V hustém lese bez cest přestává fungovat to, na co se člověk běžně spoléhá: dohled na krajinu, výrazné body v dálce, občas i slunce za mrakem. Kdo se v takovém terénu pohybuje poprvé, obvykle zjistí, že bez systematického přístupu se kruh uzavře během dvaceti minut. Orientace se pak neopírá o jeden trik, ale o souhru několika činností, které je nutné dělat průběžně, ne až ve chvíli, kdy je člověk ztracený.
Poslední věc je údržba. Deska s minimem asfaltu je citlivější na vodu, která zůstane stát na povrchu. Pokud se po dešti tvoří louže, odstraňte je nebo upravte spád. Voda, která prosákne do desky a zmrzne, ji roztrhá. Také se vyhněte posypu solí v zimě. Sůl narušuje vazbu mezi kamenivem a asfaltem. Místo soli použijte písek nebo štěrk. Pokud se objeví malá prasklina, zalijte ji za teplého počasí asfaltovou zálivkou. Nečekejte, až se rozšíří. Malá prasklina se dá opravit, velká už znamená výměnu celé desky.
U funkčního prádla sledujte gramáž. Lehké kusy kolem 120–150 g/m² se hodí na intenzivní pohyb v teple, střední hmotnosti na chladnější počasí a zimní sport. Těžší prádlo se vyplatí jen pro nízkou aktivitu v mrazu. Důležitý je také střih: musí kopírovat tělo, ale nesmí škrtit. Příliš volné prádlo se shrnuje, příliš těsné brání odvodu potu. Ploché švy a raglánové rukávy snižují tření, což oceníte při delším nošení batohu.
Počasí v horách se mění rychleji než v údolí. Ráno svítí slunce, v poledne fouká a ve dvě prší. Sledujte předpověď večer před odchodem a ráno ji zkontrolujte znovu. Pokud hlásí bouřky, změňte plán. Nejde o zbabělost, jde o rozum. Vítr na hřebeni umí s člověkem cloumat a mokré kameny kloužou. Když se začne zhoršovat, otočte se. Vrchol není povinnost. Většina vážných nehod se stane při návratu, kdy jsou lidé unavení a chtějí to mít co nejrychleji za sebou.
Výbava rozhoduje víc, než si začátečník připouští. Nepotřebujete drahé vybavení, ale potřebujete správné. Pevné boty s vyšší podrážkou, které drží kotník, jsou základ. Vezměte si vrstvy: tričko, které odvádí pot, lehkou mikinu a nepromokavou bundu. Do batohu patří pláštěnka na batoh, čelovka, nůž, záložní jídlo a minimálně jeden a půl litru vody na osobu. Mapu mějte vytištěnou nebo staženou offline, protože v horách signál zmizí přesně ve chvíli, kdy ji budete potřebovat. Nabíječka v batohu je zbytečná, pokud telefon vydrží jen do oběda.
Na co se zapomíná nejčastěji Čas odchodu. Lidé vyrazí v deset dopoledne, pak se diví, že se vrací za tmy. V horách se rozednívá brzy a odpoledne přicházejí bouřky. Vyrážejte nejpozději v sedm ráno. Druhá zapomenutá věc je návratový plán. Napište někomu, kam jdete, kudy půjdete a kdy se máte ozvat. Pokud se neozvete do dvou hodin po plánovaném návratu, ať začne pátrat. Třetí chyba je jít sám. První výlety podnikejte ve dvou nebo ve skupině. Samota v horách je krásná, ale až když máte zkušenosti a víte, co dělat, když se něco pokazí.
Zkrátka a dobře, v dešti se v Brdech nevyhýbejte výškám, ale údolím. Vyberte si hřebenovou trasu, která odtéká, ne tu, která vede potokem. Obuv a náhradní ponožky do batohu, offline mapa a plán B, když se to zvrhne. A pokud prší tři dny v kuse, nechte Brdy na jindy. Vrátit se je vždycky lepší než se brodit bahnem po tmě.
Nakonec si veďte zápisník. Po každé túře si napište, kolik kilometrů a metrů převýšení jste zvládli, co bolelo a co fungovalo. Za měsíc budete přesně vědět, co si můžete dovolit. Hory neutečou. Vytrvalost a pokora jsou důležitější než výkon. První kroky mají být pomalé, bezpečné a s chutí se vracet.
Pátá túra je pro ty, kdo chtějí víc klidu: okruh u Třemšína. Parkujte pod hradem a vydejte se po zelené. Trasa má jedenáct kilometrů a vede přes vrcholový les. Převýšení je znatelné, ale rozložené do celé cesty. Není zde žádné občerstvení ani voda, takže zásoby jsou nutné. Častá chyba: lidé jdou v poledne v létě a přecení síly. V horku je lepší vyrazit za svítání a být zpět před polednem.
Když už vás déšť zastihne, nechoďte zkratkou přes mladý les. Vysoká tráva a mlází zadržují vodu a pod nimi bývá bahno. Lepší je vrátit se po stejné cestě, kterou jste přišli, i když je delší. Všímejte si, kudy odtéká voda – pokud se po cestě tvoří souvislá stružka, do hodiny bude z cesty potok. V tom případě hledejte vyšší a kamenitý povrch. A pamatujte, že v Brdech platí: čím výš, tím rychleji cesta schne. Hřebenová cesta po dešti vyschne dřív než údolní asfaltka.
První možností je okruh kolem Padrťských rybníků. Trasa měří asi deset kilometrů a zvládne ji i rodina s dětmi. Parkujte u silnice mezi Míšovem a Tesliny a vydejte se po červené značce. Cesta je zpevněná, místy bahnitá po dešti. Typická chyba: lidé si myslí, že je to asfaltka a jdou v teniskách. Po dvou kilometrech přijdou na to, že bláto klouže a nohy jsou mokré. Lepší je mít v batohu náhradní ponožky.
Here’s more information regarding byt v paneláku look at the webpage.
