krátce a intenzivně, ne dlouho s pootevřeným oknem. Dům se má vytápět rovnoměrně, ne skokově.
Dalším faktorem je velikost a tvar polen. Velká polena hoří pomaleji a déle, ale potřebují dostatečný tah a prostor v topeništi. Malá polena hoří rychle, dávají rychlý tepelný impuls, ale vyžadují častější přikládání. Pro delší intervaly volte středně velká polena a skládejte je tak, aby mezi nimi mohl proudit vzduch. Nikdy topeniště necpěte až po okraj, jinak se sníží tah a hoření se zpomalí natolik, že začnete přikládat dřív, než bylo nutné.
Interval výměny není pevně daný. Záleží na intenzitě topení, kvalitě paliva a typu těsnění. U kamen v každodenním provozu počítejte s kontrolou dvakrát za sezónu a výměnou zhruba po dvou až třech letech. Když kamna začnou hůř držet teplotu, kouřit při přikládání nebo se plamen chová nepředvídatelně, začněte právě u těsnění – je to nejlevnější a nejrychlejší oprava, která se vyplatí dřív než jakákoli úprava komína.
Jak kříž z podpalu sestavit, aby táhl Vezměte tři až čtyři tenčí suché větve nebo štípaná polínka o průměru dva až čtyři centimetry. Položte je přes sebe tak, že dvě leží rovnoběžně se dveřmi kamen a dvě další je kříží kolmo. Vznikne mřížka s oky přibližně pět centimetrů. Doprostřed vložte hrudku suchého podpalu – dřevěné hobliny, kůru, natrhaný novinový papír nebo voskovaný knot. Kolem této hrudky nechte vzduchovou kapsu, nesmíte ji utěsnit. Celý kříž pak položte na rošt nebo na tenkou vrstvu popela, nikdy ne na holý plech, který okamžitě odvede teplo.
Suchost podpalu se pozná podle zvuku a váhy. Větev, která po klepnutí zní dutě a je lehká, hoří ochotně. Vlhké dřevo nejprve odevzdává vodu, plamen ochlazuje a vzniká jen dým. Stejně škodí i přemokřený podpal, který jste přinesli ze sklepa – nechte ho v teple místnosti alespoň den. Nikdy nepoužívejte urychlovače hoření, zbytky plastů ani barevné letáky; uvolňují látky, které zanášejí komín a spaliny zůstávají v místnosti.
Pokud potřebujete topit dřív, než dřevo dosáhne optimální vlhkosti, míchejte ho se suchým dřevem nebo použijte menší štípaná polena, která hoří rychleji a lépe odvádějí vlhkost. Vždy ale počítejte s tím, že každé procento vlhkosti navíc znamená méně tepla v místnosti. Suché dřevo se pozná i podle toho, že po přiložení rychle chytne, hoří jasným plamenem a v kotli nezanechává mokrý popel.
Výkon kamen je jen jeden z faktorů, které rozhodují o tom, jak často budete muset přikládat. Dva lidé se stejnými kamny mohou mít úplně odlišnou spotřebu dřeva i frekvenci obsluhy. Rozdíl dělá především tepelná ztráta objektu, kvalita paliva, způsob topení a nastavení tahu. Pokud pochopíte, jak spolu tyto veličiny souvisí, přestanete řešit přikládání jako náhodu a začnete ho plánovat.
Suchý podpal umístěný do kříže pod polena funguje spolehlivě jen tehdy, když respektujete směr tahu komína a prostor, který vzduchu dovolíte projít. Nejde o trik, ale o fyziku: plamen potřebuje stálý přísun kyslíku a odvod spalin. Pokud podpal jen naházíte doprostřed ohne, vzduch se k němu dostane jen shora a hoření se zadusí. Kříž proto nestavte kvůli estetice, ale kvůli tomu, aby mezi jednotlivými kusy zůstaly mezery.
Základní chybou je podsypávat kříž velkými poleny ještě před zapálením. Velké dřevo se zahřívá pomalu, odebírá teplo malému plameni a ten zhasne. Nejprve zapalte podpal, nechte ho vzplanout a teprve když se kříž rozhoří po celé délce, přikládejte slabší polena šikmo přes sebe. Další špalky přidávejte až ve chvíli, kdy předchozí vrstva prohořívá a drží žár.
Klíčový je také odvod spalin. Než zapálíte, otevřete vzduchovou klapku na maximum a u kamen s roštem i popelníková dvířka. Kouř musí mít kam unikat. Pokud se po zapálení valí dým do místnosti, plamen nemá tah – přidejte vzduch zespodu, případně na chvíli přivřete dvířka, aby se spaliny ohřály a komín začal táhnout. Teprve když je tah stabilní, můžete přívod vzduchu postupně zmenšovat.
If you have any issues concerning the place and how to use další informace, you can get hold of us at our own site.
