Dalším častým omylem je zaměňovat vrstevnice s cestami. Cesty bývají zakresleny plnou nebo přerušovanou linií odlišné barvy a často kopírují vrstevnice jen zdánlivě. Pokud si nejste jistí, ověřte si, zda linie odpovídá barvě a stylu ostatních komunikací v mapě. Vrstevnice nikdy nevedou přes vodní plochu ani přes vrcholové kóty – ty jsou vždy zakresleny jako bod s údajem o výšce.
Rozdíl mezi „s kořínkem” a „bez” se projeví i při skladování. Kořen vydrží v suchu a temnu dva až tři roky, nať sotva rok. Pokud tedy chcete zásobu na zimu, vyplatí se kombinovat: část rostliny usušit s kořenem a část jen jako nať. Kořen použijte do odvarů a polévek, nať do nálevů a směsí. Nikdy nemíchejte čerstvý a sušený materiál do jedné nádoby, vlhkost se přenese. A hlavně: neochucujte kořen cukrem ani medem během sušení, zvlhne a ztratí trvanlivost. Sladit až v hrnku.
Co vysušit a co raději zahod
Typická chyba je naplánovat dopoledne plné procedur a odpoledne výlety. Dítě to vydrží dva dny a pak přijdou kolapsy, pláč a nemoc. Procedury si rozložte tak, aby mezi nimi byla alespoň hodina pauzy na jídlo a odpočinek. Pokud máte dvě děti, střídejte se s partnerem nebo si domluvte hlídání. Pitná kúra se podává v přesných časech, což se s malými dětmi sladí jen obtížně. Pijte raději menší dávky častěji a mimo procedury.
Jak poznat, že jdete správně a kde se stáč
Jak naplánovat trasu, aby odpovídala zim
Typická chyba začátečníků je dívat se jen na trasu a ignorovat okolní vrstevnice. Přitom právě tvar čar prozradí, jestli jdete po hřebeni, údolím, nebo po svahu. Vrstevnice ve tvaru písmene V nebo U obrácené špičkou do kopce znamenají údolí s vodním tokem. Špička směřující z kopce naopak značí hřebínek nebo rozsochu. Tyto tvary se čtou stejně na všech mapách, jen je třeba si na ně zvyknout.
Vrstevnice jsou čáry na turistické mapě, které spojují místa se stejnou nadmořskou výškou. Na první pohled vypadají jako náhodné křivky, ale jejich hustota, tvar a vzájemné vzdálenosti nesou konkrétní informace o terénu. Kdo je umí číst, dokáže předem odhadnout, jestli ho čeká prudký výšlap, pozvolný hřeben, nebo naopak sešup do údolí.
Hustota čar rozhoduje o sklonu Hustě nakreslené vrstevnice blízko sebe znamenají prudký svah. Naopak široké rozestupy značí pozvolný sklon. Když se čáry téměř dotýkají nebo splývají, jde o sráz, skálu nebo strž. V takovém místě nepočítejte s pohodlným přechodem, i když na mapě vypadá trasa krátce. Naopak mírný svah poznáte podle pravidelných, řídkých linií, které plynule kopírují terén.
Praktický postup při plánování trasy: nejprve si v legendě najděte interval vrstevnic, potom si prohlédněte reliéf v okolí plánované cesty a odhadněte, kolik stoupání a klesání vás čeká. Spočítejte, kolik vrstevnic překonáte, a vynásobte je intervalem. Získáte přibližné převýšení. Pokud je číslo výrazně vyšší, než jste čekali, zvažte jinou variantu nebo si naplánujte delší čas. Právě tohle čtení vrstevnic odlišuje pohodovou túru od vyčerpávajícího pochodu.
Základem je měřítko a interval vrstevnic. Ten bývá uveden v legendě – obvykle 10, 20 nebo 50 metrů. Čím menší interval, tím podrobnější obrázek o terénu mapa dává. Pokud interval neznáte, spočítejte, kolik vrstevnic leží mezi dvěma výškovými body, a rozdíl výšek vydělte počtem mezer. Získáte orientační hodnotu a přestanete tápat.
In case you have just about any questions relating to where by as well as the way to employ kompletní návod, you can email us from the webpage.
