Častou chybou je nechat ocet působit příliš dlouho nebo v koncentrované podobě. Silný ocet může narušit chromovanou vrstvu i pryžová těsnění, která pak tvrdnou a přestávají těsnit. Další chybou je používat sodu a ocet společně – vzájemně se neutralizují a vzniká jen pěna, která kámen nerozpustí. Stejně tak nestačí jen otřít baterii vlhkým hadrem; bez namočení se usazeniny neodlepí. Pokud je vrstva kamene silná a stará, opakujte namáčení několik nocí po sobě, případně použijte kyselinu citronovou ve vlažné vodě, která je šetrnější k pryži.
Pravidelná údržba spočívá v kontrole spoje při každém čištění umyvadla. Když si všimnete, že se okraj silikonu zvedá nebo že pod ním prosvítá vlhkost, neodkládejte opravu. Stačí seříznout uvolněnou část, odmastit, vysušit a doplnit tenkou vrstvu. Pokud se spoj uvolňuje opakovaně, může být příčinou pohyb umyvadla nebo desky. V takovém případě je lepší spoj zcela předělat a zkontrolovat, zda není uvolněné i uchycení umyvadla.
Častá chyba je začít lepit od stropu dolů. Vždy se začíná od druhé řady nad vanou nebo od vyznačené horizontály a první řada se řeže až nakonec. Pokud začnete shora, celá síť se vám rozjede a u podlahy vznikne nepěkná klínová spára. Stejně důležité je nechat obklad před spárováním alespoň den vytvrdnout, jinak se spárovací hmota vymaže z nerovnoměrně sednutého lepidla.
U velkoformátových obkladů ke stropu počítejte s tím, že je často nelze položit na běžnou stěrku – potřebujete rovný podklad a lepidlo nanášené oboustranně. Zkontrolujte rovinnost stěny dvoumetrovou latí. Odchylka větší než dva milimetry na metr znamená, že se obklad prohne nebo odlepí. Menší formát nebo mozaika tyto nerovnosti schovají lépe, ale mají více spár, které je nutné pravidelně čistit.
Kde se to pokazí: špatně zvolený typ zástěny Nejčastější chyba je koupit zástěnu podle fotky v katalogu bez ohledu na to, jak se otevírá. U vany se sprchou nad ní potřebujete zástěnu, která těsní i po stranách, ne jen dole. Posuvné dveře jsou pohodlné, ale mají tlustší profil – do úzké koupelny se nevejdou. Skládací zástěna šetří místo, ale hůř drží a častěji protéká. Pevné sklo bez rámu vypadá nejlíp, ale vyžaduje dokonale rovnou stěnu a vanu bez zaoblení.
Zásadní je také výška a tvar okraje vany. U starších litinových van bývá okraj zaoblený a vana se směrem ke stěně zužuje. Zástěna se pak nedá uchytit na plochu, ale na lištu, která se lepí nebo šroubuje do obkladu. Pokud je vana zapuštěná do nik, máte vyhráno. Pokud stojí volně, potřebujete boční profil, který nerovnosti vykryje.
Pátá věc je hmotnost. Velká deska váží i přes dvacet kilogramů a lepidlo musí držet celou plochu. Nanášejte lepidlo zubovou stěrkou po celé ploše a desku přitlačte gumovou paličkou. Kontrolujte poklepem, zda někde nezní dutě. Dutá místa u velkého formátu znamenají, že se deska časem uvolní nebo praskne. Pokud si nejste jistí, zvolte formát do 60 cm — v malé koupelně vypadá pořád velkoryse a odpustí víc.
Kde v malé koupelně velký obklad narazí První problém je geometrie. Stěny v panelákových koupelnách jsou málokdy pravoúhlé a rovné. Velká deska nemá kam schovat odchylku — spára u ní vynikne jako křivá čára. Před lepením proto změřte úhlopříčky všech stěn, přiložte dvoumetrovou latku a rozdíl pod ní zapište. Pokud je odchylka větší než pár milimetrů na metr, vyrovnejte podklad stěrkou, nebo zvolte menší formát. U velkých desek se nevyplatí spoléhat na silnější vrstvu lepidla.
Třetí věc je spárování. Méně spár neznamená žádné. U velkých desek se často volí spára 1–2 mm, ale v mokrém prostředí musí být spára vyplněná pružnou hmotou, ne cementovou maltou. Silikon v barvě obkladu je nutnost v rozích, u vany a sprchového koutu. Pokud spáru vynecháte úplně a desky na sebe přiložíte, voda steče po fasádě a dostane se za obklad. To se projeví do roka mapami na omítce.
Druhý problém je řezání. Velký formát znamená, že každý výřez pro zásuvku, baterii nebo odpad je vidět. Vyříznout otvor do vypálené desky bez prasknutí chce diamantový vrták, vodní chlazení a hlavně trpělivost. Typická chyba je řezat desku po nalepení — prach se dostane do spár a okolí výřezu se odštípne. Řežte na stole, výřez udělejte před lepením a hrany sražte brusným kamenem.
Čtvrtý bod je skladba. Malá koupelna má málo místa nařezané desky odkládat. Velký formát se špatně řeže na dlaždičce u stěny, hůř se s ním manipuluje nad hlavou a při lepení na strop potřebujete druhou osobu a podpěry. Naplánujte si, kterou stěnu děláte první a kde budou viditelné řezy. Rozvržení dělejte od středu stěny, ne od rohu — jinak vám vyjde drobný proužek u dveří, který celý dojem zkazí.
If you loved this information and you would certainly such as to get even more facts concerning celý článek kindly check out the web-page.
