PET lahev se hodí na raketu, dalekohled nebo krmítko pro ptáky. Ustřihni dno, hrany obleč brusným papírem, jinak se pořeže. Víčka od lahví seřaď podle barev a použij jako peníze, korálky nebo žetony do deskovky. Noviny sroluj do ruličky a omotej provázkem — vznikne meč, pochodová hůl nebo rukojeť loutky.
Jak poznat, že hra přestává fungov
Než se vydáte dál od civilizace, řekněte někomu, kam jdete a kdy se vrátíte. Zapište si souřadnice startu a orientační body, které míjíte. Pokud zjistíte, že jste ztratili značku, nechoďte naslepo dopředu. Vraťte se k poslední jisté značce a od ní hledejte pokračování. Při skutečném zabloudění se zastavte, zůstaňte na místě a volejte pomoc. Chození v kruhu situaci jen zhorší.
Stolní hry, které zaměstnají ruce i hla
Šestá hra: Štafeta s míčem. Běžec dribluje s míčem, na konci ho kutálí po zemi. Sedmá: Štafeta s obratem. Na metě se musí běžec dotknout země jednou rukou. Osmá: Štafeta na čas. Každý tým běží třikrát, počítá se nejlepší čas. Devátá: Štafeta se šátkem. Běžec má šátek uvázaný na ruce, předává ho dalšímu. Desátá: Štafeta podle čísel. Trenér volá číslo, běžec s tím číslem vybíhá. Všechny hry mají jedno společné: předávka se děje v pohybu, ne na místě.
Hry, které fungují i na malém prostoru První hra: Předávka v pohybu. Rozdělte tým na dvě poloviny, každá stojí na jedné čáře. Běžec s kolíkem vyrazí, na druhé straně ho předá a zůstane stát. Předávka musí proběhnout za chůze, ne ve stoje. Druhá hra: Slalomová štafeta. Mezi čarami postavte tři překážky. Běžec je obíhá, vrací se a předává. Třetí: Štafeta pozadu. Běží se čelem vzad, předávka je povinná oběma rukama. Čtvrtá: Dvojice ve štafetě. Dva běžci se drží za ruce a předávají společně. Pátá: Tichá štafeta. Nikdo nesmí mluvit, předávka se domlouvá očima.
Než začnete, vymezte prostor. Deset metrů na délku a alespoň tři metry na šířku. Doprostřed dejte metu, klidně barevný kužel nebo PET lahev naplněnou pískem. Dvě čáry vyznačte páskou – start a cíl. Bez jasných čar se děti ztrácejí a štafeta se mění v chaos. Typická chyba je příliš mnoho hráčů na jednom místě. Na deseti metrech se osvědčilo šest až osm běžců, víc už je tlačenice.
Pro deset metrů platí, že méně je více. Vyberte tři až čtyři hry a střídejte je. Děti potřebují opakování, ne nové variace každých pět minut. Po každé sérii udělejte krátkou pauzu a řekněte, co se povedlo. Pokud se štafeta nedaří, zkraťte vzdálenost na osm metrů. Někdy je problém v tom, že je prostor příliš dlouhý na to, aby děti udržely tempo. A hlavně: nebojte se měnit role. Kdo běhá, může stát na předávce. Právě tam se naučí nejvíc.
Osvětlení řešte postupně. Nezačínejte úplnou tmou. Nejprve zhasněte jen část světel, pak použijte slabý zdroj světla v rohu místnosti, například noční lampičku s tlumeným světlem. Úplná tma zvyšuje riziko srážky. Pokud chcete hru ztížit, použijte šátek přes oči pouze u jednoho hráče, ostatní vidí alespoň obrysy. Vždy mějte po ruce baterku, kterou kdykoliv rozsvítíte, pokud se někdo zraní nebo začne panikařit.
Deset metrů je pro štafetu málo. Většina týmů to řeší tak, že postaví děti do řady a nechá je běhat tam a zpět. Jenže přesně tady vzniká chyba, která zabíjí celý efekt: předávka se odehrává na posledním kroku, ne na místě, kde se běžec teprve rozbíhá. Výsledkem je zpomalení, srážky a zbytečné dohadování. Přitom stačí změnit jednu věc – místo předávky posunout o dva kroky dopředu.
Na co si dát pozor: děti mají tendenci předávat příliš brzy a zastavovat se. Řekněte jim, ať kolík drží pevně a předávají ho tak, aby ho druhý chytil za prostředek. Další častá chyba je špatné rozestavení. Běžec, který má převzít, musí být v předklonu a v mírném rozkroku. Pokud stojí vzpřímeně, předávka se zpomalí. Také hlídejte, aby se nikdo neotáčel zády k předávajícímu. To je nejrychlejší cesta ke srážce.
If you beloved this short article and you would like to get more data concerning Bookmarkpress.Space kindly go to our own webpage.
