Le coeur perdu – Paris

Věk a počet hráčů: kde se výběr hry nejčastěji pokazí

Než materiál pustíte do hry, prohlédněte ho proti svět

Než začnete vysvětlovat, ujistěte se, že dítě je schopné vnímat. Křičící nebo vzlykající dítě neslyší argumenty. Nejprve nabídněte blízkost – objetí, chvilku ticha nebo sklenici vody. Teprve když se emoce uklidní, přichází čas na rozhovor. Ten by měl být krátký a konkrétní. Místo obecných frází použijte zážitek ze hry: „Pamatuješ, jak jsi minule vyhrál? Ani tenkrát to nebylo napoprvé.” Dítě potřebuje slyšet, že prohra je součástí každé hry, ne trest.

Nejčastější chyba je příliš mnoho detailů na úkor pevnosti. Druhá je lepení na hladký povrch bez zdrsnění — izolepa na lesklém kartonu nedrží. Třetí je zapomenutá hmotnost: velký štít z plného kartonu dítě po pár minutách odloží. Vyvažte váhu dutým jádrem nebo tenčí vrstvou. A nakonec: netestujte rekvizitu až na představení. Nechte děti s ní běhat po místnosti deset minut a hned uvidíte, co praskne.

Většina rodičů vybírá hru podle toho, co vidí na krabici. Věk je tam uvedený, počet hráčů taky. Jenže obě čísla se dají číst dvěma způsoby a právě v tom rozdílu vzniká nejvíc zklamání. Doporučený věk na krabici znamená, že hru dítě zvládne bezpečně a samostatně, ne že ho bude bavit. A počet hráčů na krabici znamená, že hra funguje, ne že funguje dobře. Tyhle dvě věty jsou celý problém.

Během vaření mluvte s dítětem o tom, co děláte. Ne jako instruktor, ale normálně: „Teď opláchnu mrkev, teď ji nakrájím.” Dítě tak zůstává v kontaktu s vámi a má menší potřebu vás tahat za nohu. Zároveň mu můžete dávat drobné úkoly typu „podrž mi tuhle misku” nebo „podej mi lžíci”. Pozor ale na příkazy, které dítě nemůže splnit – pak se vzteká a vy ztrácíte čas. Radši méně úkolů, které opravdu zvládne.

Představa, že při vaření zabavíte dítě jen tak, že mu dáte vařečku, končí obvykle do pěti minut. Dítě ji odhodí, začne tahat za kabel nebo se dere k plotně. Aby to fungovalo, musíte připravit prostředí dřív, než vůbec zapnete sporák. Nejde o to dítě zaměstnat na dálku, ale vytvořit mu vlastní bezpečný kout, kde bude mít svou „práci” a vy budete mít obě ruce na vaření.

Roličky od toaletního papíru se hodí na hradby, tubusy nebo postavičky. Nabarvi je vodovkami a přelep izolepou, aby držely barvu. Krabice od bot poslouží jako jeviště, garáž nebo domeček. Vystřihni dveře a okna, hrany zpevni páskou. Na dně nech otvor pro ruku, pokud má jít o loutkové divadlo.

Typická chyba je snažit se vařit něco složitého, co vyžaduje přesné načasování. Když dítě u toho, připálí se cibulka, rozvaří se rýže nebo se připálí omáčka. Vyberte recept, který snesе krátké pauzy – třeba těstovinový salát, zapečené brambory nebo polévku, kterou stačí občas zamíchat. Nepouštějte se do smažení na prudkém ohni ani do jídel, která se musí stále hlídat. Čím méně kroků vyžaduje přesnost, tím větší šance, že oběd dopadne.

Nejdřív bezpečný prostor, pak hrnec na plotně Základem je oddělit zónu vaření od zóny dítěte. Nejmenší děti posaďte do dětské židličky nebo ohrádky tak, aby na vás viděly, ale nedosáhly na sporák, na horké hrnce ani na příbory. Větší dítě může stát na stabilní stoličce u kuchyňské linky dál od plotny. Klíčové je, aby dítě mělo vlastní plochu, kam může sahat, a vy jste měli volnou cestu k plotně. Nikdy nenechávejte dítě sedět přímo u plotny jen proto, že „tam lépe vidí”.

Nakonec počítejte s tím, že společné vaření bude trvat déle a vznikne u toho nepořádek. Pokud to přijmete předem, přestanete se vztekat, že to nejde jako bez dítěte. Připravte si hadr, zástěru pro dítě a podložku pod jeho pracovní místo. Po vaření společně uklidíte – dítě může odnést misky nebo utřít stůl. Není to dokonalé, ale funguje to. A hlavně: jídlo se nespálí, dítě je v bezpečí a vy nemusíte řešit, čím ho zabavit u televize.

Než začnete krájet nebo smažit, dejte dítěti úkol, který zvládne samo. Malé děti zabaví přesypávání suchých těstovin z misky do misky, trhání salátu, míchání studené vody s lžící nebo tvoření kuliček z těsta. Větší děti mohou loupat brambory, mýt zeleninu nebo odměřovat suroviny. Důležité je, aby šlo o činnost, kterou nemusíte kontrolovat každou vteřinu. Pokud dítěti dáte úkol, který vyžaduje váš neustálý dohled, budete stejně stát u něj a jídlo se připálí.

If you cherished this article and you would like to acquire more info pertaining to http://Quanbixuetang.com/home.php?mod=space&uid=332923 kindly visit our own web page.

Lascia un commento

Il tuo indirizzo email non sarà pubblicato. I campi obbligatori sono contrassegnati *

0
    CARRELLO
    Il tuo carrello è vuoto!Torna allo shop