Množství popela závisí hlavně na druhu dřeva a na tom, kolik v něm zůstane nespálených minerálů. Vlhké dřevo ale produkuje víc popela z jiného důvodu: nedokonalé spalování. Když je v topeništi málo kyslíku a dřevo je mokré, vzniká dehet a saze, které se usazují v komíně i v topeništi. Část z nich se později spálí, ale část zůstane jako jemný prach, který se mísí s popelem. Suché dřevo hoří čistěji, takže popela je méně a je světlejší a sypčí.
Rošt v kamnech není jen mřížka, na kterou se položí dřevo. Určuje, kudy proudí vzduch, kde vzniká popel a jak se teplo dostane do místnosti. Když je špatně osazený nebo zanesený, kamna topí nerovnoměrně, dřevo hoří pomalu a spotřeba paliva roste. Proto se vyplatí vědět, co rošt vlastně dělá a jak o něj pečovat, aby sloužil co nejdéle.
Štípejte měkké dřevo na tenčí kusy, než byste štípali buk. Tenká tříska má větší povrch a chytne i z malého plamene. Naopak příliš drobné třísky nebo hobliny shoří dřív, než stačí zapálit větší kus — vznikne jen rychlý zášleh a pak tma. Ideální je kombinace: dvě tři tenké třísky na rozhoření, pak přikládat silnější měkká polena a nakonec tvrdé dřevo na udržení žáru.
Nakonec nezapomeňte na vlhkost. Novostavba vysychá i několik let a dřevo jako palivo do ní přináší další vlhkost. Skladujte dřevo venku pod přístřeškem alespoň dva roky, ideálně s vlhkostí do 20 %. Vlhké dřevo snižuje výhřevnost, zanáší komín a zvyšuje emise. Pokud topíte ve starém domě mokrým dřevem, možná to prošlo, v novém domě to povede k poškození kamen i komína.
Nejčastější chyba je koupit silnější šňůru „pro jistotu”. Dvířka pak nedoléhají, panty trpí a těsnění se brzy vytrhá. Další chybou je lepit na mastný nebo rezavý povrch – lepidlo povolí během prvních týdnů. Někteří také vymění šňůru, ale nechají nakřivená dvířka nebo povolené panty, takže výsledek je stejně špatný. Zkontrolujte proto i závěsy a případně je seřiďte.
Shrnutí: v novém domě nestačí opakovat zažité návyky. Je třeba dimenzovat výkon podle tepelné ztráty, použít akumulaci, sladit komín s palivem a zajistit rovnoměrné šíření tepla. Kdo tyto rozdíly ignoruje, platí více za dřevo i za opravy.
Zásadní chyba je zavřít přívod vzduchu hned po přiložení. Plamen potřebuje kyslík nejen k tomu, aby vznikl, ale aby se rozšířil na celou dávku. Nechte primární vzduch otevřený, dokud se dřevo nechytne plamenem po celé ploše. Teprve potom můžete postupně přivírat. Pokud zavřete přívod vzduchu v momentě, kdy se z komory valí hustý dým, plamen se udusí během několika desítek sekund.
Další chybou je podcenění rozvodů tepla. V novém domě se teplo šíří jinak než ve starém – pokud nemáte centrální rozvod, bude v jedné místnosti přetopeno a v druhé zima. Řešením je buď teplovzdušný systém s rozvody, nebo klasické radiátory napojené na akumulační nádrž. U dřevem vytápěného domu se osvědčuje kombinace podlahového vytápění v obytných místnostech a radiátorů v koupelnách, kde je potřeba rychlá odezva.
Druhým častým problémem je komín. Nové domy mají komínové průduchy často vložkované a určené pro konkrétní typ spotřebiče. Pokud zvolíte kotel na dřevo s vyšší teplotou spalin, může dojít k poškození vložky nebo k nedostatečnému tahu. Před instalací si ověřte, zda je komín vhodný pro suchý provoz, a zda nebude potřeba přidat regulátor tahu. Zanedbání tohoto kroku vede k zbytečnému kouři v místnosti a častému čištění.
Na co si dát pozor při návrhu topného systému Základem je správně dimenzovaný zdroj tepla. U novostavby se spotřeba pohybuje často jen kolem 30–50 kWh/m² za rok, takže kamna s výkonem 8 kW jsou zbytečně předimenzovaná. Menší výkon ale znamená i menší přikládací komoru a delší dobu hoření. Řešením je kombinace akumulačních kamen nebo kotle s akumulační nádobou, která přebytečné teplo uloží a uvolní později. Bez akumulace hrozí, že se místnost rychle přehřeje a vy budete muset větrat.
Mnozí majitelé novostaveb přicházejí z paneláku nebo staršího domu, kde topení dřevem znamenalo přiložit do kamen a bylo teplo. V novém domě se ale stejný postup míjí účinkem – kamna hučí, spotřeba dřeva roste a teplo uniká. Důvod není v kvalitě paliva ani v obsluze, ale v odlišné konstrukci a těsnosti budovy.
Starý dům byl často provětrávaný, netěsný a měl velké tepelné ztráty. Kamna nebo kotel mohly pracovat na vyšší výkon a spaliny odcházely komínem, který měl dostatečný tah. V novém domě s důkladnou izolací, trojskly a rekuperací je ale potřeba mnohem menší tepelný výkon. Pokud topíte stejně jako dřív, přetápíte a zbytečně otevíráte okna, čímž přicházíte o veškeré úspory.
If you loved this short article and you would like to receive additional details relating to sem kindly stop by our web site.