Zavařování bez cukru není žádná dietní novinka, ale běžná praxe pro zeleninu, kysané zelí, nakládané okurky, papriky, houby nebo kyselé ovoce. Cukr v konzervaci neplní jen chuťovou roli – váže vodu, a tím snižuje aktivitu mikroorganismů. Když ho vynecháte nebo uberete, musíte jeho konzervační funkci nahradit něčím jiným: kyselinou, solí, teplem a důsledným uzavřením. Právě proto se bez cukru nejlépe zavařují potraviny, které jsou samy dost kyselé nebo které projdou mléčným kvašením.
Dýně nabízí spoustu možností, ale kompot na sladkokyselo patří k těm, které se vyplatí vyzkoušet. Nejlepší je použít dýni hokkaidó nebo máslovou, protože mají pevnou dužinu, která se při zavařování nerozvaří. Dýně by měla být plně zralá, ale ne přezrálá – dužina musí být tuhá a sytě oranžová. Ideální čas je od konce srpna do října, kdy se sklízí.
Na co si dát pozor u peckovin a bobulov
Proč stačí mírné zavaření a ne hodinový var Lečo nepatří mezi kysané okurky, takže nepotřebuje dlouhé sterilování. Sklenice naplňte těsně pod okraj, uzavřete a vložte do hrnce s vodou, která dosahuje asi do dvou třetin výšky sklenic. Voda by měla mít stejnou teplotu jako směs, aby sklo neprasklo. Od bodu varu vařte 20 až 25 minut. Delší var rozvaří papriku na kaši a vejce ztvrdnou do gumy. Po vytažení sklenice obraťte dnem vzhůru a nechte je pomalu vychladnout na dece, ne na studeném plechu.
Po vychladnutí zkontrolujte, zda víčko drží pevně a zda se pod ním nevytvořil podtlak. Sklenice s vypouklým víčkem nebo s bublinkami u okraje okamžitě spotřebujte, neukládejte je. Hotové maso skladujte v chladu, ideálně při teplotě do deseti stupňů, a to maximálně jeden rok. Po otevření sklenici spotřebujte do tří dnů a uchovávejte ji v lednici. Typická chyba je příliš málo peklovací směsi nebo naopak její přebytek, který maso znehodnotí. Další častá chyba je nedostatečné vychladnutí před kontrolou víčka – zdánlivě uzavřená sklenice může po pár dnech začít téct.
Kdy a jak sklízet, aby hořkost nevznik
Začněte tím, že zeleninu předem properete a necháte okapat. Papriky zbavte jadřinců a blan, rajčata oloupejte. Cibuli nakrájejte najemno a nechte ji na oleji zesklovatět, ne ztmavnout. Vejce přidejte až na konci, krátce je promíchejte a nechte je jen srazit. Čím méně vody pustí rajčata, tím hustší směs získáte. Příliš řídká směs se při zavařování vaří nerovnoměrně a ve sklenici pak plave voda.
Lečo se kazí nejčastěji kvůli špatnému poměru kyseliny a cukru nebo nedostatečné tepelné úpravě. Základ tvoří paprika, rajčata, cibule a vejce. Právě vejce a rajčata jsou citlivé na teplotu i prostředí. Pokud se při zavařování spoléháte jen na odhad, skončí sklenice měkká, zoxidovaná nebo s nahořklou chutí. Vyplatí se držet několika pevných pravidel, která se nemění podle úrody.
Nejčastější chybou je málo kyseliny. Rajčata sice kyselá jsou, ale při zavařování se jejich kyselost snižuje. Pomůže lžička octa nebo citronové šťávy na každou sklenici. Další chybou je příliš mnoho cukru, který chuť přebije a podpoří tvorbu plísní. Sůl přidávejte střídmě, protože při delším skladování zesílí. Pokud směs ochutnáte před plněním, počítejte s tím, že po zavaření bude chuť výraznější.
Po vychladnutí zkontrolujte víčka. Musí být promáčknutá a pevně držet. Sklenice skladujte v temnu při pokojové teplotě, ne u sporáku. Otevřenou sklenici spotřebujte do tří dnů a uchovávejte ji v chladničce. Pokud víčko po otevření povyskočí nebo směs zapáchá, nekonzumujte ji. Lečo vydrží i rok, ale jen když dodržíte čisté sklenice, správný poměr a mírné zavaření. Žádné zbytečné triky nejsou potřeba.
If you loved this short article and you would such as to get additional details pertaining to liveheadline.site kindly visit our site.
