Vodu nalijte tak, aby sahala asi do dvou třetin výšky sklenic. Přiveďte ji k varu a potom teplotu držte na 85–90 °C. Při této teplotě se ničí plísně a kvasinky, ale ne všechny bakterie. Pro kompoty, džemy a nakládanou zeleninu to obvykle stačí. Pro masové konzervy nebo hotová jídla je nutné dosáhnout 100 °C a vařit déle. Teploměr proto ponořte do vody mezi sklenice a nechte ho tam celou dobu. Jakmile teplota klesne, přidejte teplou vodu, ne studenou.
Džem z broskví chce jiný postup. Ovoce nakrájejte na malé kousky, promíchejte s cukrem a nechte hodinu odstát, aby pustilo šťávu. Vařte za stálého míchání, dokud směs nezhoustne, a přidejte kyselinu citronovou nebo pektin. Pozor na připálení: cukr se u dna přichytí rychleji, než se zdá, a připálená chuť se už neopraví. Hustotu zkuste na studeném talířku, kápněte lžičku a nechte zchladnout. Pokud se nerozteče, je hotovo. Horký džem plňte do suchých sklenic a ihned zavíčkujte.
Pro dlouhodobé skladování je nutná dodatečná sterilace ve vodní lázni. Sklenice postavte na mřížku do hrnce s vodou o teplotě 80–90 °C tak, aby voda sahala do dvou třetin výšky sklenic. Sterilujte 20 minut při 90 °C, u větších sklenic 25 minut. Po vyjmutí nechte vychladnout na suchém místě, nepřikrývejte je dekou – kondenzující vlhkost podporuje plíseň. Skladujte v temnu při teplotě do 20 °C.
Kost v mase na vývar je pro chuť to nejlepší, co můžete udělat. Jenže když ji po hodině vaření vyndáte a maso rozeberete, často zjistíte, že se z ní odlomily drobné ostré špony. Ty pak skončí v polévce a při jídle doslova řežou do dásní. Řešení není v dražším hrnci ani v lepším noži. Jde o to, kdy a jak kost z masa oddělíte a co uděláte s vývarem potom.
U ovoce s vysokým obsahem vody a cukru, například u hroznů nebo melounu, počítejte s tím, že vakuum urychlí kvašení, jakmile teplota stoupne. Proto je skladujte výhradně při nízkých teplotách a co nejkratší dobu. Banány a avokádo nechte raději stranou – v prostředí bez kyslíku rychle hnědnou a vzniká nepříjemná pachuť. Stejně tak citrusy: jejich kůra obsahuje silice, které se ve vakuu uvolňují a mohou ovlivnit chuť ostatních plodů v sáčku.
Zavařeniny nedržte pohromadě podle druhu ovoce, ale podle data výroby. Nové sklenice dávejte dozadu nebo dospod, starší dopředu. Na víčko napište fixem obsah a rok, ne jen měsíc – rok se při větším množství plete nejčastěji. Stejný údaj zapište i do sešitu nebo tabulky, ať víte, kolik čeho máte. Přehled zabrání tomu, abyste v srpnu zavařovali broskve, když jich ještě pět sklenic stojí od loňska.
When you liked this short article in addition to you would want to receive more info regarding více informací najdete zde generously pay a visit to the page.
