Svaly jako brzda: excentrická práce stehenních sval
Co se týče nádob, osvědčily se měkké lahve, které se dají zmáčknout a postupně zmenšují objem. Tvrdé petky zabírají místo i po vypití. Dobré je mít vodu rozdělenou do dvou až tří menších nádob – když jedna praskne nebo se ztratí, pořád máte rezervu. Nepoužívejte nádoby, které jste předtím měli na mléko nebo džus, i když je vypláchnete. Zbytky cukru podporují růst bakterií a v teple se voda rychle kazí. Na několikadenní túru počítejte s tím, že každý den ponesete jiné množství – první den těžší batoh, později lehčí, jak vodu spotřebováváte.
Začněte tím, že si změřte délku zad. Není to vaše výška. Potřebujete vzdálenost od sedmého krčního obratle (ten nejvystouplejší na krku, když skloníte hlavu) po kost na bedrech, kterou nahmatáte v pánvi. Tato míra určuje velikost batohu, ne litráž. Prodavači vám často nabídnou batoh podle objemu, ale špatná délka zad znamená, že popruhy tlačí na ramena a bederní pás sedí nízko nebo vysoko. Většina výrobců dělá dvě až čtyři velikosti zad, takže se ptejte na tabulku, ne na dojem.
Častou chybou je kombinace bavlny a funkční vrstvy. Pot zůstane v bavlně, ta ho předá dál a izolační vrstva navlhne. Stejně problematické je obléknout si nepromokavou bundu přímo na kůži – tělo se přehřívá a vlhkost nemá kudy unikat. Řešením jsou tři vrstvy: funkční prádlo, izolační vrstva (fleec nebo lehká péřová bunda) a svrchní membránová vrstva. Mezi nimi by měl zůstat malý prostor pro vzduch.
Zkuste si před odchodem na hory udělat jednoduchý test: oblékněte se do všech vrstev, vyjděte před dům a na pět minut zrychleně kráčejte. Pokud se začnete potit na zádech a pod bundou cítíte vlhko, máte příliš mnoho vrstev nebo špatný materiál. Pokud naopak cítíte chlad na hrudi i po pěti minutách chůze, chybí vám izolační vrstva. Na českých horách platí, že počasí se mění rychleji než předpověď, takže kombinace softshellu a hardshellu v batohu je spolehlivější než jedna drahá bunda na všechno.
Když už se ztratíte, nechoďte dál naslepo. Zastavte se, zkuste se vrátit po vlastní stopě a hledejte místo, které znáte. Pokud to nejde, držte se jednoho směru a snažte se dostat k vodě nebo k okraji lesa. Hlaste se zvukem — pískáním nebo voláním — a dávejte o sobě vědět. Nejhorší je panika a zrychlený pohyb do neznáma. V hlubokém lese rozhoduje klid, pravidelná kontrola směru a schopnost přiznat si, že cesta zpět je lepší než pokračovat dál.
If you have any inquiries relating to where and just how to utilize https://Dailybeacon.site/item/jak-turistick-mapy-srovn-n-odhal-slep-uli-ky-v-ter-nu, you could contact us at our site.
