Nakonec si batoh doma znovu nasaďte s tím, co na výlet opravdu ponesete, a projděte se s ním po schodech nebo po bytě aspoň dvacet minut. Zjistíte, kde tlačí, co se posouvá a co vás bude po hodině chůze štvát. Teprve pak se rozhodněte. První batoh nemusí vydržet deset let, ale musí vás naučit, jak má správně sedět. Když to pochopíte, další výběr už bude výrazně jednodušší.
Když plánujete túru s dětmi v Krkonoších, první pravidlo zní: trasa musí být kratší, než si myslíte. Děti nechodí průměrnou rychlostí dospělého. Počítejte tak dvě až tři hodiny čistého času na to, co byste sami zvládli za hodinu a půl. Do toho započtěte zastávky na svačinu, čůrání, oblékání a vázání bot. Pokud má dítě méně než šest let, držte se tras do pěti kilometrů s malým převýšením. Nad šest let zvládne i osm kilometrů, ale jen když je motivované.
Další častá chyba je podcenit počasí. Brdy jsou vrchovina, takže se zde rychle mění podmínky — ráno jasno, odpoledne déšť a vítr. Vrstvěte oblečení a mějte pláštěnku vždy u sebe, i když předpověď hlásí slunečno. Zároveň nechoďte do uzavřených vojenských úseků. I když se na mapě zdá cesta volná, může jít o výcvikový prostor, kam se nesmí. Respektujte značení a nevstupujte za oplocení.
Pro delší přechody naplánujte návrat tak, abyste stihli světlo. V Brdech není veřejné osvětlení a cesty mezi lesy jsou tmavé. Pokud jdete na celý den, zvolte raději kratší variantu a přidejte si odpočinek. Nejlepší je kombinovat přístupovou cestu po značené trase a zpáteční návrat po stejné cestě — v neznámém terénu je to bezpečnější než improvizované zkratky. Ty totiž často končí v hustém porostu nebo na okraji vojenského prostoru.
U funkčního prádla sledujte gramáž. Lehké kusy kolem 120–150 g/m² se hodí na intenzivní pohyb v teple, střední hmotnosti na chladnější počasí a zimní sport. Těžší prádlo se vyplatí jen pro nízkou aktivitu v mrazu. Důležitý je také střih: musí kopírovat tělo, ale nesmí škrtit. Příliš volné prádlo se shrnuje, příliš těsné brání odvodu potu. Ploché švy a raglánové rukávy snižují tření, což oceníte při delším nošení batohu.
Terén rozhoduje víc než vzdálenost Dva kilometry po asfaltu a dva kilometry v suťovém svahu nejsou totéž. Sledujte typ povrchu: kořeny, bláto, sníh, přechody potoků. V hlubokém sněhu se tempo může snížit na polovinu, v mokrém blátě na dvě třetiny. Na orientaci ve složitém terénu přidejte čas i na časté zastavení u mapy. Každé zdržení se násobí, když se přidá únava.
Typická chyba je plánovat podle optimistického scénáře. Lidé počítají s tím, že půjdou stále stejným tempem, že nenastane problém a že najdou cestu napoprvé. Realita bývá jiná. Další častou chybou je ignorovat počasí a roční dobu. V zimě je den krátký, mlha nebo déšť snižují viditelnost a rychlost. Do plánu proto vždy zapracujte rezervu alespoň 20 procent celkového času.
Pro začátečníky je nejvhodnější vstup od jihu nebo od západu, odkud vedou mírné přístupové cesty. Trasy kolem Padrťských rybníků jsou dlouhé, ale technicky nenáročné — jde o široké cesty po rovině. Pozor na to, že kolem rybníků není mnoho stínu a v létě zde chybí pitná voda. Vezměte si zásobu na celý den, protože nejbližší občerstvení bývá daleko. Další past: někteří začátečníci podcení vzdálenost, protože profil vypadá plochý, ale měkký povrch a občasné písčité úseky zpomalí tempo víc, než se čeká.
Nejlepší je plán ověřit na kratší trase podobného charakteru. Zapište si skutečný čas a porovnejte ho s odhadem. Po několika túrách získáte vlastní koeficient, který bude přesnější než jakákoli obecná tabulka. Plánování je dovednost, která se zlepšuje jen praxí a zpětnou vazbou.
Na závěr: Brdy odměňují toho, kdo se připraví na absenci zázemí. Vezměte si mapu, vodu, pláštěnku a dost času. Nezahlťte se vzdáleností, ale kvalitou orientace. Kdo pochopí, že tady nejde o výkon, ale o klid a respekt k prostoru, tomu se Brdy odmění nejvíc.
Na závěr: s dětmi v Krkonoších nechoďte na výkon. Choďte na pohodu. Krátká trasa, brzký start, vrstvy oblečení, dost vody a hra. To jsou podmínky, za kterých rodinný výlet nekončí slzami a hádkou. A pokud se něco pokazí, nevadí. Hory nikam neutečou.
Odhad času na túru nevzniká z tabulky, ale z konkrétních čísel. Základ je vzdálenost a převýšení. Vezměte mapu, změřte trasu a sečtěte stoupání i klesání. Potom použijte jednoduché pravidlo: na rovinu počítejte přibližně 4 km za hodinu, na každých 300 metrů stoupání přidejte 30 minut. Klesání není zdarma, zvlášť v kamenitém terénu, takže i tam připočtěte čas navíc.
If you loved this article and you would love to receive more information relating to číst více kindly visit our own internet site.
